Akciová společnost Metrostav si již řadu let udržuje pozici jednoho z lídrů českého stavebního trhu. Dnes univerzální stavební firma dále upevňuje svoje postavení v segmentu podzemního stavitelství a její vliv roste i v dalších, klíčových odvětvích stavební výroby. Patří mezi ně i obor dopravního stavitelství, který má v krátkodobém horizontu v ČR stále velmi dobrou perspektivu. Výstavba dopravní infrastruktury, ale i další otázky související s aktuálním děním na českém stavebním trhu, byly tématem našeho rozhovoru s obchodním ředitelem Metrostavu, panem Jiřím Procházkou, MBA.
Funkci obchodního ředitele Metrostavu zastáváte druhý rok. S jakými předsevzetími jste do funkce nastoupil a jak se vám je daří plnit?
Do pozice obchodního ředitele jsem nastupoval se zkušenostmi s řízením stavební divize Metrostavu, kterou jsem čtyři roky vedl. Po předchozí mnohaleté praxi ve výrobě i obchodě jsem věřil, že nabyté znalosti využiji při řízení obchodní politiky celé akciové společnosti a že se mi podaří přispět k pokračování úspěšného rozvoje firmy. Právě v té době se však dramaticky změnila vnější ekonomická situace. Po řadě let růstu jsme museli začít řešit otázky začínajícího poklesu poptávky po stavebních pracích. Již před více než rokem jsme ve vedení firmy zahájili program snižování nákladů a hledání vnitřních rezerv. Zaměřili jsme se rovněž na vylepšování nosných technologií a zkvalitňování a optimalizaci personálu. Vedení naší společnosti prohloubilo spolupráci s obchodními úseky divizí a rovněž s jednotlivými firmami v rámci Skupiny Metrostav, což přineslo požadovaný efekt. V době mého nástupu měl Metrostav historicky nejlepší zásobník práce a přestože se rok 2009 zařadil mezi nejsložitější v mé dosavadní kariéře, mohli jsme do letoška vstoupit se srovnatelnou zásobou projektů. To považuji za velký úspěch.
Do jaké míry se odrazil loňský pokles stavebního trhu ve výsledcích vaší společnosti?
Počáteční nepříznivé odhady vývoje ve stavebnictví se naštěstí v roce 2009 nenaplnily. Vzhledem k velké setrvačnosti odvětví celý tuzemský stavební trh poklesl jen o jedno procento, výrazný výpadek v pozemním stavitelství byl do značné míry nahrazen projekty v infrastruktuře. Objem prací, které provedl Metrostav v loňském roce v České republice, meziročně vzrostl o 6,3 procenta a naši tržní pozici se nám tak podařilo nejen potvrdit, ale i posílit.
Ve kterých oblastech trhu nastal největší propad a kde naopak z vašeho pohledu vidíte největší budoucí potenciál?
Od druhé poloviny roku 2008 klesá v privátní sféře poptávka po kapacitách pozemního stavitelství. Nezahajuje se výstavba nových bytů, projevuje se nasycenost obchodními a logistickými centry, nestaví se ani kancelářské projekty. Tento propad byl částečně nahrazen běžícími projekty v dopravní infrastruktuře, jež jsou spolufinancovány ze zdrojů Evropské unie. Předpokládám, že tento segment bude i v letošním roce lídrem stavebního trhu. Rozhodujícím faktorem bude schopnost investorů připravit nové projekty z pohledu legislativy a zajistit jejich financování.
Odpovídá tomu i vaše nynější struktura zakázek?
Samozřejmě, oproti předchozím rokům se struktura změnila, a to i z hlediska investorů. Zatímco dříve byl poměr státních a privátních zakázek vyrovnaný, již v roce 2009 se snížil podíl soukromých projektů v našem výrobním programu o třetinu. Potýkáme se s nižšími požadavky na výstavbu nových bytů, administrativních center či obchodních komplexů, než jsme byli v předchozích letech zvyklí. Musíme se proto naučit věnovat větší pozornost i objemově menším zakázkám, stavbám ve všech regionech ČR a je také nutné posílit naše aktivity v zahraničí. A jak už jsem uvedl, orientovat se stále ve větší míře na infrastrukturní projekty, po kterých naopak poptávka stoupá.
Výstavba dopravní infrastruktury je jednou ze strategických oblastí stavebnictví. Daří se vám zvyšovat tržní podíl v tomto segmentu?
Daří. Stavby dopravní infrastruktury jsou významným prvkem výrobního programu Metrostavu. Podílíme se na výstavbě dálnic, mostů a rekonstrukcích železničních koridorů v celé republice. Trvale zvyšujeme náš podíl v tomto segmentu trhu díky nasazení našich nosných technologií, jako jsou např. tunelářské práce, výroba ocelových konstrukcí, mostní skruže, a jejich neustálému rozvíjení. Kromě již opakovaně používané Nové rakouské tunelovací metody jsme pro metodu TBM zakoupili dva nejmodernější plnoprofilové razicí štíty Herrenknecht, jež chceme využít na stavbě trasy metra V.A a na dalších projektech doma i v zahraničí.
Které infrastrukturální stavby realizované Metrostavem v současné době považujete za nejzajímavější a klíčové?
Jednoznačně jsou to tunely Blanka, které jsou součástí severozápadní části vnitřního automobilového obchvatu metropole a jejichž výstavba se již přehoupla do druhé poloviny. Druhým zásadním projektem je prodloužení trasy metra V.A z Vítězného náměstí do Motola, kde jsme lídrem sdružení. Dalšími významnými infrastrukturními stavbami pro nás jsou dálnice - ať již D8 v obtížném úseku Lovosice - Řehlovice, tak úsek D3 Tábor - Veselí nad Lužnicí. Dále je to rozšíření rychlostní silnice R7 Vysočany - Droužkovice v okrese Chomutov, či R49 Hulín - Fryšták na Kroměřížsku. Pracujeme rovněž v zahraničí a nyní jsme např. dokončili dva tunely na Islandu, připravujeme se na výstavbu tunelu Havran na slovenské dálnici D1, která se staví formou PPP projektu, a ucházíme se o zakázky v Polsku a Finsku.
Děkujeme za rozhovor
Ivo Románek
foto: J. Husák a archiv
vizualizace: Metroprojekt Praha, a.s.
