Úvodní část Zkušenosti z doby koronavirové proběhla za moderace ředitele a člena představenstva SOVAK ČR Ing. Viléma Žáka. Ředitel SOVAK ČR připomenul, že se vodárenství od začátku března letošního roku muselo postarat o zajištění svého plynulého chodu především samo. Jedinou institucí na centrální úrovni, která oboru účinně pomáhala, bylo Ministerstvo zemědělství. SOVAK ČR byl s klíčovými pracovníky ministerstva v každodenním kontaktu s cílem zajistit vzájemnou informovanost a koordinaci nezbytných kroků při zvládání nepříznivé epidemiologické situace. Význam oboru vodovodů a kanalizací je přitom zásadní, bez jeho fungování by nebylo možné dodržovat ani elementární hygienické návyky. Přestože i v tomto odvětví řada zaměstnanců zůstala nuceně doma, vodárny dodávaly kvalitní vodu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, a stejně tak se postaraly o vody odpadní. Společnosti přitom neměly možnost zavřít své provozy, aby ochránily svoje zaměstnance, jako tak učinila řada jiných firem. Přesto nečerpají finanční pomoc z programů COVID, či Kurzarbeit. Tento fakt by si měli uvědomit zejména ti, kteří o vodárenství rozhodují často pod vlivem různých rádoby odborníků a kritiků, a přitom nejsou schopni objektivně reflektovat kvalitu a rozsah poskytovaných služeb a zcela opomíjejí míru a nastavení technické i ekonomické regulace oboru. Ing. Žák ocenil, že mezi vodárenskými společnostmi funguje sounáležitost a nezištná ochota přispěchat v případě potřeby na pomoc. Především proto se promítla reflexe na dobu koronavirovou i do námětů v programu webkonference a zvládání pandemie se stalo hlavním tématem úvodního dopoledního bloku. Své zkušenosti prezentovala nejdříve trojice přednášejících, každý z jednoho důležitého aspektu vypořádání se s krizovou situací. Praktickým dopadům se věnoval Ing. Václav Hošek, Královéhradecká provozní, a. s., legislativním konsekvencím Mgr. Barbora Veselá, ČEVAK a. s., a ekonomickým důsledkům Ing. Jiří Heřman, ČEVAK a. s. Následovaly prezentace Ing. Radka Hospodky, Ministerstvo zemědělství, a Mgr. Michaely Vojtěchovské Šrámkové, Ph.D., SOVAK ČR, kde se řečníci ve velké míře zaměřili na význam komunikace za doby koronavirové.
Mgr. Michaela Vojtěchovská Šrámková, Ph.D., představila zkušenosti spolku z první a druhé vlny pandemie. Komunikace je přitom základem řešení krizové situace. SOVAK ČR i přes uzavření kanceláře poskytoval bohatý informační servis a větší komfort pro členskou základnu. Spolek se podílel na vyjednávání vedoucí k zajištění ochranných pomůcek pro obor vodovodů a kanalizací na jaře a na podzim pak na výrazně zlepšené komunikaci s Ministerstvem zdravotnictví a orgány ochrany veřejného zdraví. Denně byly zveřejňovány informace v nově vytvořené rubrice COVID-19 na www.sovak.cz. Doba koranovirová znamenala příležitost změnit zažité stereotypy, a tak objevit nové cesty v poskytování svých služeb. Na webu spolku byla zřízena například vodárenská burza. SOVAK ČR zajistil jako první na území ČR testovací laboratoř pro stanovení přítomnosti covid-19 ve vzorcích odpadních vod. Testovalo se na sedmi čistírnách odpadních vod ve dvou vlnách. Později SOVAK ČR spolupracoval s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, veřejnou výzkumnou institucí. Rozsáhlejší projekt je připravován také v rámci EurEau. Mgr. Vojtěchovská Šrámková připomněla nastartování dalších změn v práci spolku, jakými ostatně jsou i nový formát konference Provoz vodovodů a kanalizací, od září probíhající webináře či online jednání a příprava nové platformy elearningového vzdělávání pracovníků vodovodů a kanalizací – esovak. Nastavena by do budoucna měla být nová pravidla pro konání hromadných akcí, jakými jsou konference, výstavy.
Odpolední sekcí Smart metering provedl účastníky webkonference Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M., člen představenstva SOVAK ČR. Ing. Beneš otevřel téma legislativy. Novela vodního zákona měla příležitost nastolit téma smart meteringu a zapojit do systému opatření odběru vody, ale nestalo se tak, pozměňovací návrh nebyl schválen. Novinky z metrologie a praktické zkušenosti s on-line odečtem chytrých vodoměrů představil Ing. Petr Sýkora, Ph.D., předseda komise metrologie představenstva SOVAK ČR. Dalšími řečníky byli zástupci dodavatelských společností. Smart metering řada vodárenských společností s úspěchem využívá, ale bylo by záhodno nastartovat jeho ještě větší rozšíření. V rozsáhlé diskusi byla načrtnuta otázka přínosů ze zavedení smart meteringu. Je možné uspořit, ale i provést pořádek v datech nebo využít systém pro odhalení ztrát na vodovodní síti. Smart metering umožní analyzovat síť a naplánovat změny pro zlepšení kvality, či identifikovat včas poruchu, která by jinak znamenala obrovské náklady na opravu. Bonusem je přidaná informace pro konečného zákazníka. Ing. Sýkora uvedl, že pro zavádění smart meteringu je nezbytná legislativní podpora, ať již v zákonu o provozování vodovodů a kanalizací, či příslušné prováděcí vyhlášky. Stále existují technické bariéry a v jejich odstranění by měla sehrát roli i komise metrologie představenstva SOVAK ČR. Komise nabízí také odbornou pomoc zájemcům o tento typ technologie. Smart metering by si zasloužil rovněž finanční podporu ze strany ministerstev. Motivací by mohla být pro obce možnost z vodného a stočného alokovat určité prostředky na měřidla, neboť v rámci cenové regulace se jedná o kalkulovaný náklad.
I druhá část webkonference Odpadní voda konaná dne 5. 11., kterou moderoval Ing. Václav Hošek, Královéhradecká provozní, a. s., přinesla výrazné ústřední téma – recyklace vody. Třetí část webkonference Pitná voda dne 10. 11. moderoval Mgr. Jiří Paul, MBA, Vodovody a kanalizace Beroun, a. s., se mimo jiné zabývala aktuálním tématem kybernetické bezpečnosti a také zabezpečením vodojemů.
Ing. Bohdan Soukup, Ph.D., MBA, Středočeské vodárny, a. s., apeloval na vodárenské společnosti v problematice kybernetické bezpečnosti. Zásadní je nic nepodcenit a nastavit si komplexní strategii kybernetické bezpečnosti. Je vždy třeba zvážit přiměřenou úroveň bezpečnosti, tedy míru a nákladovost opatření ve vztahu k hodnotě dat, která budou chráněna. Důležité je zabezpečit přístup nejen přes PC, ale i smart telefony, či tablety, které zaměstnanci při práci v terénu využívají. Vyplatí se soustředit i na objekty připojené na IoT. Ing. Soukup zdůraznil další častá místa pro průnik do systému, jako jsou například SCADA sítě fungující na veřejných (nezabezpečených) wifi sítích, může jím být i notebook zaměstnance na home office, pokud není řádně proškolen v kybernetické bezpečnosti a práva nejsou v počítači hierarchicky odstupňovaná. Rizikem mohou být zanedbané aktualizace softwaru. Je zapotřebí myslet u přenosů ze SCADA sítí na záložní frekvence. Stejně tak by mohl znamenat problém neexistující náhradní scénář pro katastrofy, jakými mohou být požár dispečinku, či smazání dat zaměstnancem, kterého společnost propustila. V závěru Ing. Soukup shrnul základní zásady – stanovení prioritních aktiv, zpracování bezpečnostního auditu, objevení slabých míst a sestavení časového plánu nápravných opatření a financí.
Ing. Tomáš Hloušek, Ph.D., Středočeské vodárny, a. s., se věnoval vodojemům, které jsou v případě špatného zabezpečení jednoznačně zdrojem kontaminace pitné vody v distribuční síti. Připomenul, že audit by měl dělat odborník a s ohledem na to, že jsou vodojemy významným prvkem distribučního systému, je nutná analýza rizik. Je pozitivní, že se kromě stavebního a technického stavu řeší možnosti kontaminace okolním vzduchem. Podrobněji se v prezentaci zaměřil na vzduchové filtry. Další prostor pro vylepšení zabezpečení nastal díky pandemii covid-19, kdy se posunulo vnímání rizika přenosu kontaminace vzdušnou cestou. Středočeské vodárny, a. s., využily kladného postoje k těmto investicím od vlastníků i veřejnosti a investovaly do lepších verzí filtru. Samostatnou kapitolou je fyzické zabezpečení vodojemu. Společnost má již dlouhou dobu on-line přenos, při němž může být zjištěn neoprávněný vstup. Z několika případů byl pouze jediný, kdy nešlo vyloučit kontakt s akumulovanou vodou. Pokud v takovém případě není možnost vodojem odstavit a čekat na výsledky chemických, mikrobiologických a toxikologických rozborů, je nutno vodu vypustit. Nové a kvalitnější zabezpečení filtrace vzduchu na vodojemech přináší další posun k udržení kvality dodávané vody v celém systému zásobování pitnou vodou, a to za únosných investičních a provozních nákladů. Jako podklad pro investice může posloužit riziková analýza stejně jako správně provedený biologický audit. Důslednou ochranou a zabezpečením akumulace pitné vody pomáhá společnost nejen zákazníkům, ale sama sobě. Vždy je lepší problémům předcházet, než je následně řešit, uzavřel Ing. Hloušek.
Všichni účastníci webkonference obdrželi ve svých materiálech jako bonus přednášku Epidemie, civilizace, dějiny a kolapsy, jejímž autorem je prof. Mgr. Miroslav Bárta Dr., Filozofická fakulta, Univerzita Karlova. V zajímavé historické exkurzi prof. Bárta zmínil nejstarší epidemie ve starém Egyptě za Amenhotepa III., kdy se jednalo pravděpodobně o morovou ránu, a dospěl až k přehledu moru v českých zemích v 17. až 18. století. K jeho vymýcení přispěly i technologické novinky, jakými bylo také zavedení kanalizací. Následoval erudovaný souhrn výskytu dalších onemocnění, s nimiž se lidstvo potýkalo, od pravých neštovic, přes španělskou chřipku a SARS, až k současné pandemii covid-19. Podle jeho názoru epidemie byly, jsou a budou, ale důležité je, jak jsou zvládnuty. Za stěžejní považuje roli občanské společnosti a úlohu lídrů, kteří občany inspirují a jdou příkladem. Při té příležitosti uvedl ze současných státníků Jeana Castexe, Angelu Merkelovou či Borise Johnsona. O efektivním „leadershipu“ ve vztahu k veřejnosti svědčí u premiéra Spojeného království mimo jiné fakt, že v případě nákazy onemocnění covid-19 se léčil v obyčejné nemocnici jako každý běžný Londýňan. Není pochyb o tom, že epidemie prověřují schopnost adaptace společnosti a působení státu.
Celý průběh webkonference Provoz vodovodů a kanalizací 2020, kterou zhlédlo na dvě stovky účastníků, se setkal s velmi kladnou odezvou, o níž svědčí i výsledky dotazníku spokojenosti s webkonferencí vyplněný jejími účastníky a partnery. Proběhly zde i zajímavé a obsáhlé diskuse nad aktuálními tématy. Některé otázky, které byly položeny během vysílání webkonference, ale z důvodu nedostatku času na ně již nebylo možné bezprostředně reagovat, byly následně zveřejněny na www.sovak.cz/cs/co-se-na-webkonferenci-nestihlo. Poděkování patří všem partnerům a mediálním partnerům webkonference. Všichni věříme, že příští ročník tradiční odborné konference Provoz vodovodů a kanalizací s doprovodnou výstavou partnerských společností, který je plánován na 2. – 3. 11. 2021 v Praze, již opět proběhne prezenční formou, nicméně SOVAK ČR ukázal, že i za mimořádných a nepředvídatelných okolností dokáže plnohodnotně zajišťovat své hlavní poslání, což jsou služby podle potřeb a zájmů svých členů, zejména informačního, poradenského a vzdělávacího charakteru.
Úplné znění článku je k dispozici v časopise Sovak č. 12/2020.
Ing. Ivana Weinzettlová Jungová
SOVAK ČR
