Chybí však jasná provázanost s ostatními finančními zdroji. Šance pro budovy upozorňuje, že fondů je velké množství a pro žadatele musí být jejich nastavení přehledné. Čas se přitom krátí. Česko musí do konce dubna Evropské komisi předložit jasný plán.
Renovace budov jako příležitost pro českou ekonomiku
Opozici zajímá, jak vláda v období 2021–2023 využije 172 miliard korun z evropského Fondu obnovy, který má pomoct lidem a firmám z krize. Česko nyní potřebuje nastartovat hospodářský růst, a právě energeticky úsporné renovace jsou vhodným nástrojem, jak oživit ekonomiku po pandemii a zároveň splnit evropské klimatické cíle. Každá miliarda investovaná z veřejných peněz totiž vyvolá celkové investice ve výši tří až čtyř miliard. Peníze přitom zůstávají doma, protože zakázky realizují místní firmy. Tím také vznikají nová pracovní místa.
„Do roku 2030 mohou renovace budov a využití obnovitelných zdrojů vytvořit v regionech až 80 tisíc pracovních míst a menším a středním firmám přinést zakázky ve výši 900 miliard korun,“ uvádí Petr Holub, ředitel Šance pro budovy a dodává: „Budovy mají obrovský potenciál jak ve snižování spotřeby energie, tak v redukci emisí. Kvalitní výstavbou a renovacemi je možné do roku 2030 snížit české emise CO2 o 13 %. Pro srovnání náhrada uhelných elektráren jaderným zdrojem uspoří 6 % českých emisí. Vláda by měla dát úsporám energie a renovacím budov alespoň srovnatelnou prioritu a tedy i politickou a manažerskou kapacitu jako přípravě nového jaderného zdroje. Přínosy pro české domácnosti a snižování emisí jsou totiž několikanásobně větší. Na úrovni náměstků vidíme velkou snahu a množství odvedené práce, ale to někdy nestačí.“
Koncepční přístup chybí. Žádosti o dotace by měl stát zjednodušit
Do českých domácností, které jsou také významným zdrojem znečištění ovzduší v Česku, by podle dosavadních plánů mělo z Národního plánu obnovy směřovat 19 miliard korun přes kapitolu MŽP (2.5) do programu Nová zelená úsporám a dalších 6 miliard na renovace vládních budov a veřejného osvětlení přes kapitolu MPO (2.2). Tuto částku je potřeba mezi žadatele rozdělit do roku 2023, čerpat ji mohou do konce roku 2026.
Nejedná se však o jediný zdroj financí pro úsporné renovace a stavby. Podporu lze čerpat také z Operačního programu Životní prostředí, který je zaměřen na veřejné budovy, jako jsou školy, školky, nemocnice nebo úřady, či Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost určený pro komerční a podnikatelské budovy, nebo také z Modernizačního fondu. Celkem bude z programů na zvyšování energetické účinnosti k dispozici asi 125 miliard korun z potřebných 150 až 200 miliard.
„Finančních zdrojů je, řekněme, dostatek, je však potřeba k renovacím a výstavbě přistupovat koncepčně. Musíme vytvořit přehledný systém, aby si žadatelé mohli pohodlně na jednom místě vybrat vhodný způsob podpory podle toho, zda se jedná o rodinný dům nebo školu. Není možné, aby musel vlastník budovy složitě dohledávat potřebné informace. Pak se stává, že se žádosti o podporu nahromadí těsně před ukončením programu, a na mnohé se už nemusí dostat,“ vysvětluje Holub.
„Ministerstva by také měla uvolňovat finance na projektovou přípravu bez závazku bezprostřední investice, to je důležité pro přípravu zásobníku kvalitních projektů a tedy ve výsledku pro efektivní čerpání všech fondů,“ uzavírá Holub.
Dle výpočtů Šance pro budovy bude do roku 2030 pro renovace optimálního počtu budov potřeba investic ve výši 600 miliard korun. Z toho 150 až 200 miliard je potřeba pokrýt z veřejných peněz, zbytek zajistí soukromé investice, ať už na úrovni programů, nebo u jednotlivých vlastníků budov.
