Zájmové území dálnice je situováno v chráněném ložiskovém území vyhrazeného nerostu černého uhlí ovlivněného bývalou důlní činností, která se negativně projevila na povrchu poklesovými kotlinami pouze částečně v minulosti rekultivovanými. Časově doznívající výhledové průběhy poklesů a poměrných přetvoření terénu bylo nutné respektovat zejména při návrhu mostních estakád, které jsou navrhovány jednak v prostoru přemostění ul. Polanecké, rybníka Rojek a tratě ČD (II. železniční koridor a výhled VRT) v délce 585 m, dále přemostění tratě ČD a údolní nivy řeky Opavy v délce 735 m a přemostění Odry (s výhledem plavebního spojení Dunaj - Odra) v délce 430 m.

Při zpracování dokumentace stavby dálnice byly podrobně řešeny dopravní návaznosti dálnice na městský dopravní systém a součástí stavby dálnice jsou dálniční mimoúrovňové křižovatky se stávajícími i výhledovými městskými radiálami. U výhledových tras tj. Severní spoj a prodloužená ul. Místecká jsou do stavby dálnice zahrnuty křižovatky i nejnutnější úseky křižujících komunikací. Při návrhu směrového a výškového řešení byly zohledněny i další dopravní trasy v pooderském koridoru tj. II. tranzitní železniční koridor, výhledová trasa vysokorychlostní tratě (VRT) a výhledová trasa plavebního spojení Dunaj - Odra.

V dalším popisu je trasa dálnice stavby 4708 rozdělena na úseky, které byly ovlivněny okruhem obdobných problémů.

1. úsek km 146,6 - 150,0 je situován na území městského obvodu Svinov od křížení s ulicí Polaneckou až po přemostění řeky Opavy, kde bylo nutné zohlednit:
- trať ČD budovanou jako II. železniční koridor a výhledovou vysokorychlostní trať (VRT)
- vlečku do areálu SELIKO příp. zahrnout do stavby důsledky jejího zrušení
- úpravy rybníka Dymač v souvislosti s částečným zásahem tělesem dálnice
- mimoúrovňové připojení ul. Ryšových na ul. Opavskou
- hydrologický režim Odry (Q100)
- úsporné řešení mimoúrovňové křižovatky dálnice se stávající ulicí Rudnou a II. železničním koridorem tratě ČD (MÚK Rudná) včetně připojení ulice Bílovecké

2. úsek km 150,0 - 153,0 je situován na levém břehu Odry na území Hošťálkovice a Lhotka, kde výškové řešení fixuje hladina Q100 Odry, protože na tomto břehu nebyly vybudovány ochranné hráze a při velkých vodách dochází k zaplavování přilehlého území. Odkalovací nádrže (ČOV Lhotka) byly v předstihu dekontaminovány a rekultivovány. Přechod dálnice přes Odru nad lhoteckým jezem respektuje "Průplavní spojení D-O" zahrnuté v územním plánu města Ostravy. Trasa dálnice je v tomto úseku připojena MÚK na výhledovou trasu Severního spoje, jehož část je v současné době dokončena.

3. úsek km 153,0 - 156,5 je veden průmyslovou částí městského obvodu Moravská Ostrava, Přívoz, kde je trasa dálnice fixována areálem nově vybudované ÚČOV a využitelnou částí bývalé čistírny. Na druhé straně je omezena biokoridorem okolo vodního toku Černého příkopu. Za křížením s ul. Hlučínskou (sil. I/58) navazuje dálnice na úsek stavby 47091/1. Ulice Hlučínská byla přeložena s cílem vybudovat křížení s dálnicí a Černým příkopem nadjezdem bez připojení na dálnici a co nejméně narušit funkci biokoridoru probíhajícího podél Černého příkopu. V tomto úseku je vybudována velká okružní křižovatka (VOK) s výhledovou trasou ulice Místecké (směrově rozdělený čtyřpruh) z titulu požadavku na připojení ulice Slovenské jako pátého ramene MÚK. Ulice Slovenská je dopravně připojena na VOK přes malou okružní křižovatku, kam je připojen i areál Správy a údržby dálnice, který je situován v jihovýchodním kvadrantu mezi ul. Slovenskou a Místeckou.

Prakticky celá stavba 4708 je situována v údolní nivě řeky Odry a tím je dáno její výškové řešení, kdy je niveleta fixována jednak záplavovým územím Odry, kdy bylo nutné niveletu vést 1,50 m nad hladinou Q100 včetně respektování průplavního spojení Dunaj - Odra a dále mimoúrovňovým křížením s výše popsanými dopravními trasami. Při respektování těchto podmínek je dálnice vedena prakticky v celé délce v násypu. V podloží násypů se vyskytují kvartérní sedimenty zastoupené štěrky, které tvoří souvislou vrstvu tloušťky okolo 4 - 5 m, nejméně pak 1,5 m. Nad touto vrstvou se potom vyskytují různě mocné vrstvy jílů, fosilních slatin, méně potom hlín. V hojné míře se vyskytují antropogenní sedimenty zastoupené haldovinou, která je tvořena karbonskou hlušinou a struskou. Tyto navážky vznikly při odstraňování poklesů terénu způsobených důlní činností. Předkvartérní podklad je tvořen především jílovci s vložkami uhelné břidlice příp. pískovci.

Z toho důvodu byla vybudována geotechnická opatření pro zajištění stability násypového tělesa - přitěžovací lavice, vyztužené násypy a dále opatření pro konsolidaci podloží tj. buď štěrkové pilíře nebo případně konsolidační plošné drény.
Dálnice byla v tomto úseku budována po ucelených částech tak, aby bylo uvolněno staveniště pro vlastní dálniční těleso. Jako první byly vybudovány silniční a tramvajové mosty na ulici Opavské přes dálnici včetně ramp připojení ul. Ryšových. Dále byl vybudován dálniční most přes Odru jako přístupová trasa pro staveništní dopravu do prostoru Hošťálkovic a přeložky vzdušných vedení VVN a VN z elektrárny Třebovice do koridoru souběžného s dálničním tělesem. Rovněž byl vybudován most na ulici Hlučínské přes dálnici a Černý příkop.

Pro násypy dálnice a dálničních křižovatek o celkové kubatuře 4 249 000 m3 byly k dispozici prakticky pouze druhotné suroviny, které vznikly při těžbě uhlí - uhelná hlušinová sypanina a dále produkty, které nabízí hutní zpracovatelský průmysl železných kovů - vysokopecní struska. Tyto materiály byly kladně vyhodnoceny jak z hlediska geotechnického, tak i z hlediska možných ekologických rizik.

Součástí dálniční stavby jsou i 3 objekty dálničních mimoúrovňových křižovatek, 23 mostních objektů, z toho 8 dálničních, 8 na velkých okružních křižovatkách a 7 na ostatních komunikacích, 12 objektů přeložek komunikací, 3 objekty zařízení ve správě ČD, 30 vodohospodářských objektů (přeložky vodovodů, dálniční kanalizace, sedimentační a retenční nádrže, úprava vodotečí a rybníka Dymač), 45 elektroobjektů a sdělovacích vedení (přeložky vedení VVN, VN, NN, trafostanice, veřejné osvětlení, dálniční systém SOS), 3 objekty přeložek plynovodů (VTL, STL), přeložku parovodu, 15 objektů demolic, protihlukové stěny, vegetační úpravy, smýcení lesních porostů, mimolesní zeleně a rekultivace stávajících komunikací. Dálniční vozovka kategorie D28/120 je vybudována s krytem z asfaltových hutněných vrstev. Součástí stavby je dálniční systém SOS DIS, který zahrnuje kromě hlásek i meteo stanice, sčítače dopravy, řídící stanice pro výhledové proměnné dopravní značení a kamerový dohled.

Brno, duben 2010
Ing. Arnošt Simandl, hlavní inženýr projektu

Dopravoprojekt Brno a.s.
Kounicova 13, 658 30 Brno, tel.: 549 123 111
e-mail: info@dopravoprojekt.cz, www.dopravoprojekt.cz