V atomových reaktorech je štěpeno atomové jádro, při kterém dochází k uvolnění energie ve formě záření a k produkci neutronů. To je v jaderném reaktoru převedeno na teplo, které je potřebné k výrobě páry. Jejím prostřednictvím jsou pak poháněny turbíny elektrárny a v generátoru vzniká elektrická energie.
Co se stane, když se činnost jaderné elektrárny vymkne kontrole, není jistě třeba dalekosáhle rozebírat. Následky havárie elektrárny v Černobylu si neseme všichni dodnes. Při kolapsu jaderné elektrárny ve Fukušimě nedošlo k lidské, ani technické chybě. Přesto došlo k zatopení elektrárny ničivou vlnou tsunami. Tato vlna tsunami si vyžádala na 20 tis. obětí a 300 tis. lidí zůstalo bez přístřeší. Naštěstí poškození elektrárny a únik radiace do vody a ovzduší si zde oběti na životech nevyžádaly.
U nás, jak se zdá, se s provozem jaderných elektráren nadále počítá i v budoucnu. Téměř rozhodnuto je o dostavbě jaderného bloku v Dukovanech o výkonu 1200 MW, který by měl v budoucnu nahradit čtyři zdejší dosluhující jaderné bloky a provoz některých tepelných elektráren.
Až dosud byla naše jaderná energetika bezpečná. V mnoha ohledech se těšila i podpoře širší laické veřejnosti a kupodivu i obyvatel žijících v regionech, ve kterých jsou jaderné elektrárny provozovány. Otázkou však zůstává, zdali tomu tak bude i v budoucnu. Rozpaky budí zejména zájemci o dostavbu jaderné elektrárny ze zemí ovládaných totalitními a autoritářskými režimy, jejichž jediným cílem je destabilizace naší společnosti, oslabování demokratických hodnot, pronikání zpravodajských struktur do orgánů státní správy a nabourávání hospodářské i vojenské spolupráce zemí transatlantické aliance.
Podat ruku těmto režimům ve skutečnosti znamená nechat se vystavit budoucí permanentní šikaně, vydírání, vyhrožování, zastrašování, obstrukcím, zákazům a hospodářským odvetám.
Že tomu tak není? Podívejme se jen krátce do nedávné minulosti do našich vztahů s Čínou, jejíž společnost CGN patří mezi uchazeče o dostavbu Dukovan. Kupříkladu řada výhrůžek doprovázela cestu předsedy senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan nejen ze strany čínských představitelů, ale také našeho předsedy parlamentu či Hradu. Během chvíle byla čínskou stranou zrušena smlouva na dodávku českých klavírů do Číny. Ještě dříve při vypuštění článku ze smlouvy mezi Prahou a Penkingem o dodržování zásad jedné Číny bylo zrušeno koncertní turné pražských filharmoniků po Číně. A pro příklady, jak se chová čínský establishment k vlastním lidem, když se cítí ohrožen nebo zaskočen, také nemusíme chodit daleko. Do dnešních dnů se kupříkladu nic neví o poradci Miloše Zemana ze společnosti CCFC, který v Číně zmizel beze stopy. Vzpomeňme zde také příběh lékaře, který objevil koronavirus a místo vděku a uznání byl vězněn, mučen a následně zemřel. V poslední době ve veřejnosti rezonuje také případ zakladatele největšího čínského internetového obchodu Alibaba Jacka Ma, který se záhadně ztratil z očí veřejnosti na několik měsíců a objevil se až nyní. Zdá se, že absolvoval kurz správného chování k tatíčkovi Si a na základě kladného hodnocení pracovníků státní bezpečnosti byl s náležitým poučením vypuštěn zpět na veřejnost.
Dalším uchazečem o dostavbu Dukovan je ruská společnost Rosatom. A jaký je obrázek současného Ruska? Jedná se dnes již o zcela zřejmý autoritářský režim, kde nad vším životem a smrtí stojí jediný car, mocnář a spasitel Vladimír Putin. Kdo nepolíbí jeho prsten či se mu chce dokonce protivit je zlikvidován kdekoliv na světě. Vzpomeňme na bezostyšnou otravu bývalých agentů Litviněnka či Skripala na území Velké Británie, okupaci východní Ukrajiny, jejímž důsledkem bylo i sestřelení nizozemského letadla letu MH17 ruským protiletadlovým systémem BUK, které si vyžádalo 268 obětí na životech. A přístup Putina k opozici v Rusku? Své politické protivníky střílí a tráví jako psy. Borise Němcova nechal zastřelit vedle jeho přítelkyně na mostě přes řeku Moskvu v Moskvě a jeho nástupce, dalšího opozičního politika Alexeje Navalného, se na jeho pokyn pokusili neúspěšně otrávit pracovníci FSB Novičokem při jeho letu z mítinku v Tomsku do Moskvy. Z této otravy se měsíc uzdravoval ve špičkové berlínské klinice Charité, a když se vrátil po pěti měsících rekonvalescence do Ruska, byl na letišti okamžitě zatčen a uvězněn na základě vykonstruovaného procesu. Další kapitolou samou pro sebe je působení ruských zpravodajských služeb na našem území (vzpomeňme nedávné vyhoštění dvou nejkřiklavějších případů), provozování webů šířících dezinformace a fake news (nehodláme ten odpad vůbec jmenovat) či placení trollích farem a diskutérů soustavně manipulujících veřejné mínění.
Naše otázka tedy zní? Mohou se státní firmy ovládané nepřátelskými autoritářskými totalitními režimy podílet na dostavbě našich jaderných elektráren? Po přečtení řádek výše rozhodně ne. Přece nechceme v případě nějaké poruchy technologie či nutnosti dodávky náhradních dílů vyrobených v těchto zemích klečet na kolenou a nechat se vydírat požadavky autoritářských vládních činitelů na zajištění patřičných protislužeb.
Energetická bezpečnost nás a našich občanů by v tomto ohledu měla hrát při rozhodování vlády prvořadou roli a dokud se režimy v těchto zemích nezmění, k zakázkám ovlivňujícím bezpečnost a životy nás všech by neměly mít jejich firmy jakýkoliv přístup – byť jen účastí v širším konsorciu.
Je nutné si uvědomit, že náklady na výstavbu jaderného bloku v Dukovanech se mohou vyšplhat až na 300 mld. Kč (cena dostavby Dukovan 160-200 mld. Kč ale spíše 300 mld.) a investici zaplatíme my, občané prostřednictvím polostátní firmy ČEZ. Dopustit se strategických chyb při realizaci této investice, která by mohla zapříčinit jakoukoliv její nefunkčnost, si v budoucnu nemůžeme dovolit.
Před nadcházejícími volbami by tak lídři politických stran měli svůj postoj k účasti firem z Číny a Ruska při dostavbě Dukovan deklarovat zcela jednoznačným způsobem, aby se veřejnost i v tomto ohledu mohla adekvátně rozhodnout, komu dá svůj hlas.
