Nevýhodou těchto fasád je však jejich nízká tuhost a tím odolnost proti proražení. Mezi velké nepřátele takto koncipovaných fasád patří ptáci, zejména pak strakapoudi, kteří si budují v silnějších vrstvách polystyrénu svá hnízda. Ve fasádě pak vytvářejí vyklovaná místa, která fasádu narušují jak vzhledově, tak i funkčně a po zatečení do těchto míst hrozí degradace fasády.
Poškození fasády strakapoudem byl i případ pana Karla, u jehož domu se v blízkosti nachází les. Ten vyzkoušel různé plašiče na bázi ultrazvuku či mechanické plašiče nicméně děr ve fasádě po činnosti strakapouda přibývalo. Rozhodl se proto pro radikální opatření. Tímto opatřením bylo obložení severozápadní strany fasády domu směrem k lesu cihlovými pásky. Výběr keramických pásků byl zvolen tak, aby barevně navazoval na ostatní části fasády provedené z probarvených omítek. Práce začaly výstavbou lešení. Následně bylo provedeno překotvení fasády ocelovými hmoždinkami tak, aby byla zajištěna stabilita celého souvrství fasády včetně nově instalovaných cihlových pásků. Místa v umístění nových kotev byla přetmelena.
Pak již následovaly samotné obkladačské práce. Nejdříve byla ve spodní části obkladu umístěna a do roviny vyvážena zakládací lišta. Na zakládací lištu byla položena a nalepena první vrstva cihlového obkladu. Po jejím zatuhnutí pak práce pokračovaly v celé ploše fasády. Pro vytvoření spár stejné šířky byly pásky kladeny na distanční podložky. U oken a ve štítu fasády byl obklad upraven dořezem. Po zatuhnutí lepidla nalepeného obkladu bylo provedeno konečné ruční zaspárování obkladu z cihelných pásků bílou spárovací hmotou.
A výsledek? K tomu pan Karel s úsměvem dodává jediné: „Obklad fasády cihlovými pásky splnil svůj účel. Od té doby, co strakapoud zjistil, že si o fasádu zlomí zobák, tak se již neukázal a fasáda našeho domu je opět nejen hezká, ale také vysoce funkční
