Pane řediteli, mohl byste zhodnotit, jak se vaší společnosti dařilo v uplynulém roce a vypíchnout základní ekonomické ukazatele?

Rok 2019 byl pro nás rokem velice úspěšným. Dařilo se nám průběžně doplňovat tým zaměstnanců o další zkušené kolegy a z ekonomického hlediska tak zvyšovat objem prací realizovaný vlastními kapacitami. Dosáhli jsme celkového obratu téměř 240 mil. Kč, což ve srovnání s rokem 2018 bylo víc než dvojnásobek.

Při našem posledním rozhovoru v roce 2018 jste predikoval, že překročíte do 5 let hranici 100 projektantů. Jak jste se přiblížili této metě?

Když jsme si v roce 2018 tento počet zaměstnanců stanovili za cíl ke splnění do 5 let, ani jsme moc nedoufali, že se nám jej podaří dosáhnout. Nyní však již mohu s radostí říci, že jsme ještě před pětiletým výročím firmy této mety dosáhli, a v současné době u nás pracuje přibližně 110 zaměstnanců.

Ředitel společnosti SAGASTA, s. r. o., Ing. Jiří Čurda


Mohl byste charakterizovat hlavní aktivity vaší firmy a jaké služby nabízíte investorům?

Již od samého počátku našeho fungování se firma zaměřuje na zpracování projektových dokumentací ve všech jejích stupních a fázích, přičemž hlavním těžištěm jsou projekty primární dopravní infrastruktury a pozemních staveb. Dále se zabýváme územním plánováním, geodetickými a geologickými pracemi. Investorům jsme schopni poradit i při definování jejich potřeb a cílů.

V čem vidíte největší současné problémy v přípravě liniových staveb? Jak by bylo možné je řešit?

Otázka problematiky přípravy liniových staveb je v mediích velmi často zmiňovaná. Za jednu z příležitostí ke zdokonalení považuji zlepšení mediálního obrazu stavebnictví jako celku. Dle mého názoru je totiž důležité, aby nás, stavaře, vnímala společnost pozitivně. Právě to může z dlouhodobého hlediska zvýšit zájem mladých lidí o tento obor a celkově vést k jeho zlepšení.

Doslechl jsem se, že jste začlenili do vaší organizační struktury nové „tunelové“ středisko? Co je na tom pravdy?

Ano, máte správné informace. V polovině roku se naše řady rozšířily o skupinu geotechniků – tunelářů a tak lze říci, že nyní disponujeme veškerými profesemi potřenými pro zpracování dopravní stavby jako celku. V oboru podzemních staveb spatřuji velký potenciál, poněvadž umístění dopravní stavby pod zem umožňuje dokonaleji ochránit životní prostředí.

Most v Doubí u Karlových Varů


Mohl byste vypíchnout nejzajímavější silniční a mostní projekty z poslední doby?

V naši společnosti v současnosti řešíme více než 200 projektů. Zajímavou a opravdu dobrou zkušeností pro nás byla spolupráce s realizační firmou na projektu výstavby nového mostu v Doubí u Karlových Varů přes řeku Ohři. Ředitelství silnic a dálnic zde ­poprvé použili takzvaný žlutý FIDIC, kdy většina administrativní úkonů je na odpovědnosti týmu projektant – zhotovitel.
Za zmínku stojí také projekt modernizace dálnice D4 v úseku Praha Zbraslav – Řitka, ve kterém se snažíme najít způsob řešení odstranění nebezpečných autobusových zastávek při zachování kvality veřejné hromadné dopravy v regionu.

Zajisté nyní realizujete i nějaký železniční projekt…

Ateliéru železničních staveb se podařilo dokončit projekt stavby na rekonstrukci tratě v úseku Dětmarovice – Petrovice u Karviné – hranice s Polskou republikou. Tento projekt představuje investici bezmála 3 mld. Kč. Stavba byla v tomto roce zahájena, a tak budeme sledovat její realizaci při výkonu autorského dozoru.

Tunel Zvěrotice je součástí IV. železničního koridoru


Podařil se vám i nějaký projekt pozemní stavby?

Zajímavým projektem v tomto segmentu je projekt na výstavbu nového areálu Střediska správy a údržby dálnic u jihočeské D3 v blízkosti Kaplice. V tomto areálu bude současně umístěno zázemí pro složky integrovaného záchranného systému. V rámci tohoto projektu se snažíme nově použit alternativních recyklovaných materiálů, konkrétně pěnového skla pro lehčené násypy a podkladní vrstvy pozemních objektů.

Kam se bude ubírat vaše snažení v nejbližších letech?

Velkou příležitostí je pro nás zahájená příprava na projektech vysokorychlostních tratí v ČR, kde budeme usilovat o co největší zapojení našich kapacit. Současně bych nerad prozrazoval další konkrétní záměry, ale mohu naznačit, že potenciál a rezervy vidím v segmentu vodohospodářských staveb a současně stále pokukujeme po možnostech spolupráce na projektech v zahraničí.

Děkujeme za rozhovor
Ing. Jiří Zahradnický