V Praze vznikaly první hloubené kolektory v 70. letech minulého století. V současné době má Praha jeden z největších systémů kolektorů na světě. Jaká byla historie pražských kolektorů, k čemu kolektory slouží, co zajišťují a jaké jsou další plány rozvoje kolektorové sítě v Praze, jsme zjišťovali přímo u ředitele firmy Kolektory Praha a.s., pana Otakara Čapka.
Pane řediteli, mohl byste čtenáře našeho časopisu seznámit s historií společnosti Kolektory Praha a.s.?
Akciová společnost Kolektory Praha byla založena rozhodnutím Zastupitelstva hl. m. Prahy konaného v roce 2002. Zakladatelem a jediným akcionářem společnosti je hl. m. Praha. Počátky společnosti ovšem zasahují až do 70. let minulého století, kdy se na území Prahy začalo s výstavbou kolektorů. V této době byla správa a provoz kolektorů součástí celé řady postupně vznikajících institucí, které se staraly o správu komunikací, tunelů, mostů atp. jako např. Pražských komunikací, později TSK Praha, Pražských služeb. S rozvojem techniky a počítačových systémů se organizace dále transformovala a racionalizovaly se také veškeré činnosti uvnitř organizace. Dalším krokem bylo ustanovení příspěvkové organizace Kolektory Praha, jejíž činnost byla financována také z příspěvků firem, které v kolektoru měly uloženy své sítě. Od roku 2000 již bylo možné financovat provoz Kolektorů bez finanční pomoci města. Dalším rozhodnutím bylo redukovat počet zaměstnanců z původních 200 na cca 120, což mělo za následek zvýšení produktivity práce a zlepšení ekonomiky společnosti. V této fázi, v roce 2002, bylo rozhodnuto o vytvoření a.s. Kolektory Praha s tím, že 100% vlastníkem je hl. m. Praha, valnou hromadou firmy je Rada hl. m. Prahy.
Jaká je hlavní činnost vaší společnosti?
Naše společnost zajišťuje provoz, správu a údržbu kolektorové sítě, nepřetržitou dispečerskou službu, monitoring a stálou pohotovostní službu zajišťující řešení mimořádných provozních stavů, poruch a havárií na kolektorové síti hl. m. Prahy.
Co to vůbec je kolektor a jaké jsou přínosy kolektorizace?
Kolektor je pevná podzemní liniová stavba, která slouží k ukládání inženýrských sítí (trubních i kabelových), které jsou nebo budou v dané lokalitě k dispozici. Kolektory jsou postaveny tak, aby se do nich daly ukládat sítě s určitým výhledem, což se může v budoucnu přihodit. Např. kolektory v centru města jsou připraveny a projektovány tak, aby bylo možné v budoucnu do nich uložit rozvody dálkového vytápění, které se v současné době nepoužívá.
Přínosy kolektorizace je možné vidět v několika rovinách. Sítě uložené v kolektoru nemohou být v žádném případě mechanicky poškozeny (nedochází ke křížení ani sedání kolektorů). Na sítě nepůsobí žádné chemické vlivy (je zde stálá teplota, vlhkost, pravidelné větrání). Kolektory jsou vybudovány tak, aby při jakékoliv opravě nebo doplnění inženýrské sítě nebyl narušen povrch, pod kterým kolektor vede (občané na povrchu nepocítí žádnou změnu).
Další výhody kolektorizace:
- stálá kontrola, údržba a opravy inženýrských sítí
- rychlost zjištění místa a příčiny poruchy
- zamezení nadměrným ztrátám médií při poruchách a haváriích
- omezení rozsahu následných škod na kolektorech, inženýrských sítích a jejich příslušenství
- omezení rozsahu následných škod na zásobovaných objektech, komunikacích a veřejné zeleni
- rychlost realizace oprav v prostoru kolektoru a minimalizace doby přerušení energetického zásobování
- výrazné omezení negativního vlivu na životní prostředí způsobeného výkopovými pracemi a minimalizace dopravních omezení
- výrazné snížení nákladů na provádění oprav na inženýrských sítích
- pokládku a opravy lze provádět bez ohledu na roční a denní dobu
- významné zvýšení životnosti inženýrských sítí
Kde se kolektory nachází a jaká je současná délka kolektorové sítě na území Prahy?
Současná délka kolektorů na území Prahy je 90 km. Rozkládají se na všech pražských sídlištích a v centru města jsou vybudovány zejména v oblasti Pražské památkové rezervace, tj. pod Staroměstským náměstím, Senovážným nám., Václavským nám. atd.
V jakých hloubkách jsou kolektory stavěny?
Existují dvě technologie výstavby kolektorů. V malých hloubkách vedou tzv. hloubené kolektory, které jsou převážně složené z prefabrikátů, částečně monolitické. Jejich výstavba probíhá klasickou formou rýhy. Jejich podlahová část bývá uložena v hloubce 7-14 m pod povrchem. Jejich výstavba se neobejde bez rozsáhlého narušení komunikací množstvím stavebních výkopů, a proto je v historických centrech měst i přes vyšší náročnost a nákladnost vhodnější využití technologie ražených kolektorů. Ty se budují hornickým způsobem ve velkých hloubkách 25-45 m, nejsou vázány na uliční síť a mohou být vedeny v optimálních trasách. Blíže k povrchu probíhají mělce ražené kolektory, které mají přímou vazbu na uliční síť a zásobované objekty. Nejhlubším místem kolektorové sítě v Praze je 45 m pod úrovní terénu. Součástí kolektorové sítě jsou tzv. kolektorové tubusy resp. šachty, které vzájemně propojují výše uvedené kolektory a propojují je dále s nadzemními objekty.
Kdo kolektory nejvíce využívá?
Největší zákazníci naší společnosti jsou PRE, PVS, Pražská plynárenská, Pražská teplárenská, Télefonica O2, Dalkia, UPC a celá řada dalších společností, které např. provozují datové a kabelové sítě, ale i jiné soukromé firmy.
Jakým způsobem jsou kolektory řízeny a spravovány?
Ze 120 pracovníků firmy pracuje 95 přímo v provozních složkách a ti jsou rozčleněni do 3 kategorií. Jednak jsou to 3 dispečinky, které fungují v nepřetržitém provozu a jsou vzájemně propojeny. Další skupinou jsou 4 údržbové čety, které dnes obhospodařují lokality Jižní město, centrum Prahy, Stodůlky a Černý most. Ty provádí vizuální kontroly, údržbu poklopů a el. zařízení atp. Poslední částí je tzv. pohotovostní skupina, která je v provozu nonstop. Ta vyjíždí v případě jakékoliv poruchy, zjišťuje stav, odstraňuje závady, provádí údržbu, kontrolu a kalibrace monitorovacích systémů.
V budově správy kolektorů je pak malá skupina ekonomů, personální oddělení a technický úsek, ve kterém jsou zaměstnáni specialisté elektro, stavaři, strojaři a je úzce navázán na hl. m. Prahu. Tento úsek hlídá stav kolektorů a při výstavbě nových kolektorů dohlíží na to, aby vše probíhalo tak jak má.
Co je v kolektorech monitorováno?
V prvé řadě musí být přesně monitorovány vstupy do kolektoru (pozn.: vstupů je v Praze cca 10000). Dále je monitorován výskyt třaskavých směsí, teplota, únik vody, CO2, napěťová situace v el. sítích, osvětlení a ventilace.
V celém kolektoru je rozmístěno obrovské množství čidel, která snímají vše výše uvedené. Čidla předávají informace do řídících jednotek, které tyto informace zpracovávají a vyhodnocují. Vše je navíc propojeno s vizualizačním a řídícím systémem dispečinku (InTouch), takže při jakékoliv čidlem zaznamenané poruše nebo nestandardní změně hodnoty jsou okamžitě vykonány všechny potřebné činnosti tak, aby se zamezilo škodám a vše se vrátilo do normálu. Musím konstatovat, že kvalita monitoringu kolektorů je na velmi vysoké úrovni a podle našich zkušeností nemá ve světě srovnání.
Probíhá v současné době další výstavba kolektorové sítě a jaké jsou další plány společnosti?
Před dokončením je v současnosti kolektor Václavské náměstí v jeho spodní části, kde by měl být zahájen provoz v průběhu několika dní. Dále se připravuje výstavba několika dalších kolektorů, které jsou již vyprojektovány. Velmi důležitou stavbou bude kolektor pod Hlávkovým mostem. Ten je v současné době z pohledu uložení inženýrských sítí přetížen a v budoucnu jej čeká rekonstrukce. Z hlediska ekonomiky bude nesmírně přínosné vybudovat nový kolektor, veškeré sítě přeložit do něj a začít s rekonstrukcí mostu. Další důležitou tepnou bude kolektor pod Revoluční ulicí. Následně se připravuje ještě jeden kolektor, který spojí oba břehy Vltavy a ten povede pod Palackého mostem.
Děkujeme za rozhovor
a přátelské přijetí
Ing. Jiří Zahradnický
Kolektory Praha, a.s.
Pešlova 341/3, 190 00 Praha-Vysočany
tel.: 272 184 111, fax: 272 184 326
e-mail: kolektory@kolektory.cz, http://www.kolektory.cz
