Ačkoliv máme jednu z nejhustších železničních sítí, nelze kvalitu této železniční infrastruktury srovnávat se západními zeměmi, neboť její vývoj byl po 2. světové válce výrazně omezen. S přílivem nových technologií a díky vytvoření nových dopravních proudů jsme započali v 90. letech minulého století s postupnou rekonstrukcí našich páteřních koridorů.
Pro cestující je důležitý komfort a kvalita (tedy především spolehlivost) dopravy, kterou je dopravce schopen nabídnout. Pro jeho vozidla je ale třeba připravit železniční infrastrukturu, která musí odpovídat mnoha dalším požadavkům. Nesmíme se ohlížet jen na naše místní předpisy, ale je nutno stavět tak, aby po našich železnicích mohly jezdit i vlaky například italských nebo švédských železnic. Alfou a omegou všeho jsou jednotné předpisy UIC, které zastřešuje legislativa Evropské unie. Naše koridory byly podle těchto pravidel rekonstruovány a umožňují tedy průjezd všech standardních železničních souprav.
Lze konstatovat, že I. železniční koridor Děčín - Praha - Brno - Břeclav o délce 458 km je až na cca 58 km kompletně zrekonstruován. Mnohem lépe si však vede II. žel. koridor Ostrava - Přerov - Břeclav o délce 213 km. Zde je třeba zrekonstruovat pouze železniční stanici Přerov a dokončit probíhající rekonstrukci žel. stanice Břeclav.
Díky postupu stavebních prací se nyní pozornost obrací na rekonstrukce velkých železničních stanic, tzv. uzlů. Jedním z nejdůležitějších je železniční stanice Břeclav. Tato stanice leží na spojnici I. a II. národního koridoru a je příhraniční stanicí s Rakouskem a Slovenskem.
Z mezinárodního hlediska umožňuje spojení Berlína a Varšavy s Vídní, Bratislavou a Budapeští. V současné době železniční stanicí denně projíždí 291 vlaků osobní a 286 vlaků nákladní dopravy.
Společnost SUDOP BRNO je projekční organizace, která se podílela na velké většině železničních projektů, které vyhlašuje a investuje Správa železniční dopravní cesty, s.o. Projekčně jsme připravili rekonstrukci žel. uzlu Břeclav a v současné době dozorujeme probíhající stavební práce. Ty jsou orientovány zejména na rekonstrukci osobního nádraží s cílem zvýšit počet odbavovaných vlaků. Nedostatečná kapacita byla ještě více navýšena zaváděním Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Bylo nutno provést rekonstrukci stávajících tří nástupišť a výstavbu dalšího nového. Dále bylo 1. nástupiště rozšířeno o novou jazykovou část pro potřeby IDS JMK. Stávající podchod pro pěší bylo nutno kompletně přebudovat. Jeho součástí jsou nově i výtahy pro cestující. Všechna nástupiště jsou navržena s nástupní hranou výšky 550 mm nad TK. Celková délka nástupištních hran je 3135,5 m.
Až na oblast středního zhlaví byla v celé stanici provedena rekonstrukce železničního svršku z nového materiálu UIC60 na betonových pražcích s pružným bezpodkladnicovým upevněním. Navržené řešení vyhovuje prostorové průchodnosti UIC-GC, z hlediska zatížitelnosti pak traťové třídě D4 (22,5 t/nápravu). Průjezd železničním uzlem je umožněn rychlostí 100 km/h.
Dále byla provedena rekonstrukce zabezpečovacího a sdělovacího zařízení, silnoproudé technologie, osvětlení, silnoproudých rozvodů, ohřevu výhybek a trakčního vedení. Osvětlení kolejiště je zajištěno především svítidly umístěnými na trakčních podpěrách. Novinkou v rámci České republiky je ovšem koncepce dálkového ovládání. V žst. Břeclav bylo instalováno celkem 30 ks zásuvkových stojanů 400/230 V, které jsou pravidelně využívány různými železničními dopravci a dalšími subjekty, podílejícími se na zajištění železničního provozu v uvedené stanici. Vzhledem k velkému počtu odběratelů a různorodým požadavkům na místo a délku jejich připojení vyvolala tato skutečnost potřebu nasadit systém dálkového odečtu spotřeby elektrické energie odebírané z jednotlivých stojanů a jejího rozúčtování mezi příslušné odběratele. Uvedený požadavek zajišťuje systém dálkového ovládání železniční infrastruktury, který je zde instalován za účelem diagnostiky a dálkového ovládání důležitých zařízení, na nichž je závislá bezpečnost a plynulost železniční dopravy.
Kromě nových zásuvkových stojanů 400/230 V, jež jsou instalovány v celém rozsahu kolejiště, je dálkový odečet spotřeby el. energie navržen i u zásuvkových stojanů 3 kV, 50 Hz, zajišťujících předtápění železničních vozů před jejich přistavením k nástupišti. K uvedenému účelu bude opět využit výše uvedený systém, ve kterém bude výpravčí pouze zadávat povolení k zahájení předtápění příslušné vlakové soupravy. Třídění a archivace sledovaných údajů již bude systémem vyhodnocována automaticky.
Pro cestující veřejnost přinese rekonstrukce žel. stanice Břeclav vyšší standard služeb nabízených dopravci, který se projeví zejména vyšší bezpečností, pohodlím a rychlostí dopravy. V evropském měřítku moderní železniční stanice výrazně zvýší kulturu cestování a podpoří rozvoj a využívaní železniční dopravy.
Investor (SŽDC) ve spolupráci s městem Břeclav ale nemyslel jen na cestující veřejnost. V oblasti železničního podjezdu na ulici Bratislavská existoval průchod pro chodce šířky cca 1,1 m. Ten vznikl na úkor silniční komunikace pod podjezdem a jiné než toto minimalistické řešení nebylo možné. Přestože se v rámci projektu rekonstrukce uzlu Břeclav uvažovalo pouze o rekonstrukci nosné desky uvedeného podjezdu, bylo rozhodnuto o dobudování podchodu pro pěší. Ačkoliv ten byl kvůli vysoké frekvenci chodců více než nutný, nebylo ho možné dříve realizovat. Příhodná chvíle se naskytla spolu s celkovou rekonstrukcí stanice, kdy došlo k výluce drážního provozu způsobené rekonstrukcí železniční spodku a svršku.
Závěrem je třeba zdůraznit, že díky novým technologiím a nové koncepci ovládání elektrických zařízení bude v celé stanici snížena spotřeba elektrické energie ze stávajících 3,7 GWh/rok na 3,2 GWh/rok. Celkově byla provedena rekonstrukce 21,7 km kolejí, 40 km trakčního vedení, pěti mostů a pěti propustků. Bylo položeno 18 km silových a 14 km sdělovacích a zabezpečovacích kabelů.
V současné době se připravuje rekonstrukce středního zhlaví stanice, která je orientována především na rekonstrukci železničního svršku a spodku, trakčního vedení a výměnu technologické části zabezpečovacího zařízení. Tyto práce budou dokončeny v roce 2012.
Ing. Radoslav Molák
