Zajímalo nás, zdali by se vytlačením betonáren na periferii měst jejich obyvatelům dýchalo lépe. Spojili jsme se proto s ředitelem společnosti TBG Metrostav, panem Ing. Jakubem Šimáčkem, která v centru Prahy provozuje hned dvě významné betonárny, aby nám i laikům zprostředkoval odborný pohled na tuto problematiku. Jeho odpovědi nás překvapily. Naprosto totiž bourají mýty o neekologičnosti provozování betonáren uprostřed měst.
Pane Šimáčku, značka TBG Metrostav je Pražanům dobře známá. Nicméně můžete nám její aktivity ještě více přiblížit?
Jistě mohu. Společnost TBG METROSTAV je jedním z největších výrobců betonu v Praze a je významná i v kontextu celé České republiky. Hlavní komoditou je výroba a dodávka betonu pro stavby v Praze a okolí. Zaměřujeme se hlavně na výrobu kvalitativně náročných typů betonu, které jsou určené pro významné projekty dopravní infrastruktury, administrativní a bytovou výstavbu nebo projekty staveb občanské vybavenosti. Investujeme mnoho prostředků do vývoje nových produktů a do zkvalitňování našich služeb. Jednou z našich nejúspěšnějších zakázek byla dodávka ultra vysokohodnotného betonu pro výstavbu lávky pro pěší v Čelákovicích u Prahy. Tato stavba pak získala mezinárodní ocenění od Amerického betonářského institutu. Umístila se na prvním místě ve své kategorii. V kontextu silné mezinárodní konkurence to byl mimořádný úspěch. Aby to ale nevyznělo, že dodáváme jen na velké a známé stavby – dodáváme beton i spotřebitelům, malým stavebníkům i řemeslníkům, kterým záleží na kvalitě dodaného betonu a všech souvisejících služeb. Úzce spolupracujeme také s projektanty a architekty. Zkrátka když někdo už neví kudy kam, tak se obrátí na nás a my už něco vymyslíme. I když… ne vždycky – nedávno nám zrovna jedna paní architektka poslala skicu nějakého betonového domku s dotazem: „Půjde to?“… Tak až úplně takhle to zase neumíme… Potřebujeme přeci jen trochu více informací. Ale nakonec „to šlo“ a domluvili jsme se :-).
Jaký význam má beton pro další rozvoj našeho hlavního města?
Beton je a bude nepostradatelnou součástí výstavby města. Je tomu tak všude ve světě. Zatím neexistuje jiný takto trvanlivý a univerzálně použitelný stavební materiál. V příštích letech se v Praze začnou opět budovat významné infrastrukturní projekty, které se nyní připravují. Bude se dokončovat vnitřní okruh, tedy pokračování tunelu Blanka, téměř před zahájením je také Radlická radiála a blízko je také výstavba trasy D metra a určitě nás čeká také dlouho odkládané spojení na letiště nebo oprava či výstavba Libeňského mostu. To jsou stovky tisíc m3 betonu. Když k tomu připočítám ještě intenzivní výstavbu bytů a administrativních budov, protože Praha je atraktivní město pro investory, bude střed Prahy v nejbližších letech potřebovat více než 1 milion m3 betonu.
V čem je beton jako materiál specifický, jaké jsou jeho výhody a nevýhody?
Beton je pevný a houževnatý stavební materiál, který je ale zároveň velmi variabilní. Z betonu se vytvářejí pevné a stabilní konstrukce všemožných tvarů. Proto se používá při výstavbě infrastrukturních projektů, jako jsou dálnice, mosty nebo tunely, stejně tak jako při výstavbě budov, hal, bazénů nebo rodinných domků. De facto neexistuje jiný materiál, ze kterého by bylo možné vyrobit například základovou desku budovy, o rozměrech třeba 50 x 50 metrů. Z čeho jiného by taková deska mohla být vyrobena, aby byla budova dostatečně stabilní a unesla vlastní i užitné zatížení celé stavby? Proto je beton pro výstavbu v podstatě nenahraditelným materiálem. Výhodou a zároveň nevýhodou betonu je to, že na staveniště se dopravuje v čerstvém stavu – tekutý. V okamžiku smíchání cementu s vodou okamžitě začne hydratační reakce a beton tuhne. Po několika hodinách je beton již úplně tuhý. To je na jednu stranu důvod, proč se vlastně beton používá, na druhou stranu je to nevýhoda, protože je nutné zajistit, aby byla vzdálenost místa výroby betonu od místa zpracování betonu, tedy od stavby, co nejkratší.
To tedy znamená, že doba zpracovatelnosti betonu klade limitní nároky na jeho včasnou dopravu na stavbu?
Přesně tak. Doba uložení betonu do konstrukce nesmí být podle platné legislativy delší než 90 min. od prvního kontaktu vody a cementu, jinak nelze zaručit výsledné vlastnosti zatvrdlého betonu. A to je právě problém dopravy. Situaci ve velkých městech a zejména v pražské dopravě zná asi každý, je velmi složité dopravit beton z betonárny na místo určení v takovém čase, aby bylo možné beton zpracovat v uvedeném limitu 90 minut od namíchání. Nejde jen o čas strávený v kolonách, ale ještě musí zůstat dostatek času na správné zpracování a to je často u velkých staveb velmi komplikované. Betonárna zkrátka musí být stavbě co nejblíže.
Odpovídá těmto požadavkům i rozmístění vašich betonáren na území Prahy?
Naše dvě betonárny, Rohanský ostrov a Libeň, jsou naštěstí umístěné téměř v centru Prahy. Navíc v lokalitách, kde svým provozem příliš neruší své okolí. Hlavní výhodou ale je, že jsou situovány na břehu řeky Vltavy. Obě betonárny mají přístaviště pro nákladní lodě a tak hlavní složku betonu, kterou je kamenivo (v 1 m3 betonu je cca 1,7 tun kameniva, pozn. redakce), dopravujeme z pískoven a lomů až na naše betonárny v centru města po řece. Tím se Praha řadí mezi další evropská města, kde je takový systém dopravy stavebních hmot samozřejmostí již několik let. Velmi pěkná ukázka betonárny v centru města s využitím lodní dopravy je v Paříži, kde je betonárna umístěná na břehu řeky Seiny, jen kousek od Eiffelovy věže.
V čem je tedy výhoda umístění betonárny v centru Prahy a u řeky zároveň?
Výhoda je hlavně v tom, že se v podstatě 3/4 objemu betonu dostanou do centra města lodí, nikoliv po silnici. Na začátku jsem zmiňoval, že širší centrum Prahy bude v nejbližších letech potřebovat více než 1 milion m3 betonu. Hmotnost 1 m3 betonu je přibližně 2,3 tuny. Při 1 milionu m3 betonu je to 2,3 milionu tun stavebních hmot. 3/4 z tohoto množství tvoří kamenivo, tedy více než 1,7 milionu tun. Jeden nákladní kamion uveze přibližně 30 tun kameniva. Při uvedené spotřebě betonu v nejbližších letech je to více než 57 tisíc kamionů. Pokud by naše betonárny ve městě nebyly a beton by se dopravoval pouze z betonáren, které jsou na okraji Prahy, znamenalo by to, že se ve městě objeví toto množství nákladních aut navíc. To je bohužel fakt.
Takže chcete říci, že vyrábět beton v centru je pro životní prostředí šetrnější, než jej vyrábět někde na periferii?
V případě Prahy, jejímž středem teče Vltava, jednoznačně ano. Jedna nákladní loď přiveze téměř tisíc tun kameniva. To je stejné množství jako by přivezlo 33 nákladních kamionů. Neumím si představit, co by se dělo na magistrále nebo na jiných páteřních komunikacích, kdyby se ty desítky tisíc kamionů do města dostaly.
Můžete pro ilustraci jmenovat některé z velkých staveb v centru Prahy, které jste zásobovali v nedávné době v návaznosti na dojezdové vzdálenosti z vašich betonáren?
Od doby našeho vzniku jsme již realizovali celou řadu významných stavebních projektů. Nemohu nezmínit dodávky betonu na všechny etapy výstavby pražského metra, dodávky pro tunel Blanka, obchodní centrum Quadrio, Palác Národní nebo poslední velkou stavbu – Novou vodní linku Ústřední čistírny odpadních vod v Troji. Mimochodem, jen pro tuto stavbu jsme dovezli více než 300 tisíc tun kameniva na naši betonárnu v Libni právě lodí. Díky tomu přijelo do Prahy v letech 2016 a 2017 o víc než 10 tisíc kamionů méně. Kamenivo se vykládalo z lodí podzemním kolektorem pod cyklostezkou a čtyřproudou komunikací, která je nájezdem do tunelu Blanka, se dopravovalo přímo na betonárnu. Vše přímo pod nohama nic netušících řidičů a cyklistů.
Vidíte tedy oblast výstavby a dopravy betonu v Praze optimisticky?
Vidím, že se připravují stavby, na které Praha již dlouho čeká, a které nutně potřebuje. Tyto projekty ale nevyrostou jen tak ze země, je potřeba je z něčeho postavit. Slovo beton má bohužel v současnosti negativní konotace. Neoprávněně. Beton jako stavební materiál je pro výstavbu velkých projektů prostě nezbytný a jde jen o to, jak jej vyrobit co nejšetrněji k životnímu prostředí a s maximálním ohledem na spokojený a zdravý život obyvatel hlavního města. Podle některých veřejných vyjádření pracuje město dokonce na koncepci nákladní lodní dopravy v Praze. Vypadá to, že se hledají způsoby, jak dopravovat stavební suť a komunální odpad, jak zásobovat stavby materiálem, dokonce jak zásobovat obchody v centru potravinami a zbožím. To je jednoznačně správný směr, jak ulehčit pražské dopravě a zpříjemnit lidem v metropoli život. Jsme rádi, že my se chováme takto ekologicky už nyní a jsme vlastně takovou praktickou ukázkou toho, jak by to v budoucnu mohlo fungovat i v jiných oborech.
Děkujeme za rozhovor
Ivo Románek
