V uplynulém období k nim přibyla další a veskrze zdařilá, a to rekonstrukce administrativní budovy v areálu technologické firmy Jablotron v Praze. Zde byl s přispěním hliníkového profilového systému ZACKENPROFIl PREFA Aluminiumprodukte v černošedé barevné úpravě a originálního návrhu Vyšehrad ateliéru nadčasově rekonstruován obvodový plášť výškové kancelářské budovy. Na činnost ateliéru i průběh této rekonstrukce jsme se při naší návštěvě zeptali zakladatele ateliéru Ing. Arch. Jiřího Smolíka. Ten v úvodu našeho setkání říká:
Náš Vyšehrad ateliér se pohybuje na „architektonické scéně“ v ČR od roku 1997. V letošním roce tedy uplyne přesně 25 let od zahájení jeho činnosti. Ve svých počátcích jsme tvořili tým ateliéru pouze já s kolegou. Postupně se nám dařilo ateliér dále rozvíjet a stabilizovat až k dnešní velikosti, která nám vyhovuje a je z našeho pohledu optimální. To nám umožňuje realizovat projekty jak velkého, tak i malého rozsahu, které nás baví a máme je rádi. V naší činnosti se nespecializujeme na žádný určitý segment staveb, ba právě naopak, snažíme se vyhovět jakémukoliv požadavku investorů, s nimiž za námi přijdou, chtějí je řešit a neustále nás tak nutí přijímat nové výzvy.
Jak jste se dozvěděli o záměru investora rekonstruovat obvodový plášť jeho administrativní budovy?
Bylo to prostřednictvím jedné ze s námi spolupracujících firem Inženýring staveb s. r. o., která nás již dříve přizvala k řešení úprav sousedního nižšího objektu kanceláří. Zde jsme se podíleli na zlepšení tepelně technických vlastností budovy, kterými bylo zateplení obvodového pláště a výměna oken. Z této dřívější spolupráce vyplynulo i to, že jsme byli přizváni k řešení obvodového pláště i sousední výškové budovy s tím, abychom pokračovali novým architektonickým řešením tohoto objektu.
Měli jste při tvorbě návrhu opláštění volnou ruku nebo měl investor nějaké zvláštní požadavky?
Samozřejmě, že jedním z cílů rekonstrukce bylo, aby nový obvodový plášť vyhověl soudobým přísným tepelně-technickým normám, a byl tak zajištěn ekonomicky rentabilní provoz budovy. Nicméně co se týká architektonického řešení, tak tam jsme měli zcela volnou ruku. Naší snahou bylo, aby po realizaci rekonstrukce objekt vzhledově odpovídal administrativní budově 21. století. Usilovali jsme také o to, aby po dokončení stavebních prací běžný pozorovatel nepoznal, zdali se jedná o rekonstrukci či novostavbu, a aby výsledné dílo působilo dojmem nového objektu. A to si myslím, se podařilo.
Jaké materiály jste pro opláštění zvažovali a proč nakonec zvítězily materiály PREFA?
V přípravné fázi projektu jsme zvažovali různé varianty a přístupy. Jednou z nich bylo i použití keramických desek nebo velkoplošných hladkých materiálů. V digitálním 3D modelu jsme pak tyto varianty posuzovali a vyhodnocovali. Nakonec jsme po dohodě s investorem dospěli k názoru, že bude proveden obvodový plášť z materiálů na bázi kovu z důvodů zajištění dlouhodobé životnosti. Zřetel byl brán především na skutečnost, že se jedná o vysoký dům se ztíženou možností budoucí údržby a je tudíž nutno zvolit řešení, které sníží tyto nároky na minimum. Materiály PREFA tyto naše požadavky bezezbytku splňovaly.
V čem spočívala největší úskalí realizace obvodového pláště?
Největší úskalí se nám naštěstí podařila eliminovat již v přípravné fázi projektu, kdy se stavebním průzkumem i z původních projekčních podkladů zjistilo, že pro budoucí obvodový plášť bude nutné aplikovat hned několik různých materiálových skladeb. Část fasády objektu byla totiž provedena jako lehký obvodový plášť a jiná jako těžký obvodový plášť. Naším cílem bylo vše sjednotit a dát objektu kompaktní vzhled. Tudíž z naší strany bylo nutné vyladit budoucí skladbu obvodového pláště již prakticky ve fázi prvotního návrhu. Další problémy se vyskytly při samotné realizaci, kdy se zjistilo, že objekt je postaven značně nepřesně. Stavba se kupříkladu v horních partiích rozšiřovala i o několik centimetrů. To samozřejmě novodobým přesným sofistikovaným stavebním systémům určeným pro novostavby, jako je PREFA, příliš nevyhovuje. Případné nepřesnosti by při nedůsledné aplikaci mohly být vidět. Zajištění veškerých potřebných korekcí přesnosti patřilo k nejnáročnějším fázím realizace stavby.
Máte s materiály PREFA širší zkušenosti ve vaší činnosti a v čem vidíte jejich výhody?
Pokud mohu nejdříve odpovědět na druhou část otázky, pak největší výhodou zde použitého systému PREFA spočívá v masivnosti a tuhosti tohoto hliníkového výlisku. Díky těmto jeho vlastnostem tvoří fasádu, která se nedá prohnout, je mimořádně odolná a má trvanlivost po desítky let. Co se týče materiálů PREFA, známe je velmi dobře, ať již se jedná o střešní nebo fasádní systémy. Používáme je velmi často a rádi, protože tyto materiály svým vzhledem i kvalitou odpovídají požadavkům moderní architektury. Navíc se vyznačují výborným poměrem cena výkon, takže se nám investory často daří přesvědčit, aby do takto kvalitních systémů investovali.
Naplnil konečný výsledek realizace vaše a investorovo očekávání?
„Na tuto vaši otázku by bezesporu nejlépe odpověděl samotný investor. Nicméně z ohlasů a zpětných vazeb, které máme my k dispozici, se nám podařilo dosáhnout přesně toho, co jsme zamýšleli v našich návrhových vizualizacích, a co jsme od budoucí fasády očekávali. Je tím zejména to, že v současné době si běžný pozorovatel vůbec nevšimne, že se jedná o původní objekt, který byl postaven před padesáti lety. Ba právě naopak. Díky zdařilé rekonstrukci získal objekt vzhled zcela nové administrativní budovy. A naplnění právě tohoto cíle je tím, co nám dělá velkou radost,“ uzavírá naše setkání Ing. Arch. Jiří Smolík.
Děkujeme za rozhovor
Ivo Románek
