Zajišťuje komplexní služby související s projekční, dozorovou a inženýrskou činností včetně služeb s přidanou hodnotou, jako např. studie, dotační či finanční management. Firma v průběhu svého působení získala cenné zkušenosti z významných staveb financovaných SFDI, ROP, OPŽP, ISPA a řízením staveb dle FIDIC.
V průběhu září jsme měli možnost hovořit s hlavním inženýrem ateliéru Ing. Vladimírem Ficnerem, dlouholetým zaměstnancem Dopravoprojektu Brno, který ve společnosti pracuje úctyhodných 50 let. Ten naší redakci poskytl v průběhu září rozhovor, ve kterém přibližuje historické milníky společnosti a odpovídá i na dotazy týkající se současné situace v oboru projektování.
„Dopravoprojekt Brno vznikl v roce 1968 osamostatněním pobočky Brno Dopravoprojektu Bratislava. Předtím prošel od roku 1948 vývojem, kdy byl postupně součástí větších organizací, a to Stavoprojektu a SÚDOPu Praha a od roku 1960 pak jako součást Dopravoprojektu Bratislava,“ vzpomíná v úvodu našeho setkání Ing. Ficner.
Jaké byly stěžejní milníky v této dlouhé historii?
Hlavním milníkem bylo dle mého názoru osamostatnění v roce 1968 spojené s přestěhováním do nové budovy na Kounicově ulici v Brně a dále vývoj po roce 1989, který zahrnoval řadu událostí. V roce 1992 transformaci v rámci kupónové privatizace na akciovou společnost. V roce 2008 se stala společnost Dopravoprojekt Brno a. s. součástí skupiny SUDOP GROUP a. s. Dalším významným datem byl rovněž rok 1975, kdy Dopravoprojekt Brno získal vlastní počítač. Ten pak nastartoval rozvoj využití výpočetní techniky v projektech. Do této doby jsme využívali počítačů v Bratislavě (ODRA) a v Běchovicích (IBM).
Společnost si za dobu své existence prošla různými obdobími i řadou transformací. Které období bylo pro vás nejzajímavější a které považujete za nejvíce krušné?
Nejzajímavějším obdobím byl časový úsek mezi roky 1976 – 1989, kdy jsem byl zodpovědným projektantem řady staveb R46. V této době probíhala plynulá příprava jednotlivých staveb celého tahu a totéž platilo i v rámci realizace.
Následovalo období po roce 1989, ve kterém docházelo k transformaci investorských organizací, přičemž silně poklesl počet zakázek. Tehdy jsem byl ředitelem ateliéru a toto období hodnotím jako velmi složité.
Zhruba od roku 1995 se hlavní náplní práce mého ateliéru stala příprava dálničních staveb. Toto období naopak považuji za vrchol své projektantské a manažerské činnosti.
Jak se změnilo projektování za dobu, po kterou v oboru pracujete?
Musím konstatovat, že zcela zásadně! Když jsem jako mladý inženýr nastoupil v roce 1965 do Dopravoprojektu Brno, ještě žádná výpočetní technika, tak jak ji známe ze současnosti, neexistovala. Velké elektrické kalkulačky uměly pouze základní úkony (sčítání, odčítání, násobení a dělení). Základním kreslicím prostředkem byl tzv. krajón a brousítko na tuhy, mikrotužky ještě nebyly. Nebyly tiskárny ani plotry, natož osobní počítače. Kopie nebo skeny dokumentů neexistovaly, doklady se přepisovaly na zvláštní fólii a množily cyklostylem, přičemž fólie byly přísně evidovány. Geodetické zaměření terénu jsme prováděli sami včetně vyhotovení mapového podkladu. Tisky se prováděly na želatinu, u soutisků několika barev byla přesnost soutisku omezená.
Mohl byste porovnat nároky investorů z minulých dob a těch současných?
Požadavky investorů se v zásadě nemění, vždy požadují bezchybné dílo, technicky na nejvyšší možné úrovni a z uživatelského pohledu nadčasové.
V čem vidíte největší problém při přípravě liniových staveb a co by pomohlo ke zlepšení stávajícího stavu?
Prvním problémem je koncepce silniční sítě. Dříve ji sledovaly postupně různé útvary ŘSD, já si pamatuji ještě organizaci SRSD (Středisko pro rozvoj silnic a dálnic). Nemohu se zbavit dojmu, že do koncepce výrazným způsobem zasahují politici, a to jak v technických věcech, tak co se týká termínů realizace.
Druhá zásadní věc je příprava staveb. Řada staveb, kde probíhala projekční a investorská příprava, byla v nedávné době pozastavena, nyní se důsledky projevují např. v platnosti dokumentací EIA nebo v časovém tlaku na dokončení přípravy. Tento tlak je pak přímou příčinou případných chyb a nedostatků v dokumentaci.
Jaké nejvýznamnější stavby vznikly na rýsovacích prknech resp. později již v PCčkách vaší firmy?
V prvé řadě musím zmínit dálniční stavby, a to na dálnici D1 – stavby 017 Velká Bíteš – Brno, 015A Měřín – Velké Meziříčí, 016 Most přes údolí řeky Oslavy ve Velkém Meziříčí a 019 Brno, západní přivaděč – Brno, jih. Na posledně uvedené stavbě jsem měl tu čest se podílet jako zodpovědný projektant na projekci konečného projektového řešení dálniční křižovatky dálnic D1 a D2. Dále na dálnici D2 – stavby 021 – 024 Brno, jih – Kúty a stavba 008 Šternov – Soutice.
Na základě dokumentací vypracovaných Dopravoprojektem Brno se realizovala stavba dálnice D47 v úseku Lipník nad Bečvou – hranice Polské republiky, řada městských komunikací v Brně a Ostravě a část dálnice D5.
Já osobně jsem vedl práce na stavbách R46 v úseku Vyškov – Brodek u Prostějova a několik staveb obchvatu Prostějova, projekt silnice I/14 a II/296 Trutnov – Svoboda nad Úpou – Horní Maršov, silnice I/7 obchvat Louny, silnice R5503 Skalka – Hulín, dálnice D1 – stavba 0136 Říkovice – Přerov, dálnice D1 – stavba 0137 Přerov – Lipník a 5 staveb rozšíření dálnice D1 na šestipruhové uspořádání v úseku Kývalka – Holubice.
Jak byste zhodnotil současnou situaci oboru?
Situace oboru se značně zlepšila, i když ještě doznívá zcela nesmyslné a diletantské zastavení přípravy staveb s nedozírnými následky v podobě množství nepřipravených staveb a následně nemožnost čerpání prostředků z evropských fondů. Současně toto zastavení přípravy mělo výrazný vliv na zastarání dokumentací EIA s následnou nutností jejich aktualizace a značnou časovou prodlevou. Na rozdíl od minulých let kolem sebe vidím mnoho mladých tváří, které jsou příslibem pro budoucnost oboru.
Jakými aktuálními projekty se zabýváte a jak vidíte budoucnost vašeho oboru i firmy?
V současné době vykonávám autorský dozor na stavbě dálnice D1, stavba 0137 Přerov – Lipník a jsem nápomocen radou kolegům, kteří pracují na aktualizaci projektové dokumentace stavby dálnice D1, stavba 0136 Říkovice – Přerov. Na předchozí dokumentaci této stavby jsem vykonával funkci hlavního inženýra projektu. Budoucnost oboru vidím optimisticky. I když se dostaví dálniční síť, bude stále třeba síť komunikací zlepšovat.
Děkujeme za rozhovor
Ing. Jiří Zahradnický
DOPRAVOPROJEKT BRNO
Kounicova 271/13, 602 00 Brno
www.dopravoprojekt.cz
