Štěstí přeje připraveným
Základním předpokladem úspěchu je dostatečná příprava. Dokumentace (nejlépe od projektanta) by měla zahrnovat i řešení tzv. připojovací spáry, což je oblast mezi rámem okna a stavební konstrukcí (ostěním), a to po celém svém obvodu, tedy i v parapetní části. U menších projektů, jako je výměna oken v bytě či rodinném domě, se nám ale do projektové dokumentace investovat dost často nechce. „V takovém případě doporučuji projednat detaily montáže s potenciálním dodavatelem při osobním jednání na prodejně,“ nabádá Petr Sýs, produktový manažer společnosti Inoutic.
„Určitě pomůže, když budete mít zdokumentován současný stav otvorových výplní, například snímek pořízený mobilním telefonem (celkový pohled z interiéru a exteriéru, detail ostění s rámem z interiéru a exteriéru). Tyto podklady by měly být dostačující k tomu, aby byl dodavatel schopen navrhnout nejvhodnější způsob řešení napojení rámu okna/dveří na ostění,“ doporučuje dál Petr Sýs.
Montáž „na pásky“ – ano, nebo ne?
Články, které se věnují problematice montáže oken, byť jsou psány odborníky, zjednodušují tuto oblast na konstatování, že se má zákazník ujistit, zda cenová nabídka obsahuje montáž pouze s použitím montážní pěny, nebo zda je zmíněna montáž i s parotěsným interiérovým uzávěrem a hydroizolačním exteriérovým uzávěrem připojovací spáry, tedy tzv. na „pásky“. Aplikace „pásek“ má ovšem svá pravidla. Aby byla zajištěna jejich plná funkčnost, je třeba dodržet technologický postup. Bohužel ne vždy je to proveditelné. Obzvláště problematické je použití „pásek“ v případě rekonstrukcí, kdy je původní okno nahrazeno novým. Je téměř nemožné, aby při demontáži okna nedošlo k poškození stávajícího ostění. Nicméně na trhu existuje celá řada řešení, která je možné kombinovat. I takovou situaci lze tedy vhodnou volbou použitých materiálů vyřešit ke spokojenosti zákazníka (Veškeré detaily pro návrh řešení připojovací spáry a požadavků kladených na realizace vlastní montáže jsou uvedeny v ČSN 74 6077, Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování (aktuální vydání je z ledna 2018)).
Provést montáž oken pouze s použitím montážní pěny a navazující stavební práce (např. zateplení ostění) provádět až s delším časovým odstupem je naproti tomu snad tím nejhorším řešením.
Postup montáže + na co si dát ještě pozor?
1. Demontáž starého okna (v případě rekonstrukce)
Řemeslníci ze specializované firmy odstraní staré okno. Pokud při bourání vzniknou v ostění hrubé nerovnosti nebo vypadnou části zdiva, je nutné tyto nerovnosti zapravit a ostění vyrovnat, aby mohla být připojovací spára (prostor mezi rámem okna a ostěním) správně utěsněna. Nepodceňujte zpevnění a vyrovnání ostění i za cenu, že okna nebudou namontována za jeden den!
2. Osazení okna do otvoru a jeho ukotvení
Řemeslníci umístí okno do připraveného stavebního otvoru a s pomocí vodováhy a klínů ho vyrovnají do správné polohy. Následně rám okna do otvoru upevní pomocí kotev a šroubů (Umístění a vzdálenost kotvících bodů uvádí norma ČSN 74 60 77). Správné provedení má přitom zásadní význam pro bezchybnou funkčnost (těsnost okna, plynulou manipulaci s křídlem atd.) a dlouhou životnost oken.
3. Aplikace pásek
Pokud je zvolena montáž „na pásky“, aplikují se po ukotvení okna do stavebního otvoru. Montéři si musí pohlídat, že na interiérové a exteriérové straně je správná páska – parotěsná z vnitřní strany a voděodolná z vnější strany (pásky jsou obvykle popsané). V případě použití tzv. komprimační expanzní pásky musí ověřit, zda správná část pásky směřuje do interiéru.
4. Parapety
Parapety často podceňujeme, ale výsledkem nedostatečně či nevhodně řešené tepelné izolace je tepelný most pod parapetní částí okna a promrzání v této části během zimních měsíců. Již při návrhu provedení montáže okna je třeba zvolit vhodné řešení pro konkrétní případ tak, aby byla zajištěna dostatečná tepelná izolace spodní připojovací spáry (např. extrudovaný polysteren umístěný po celé šíři parapetní části, speciální podkladové profily s vysokou izolační schopností apod.).
Výška podkladového profilu okenního rámu musí být zvolena tak, aby mohla být pod parapetem provedena tepelná izolace, hydroizolace a zajištěn minimální spád horní plochy parapetu od okna.
Osazení vnitřního parapetu nesmí porušit parotěsnou fólii. Hloubka vnitřního parapetu by měla být zvolena tak, aby výrazně nepřesahoval přes radiátor umístěný pod oknem a nebránil tak proudění vzduchu v zimním období.
Přesah přední hrany vnějšího parapetu přes líc omítky musí být minimálně 30 mm a doporučený sklon by měl být více než 3°. Ukončení parapetu na bocích do ostění musí být provedeno tak, aby nedocházelo k zatékání vody pod parapet a poruchám omítky. Je třeba také myslet na tepelnou roztažnost parapetu (U prefabrikovaných kovových nebo plastových parapetů se používají systémové koncovky parapetu, které bezpečně odvedou vodu a zabrání zatečení pod parapet. U klempířsky prováděných parapetů je nutné boční lem vhodně utěsnit k ostění, například akrylátovým nebo polyuretanovým tmelem se zohledněním možné tepelné dilatace parapetu.).
5. Finální zednické zapravení
Před finálním zednickým zapravením se kontroluje dotěsnění drobných spár v místě kotvících prvků. Spáry by měly být utěsněny vhodným tmelem.
Napojení ostění k profilu by navíc mělo být provedeno APU lištami, které zajistí čistý a bezchybný přechod mezi omítkou a okenním profilem a zároveň ochrání profil proti poškrábání při aplikaci omítky. V žádném případě nesmí být omítka přímo přetažena přes profil. Při dilataci okna by okamžitě popraskala.
6. Odstranění ochranných fólií
Po hrubém závěrečném úklidu by montážní firma měla strhnout i ochranné fólie z rámů a křídel oken. Je to lepší pro kontrolu výrobku před podepsáním předávacího protokolu. Pokud bychom si ochranné pásky sundávali sami, např. až po vymalování, a zjistili bychom nějaké závažné poškození profilu, bude už reklamace obtížnější. Pásky by stejně na okně neměly být déle než tři měsíce, protože pak už jdou velmi obtížně odstranit.