Její představitel, Ing. Bohumil Kučera, se zabývá problematikou již více než 25 let a v daném oboru získal bohaté zkušenosti. Mj. se podílel na vzniku předpisů pro návrh ochranných opatření betonových konstrukcí před účinky bludných proudů pro rezortní předpisy již před rokem 2000 a od roku 2004 připravoval revize předpisů pro rezort MD ČR i ČD, resp. SŽDC. V roce 2008 byly tyto předpisy dokončeny. Ke konci roku 2008 byl rovněž připraven obdobný, zcela nový návrh předpisu pro slovenské železnice (ŽSR) a v současnosti se dokončuje návrh téhož předpisu pro slovenské silnice (SSC SR).
Kromě činnosti legislativní tvorby a normotvorby (Ing. Kučera je členem TNK 34 a CEN/TC219) pro oblast ochrany betonových konstrukcí v daném oboru se společnost aktivně podílí na řešení ochranných opatření proti účinkům bludných proudů na řadě staveb po celé ČR včetně účasti během výstavby. Společnost nejen ochranná opatření navrhuje, ale zajišťuje i kontrolu provádění ochranných opatření na stavbě, měření vlivu bludných proudů v průběhu výstavby a po dokončení staveb. Rovněž se podílí na vývoji a aplikaci systémů pro nedestruktivní diagnostiku koroze výztuže a provádí jejich instalaci na stavbách v ČR a na Slovensku.
Termín bludný proud působí i po mnoha letech zavedení do běžné praxe ve stavebnictví u veřejnosti rozpaky. Představa, že se jedná o abstraktní pojem s nádechem šarlatánství lehce svádí mnohé k zaručenému výkladu této problematiky. V praxi se často můžeme setkat jak s bagatelizací problematiky, tak s extrémně vylíčenými riziky účinků bludných proudů.
Přesto, že v posledním desetiletí se povědomí o principech ochrany staveb před účinky bludných proudů významně posunulo vpřed zejména v oblasti stavebnictví, v řadě případů se můžeme setkat s diletantským přístupem a "lidovou tvorbou".
Stále se často objevuje názor, že bludný proud je proudem elektrickým a tudíž řešení otázek bludných proudů náleží specialistům elektro. To je mylná představa.
Problematika bludných proudů náleží do oboru elektrochemie a oboru korozního inženýrství s dopadem na řadu jiných odborných disciplín, a to jak v oblasti stavebnictví, tak v oblasti elektro, vody, plynu a dalších. Řešení dané problematiky tak vyžaduje řadu vědomostí z různých oborů. Bohužel je to právě nedostatek erudovaných specializovaných pracovišť, které by zavedený systém odborně aplikovaly a byly tak podporou stavebních inženýrů, statiků a dalších specialistů, kteří požadavky na ochranu staveb musí do svých projektů zahrnout. To v konečném důsledku vede často k chybným rozhodnutím s vícenáklady v řádu miliónů korun pro dotčené stavby.
Ochrana staveb před účinky bludných proudů se dotýká zejména životnosti liniových staveb - ocelových potrubních systémů a ocelových konstrukcí uložených v zemi, dále zemnících soustav a v neposlední řadě betonových konstrukcí.
Velmi často kladená otázka je, podle jakých předpisů postupovat při návrhu ochranných opatření.
V současné době existuje řada předpisů, které stanovují požadavky, postupy a metody týkající se péče o ochranu staveb před účinky bludných proudů. Zákonnými normami, které tuto péči ukládají, jsou především zák. č. 186/2006 Sb., resp. vyhl. č. 499/2006 Sb bod C.6. a vyhl. č. 501/2006 Sb, č. 137/1997, vyhl. č. 146/2008 Sb., zákon č. 266/1994 Sb. o drahách, vyhl. č. 177/1995 Sb. a další.
Normy řady ČSN 03 83xx jsou především vodítkem pro specializovaná pracoviště a pro ty, co zdroje bludných proudů vytváří a šíří. Tyto předpisy, dnes již v řadě případů nahrazeny evropskými normami, řeší především problematiku ochrany liniových zařízení a jen okrajově problematiku jiných staveb (ČSN 03 8374). Návrh ochranných opatření pro betonové konstrukce normy neřeší. Evropská norma ČSN EN 50162, která stanovuje pouze obecné podmínky pro řešení ochrany před účinky bludných proudů, obsahuje národní dodatek této normy, ve kterém je stanoven stručně postup i pro řešení ochrany betonových konstrukcí. V dodatku je uveden odkaz na postupy, které stanovují rezortní předpisy MD ČR a SŽDC, dříve ČD.
Oba předpisy, technické podmínky TP 124 a služební rukověť SR 5/7(S) jsou v účinnosti od roku 2000, resp. 1997. Rozvoj výstavby za uplynulých deset let přinesl řadu nových situací na stavbách. Jsme svědky rozvoje výstavby tunelů na dálniční síti, železničních koridorech i v městských aglomeracích, návrhu speciálních mostních konstrukcí, dochází ke změnám v přístupu aplikace předpínacích systémů na elektrizovaných tratích, na trh jsou uváděny nové výroby v oblasti elektricky izolačních materiálů, atd. Často musí specializované pracoviště řešit speciální problémy v oblasti bezpečnosti proti úrazu elektrickým proudem a ochraně proti blesku.
Za toto období dynamického rozvoje ve stavebnictví, kdy došlo k uplatnění řady nových postupů a technologií, bylo nutné aktualizovat i tyto předpisy.
Revize předpisů byla zahájena cca v roce 2004 a byla vedena jak po linii ČD, resp. SŽDC, tak po linii MD ČR.
Revize předpisů přinesla řadu změn a doplnění. Jednou z hlavních je definice termínu "specializované pracoviště", které je dnes definováno jako pracoviště s oprávněním vydaným na základě zkoušky provedené podle Metodického pokynu k systému jakosti v oboru PK č.j. 20840/01-120 v oblasti II/2 Průzkumné a diagnostické práce, VD 18/2008, MD ČR. Každé specializované pracoviště, které chce působit v rezortu MD ČR, tak musí prokázat, že je schopno se znalostí věci rozhodovat o ochraně staveb. Zkouška nepředstavuje nic jiného, než prokázání vědomostí uvedených v diskutovaných předpisech a znalostí v oblasti metrologie pro zajišťování měření v terénu dle zavedených metodik.
V oblasti návrhů ochranných opatření přináší revize předpisů zejména tyto hlavní novinky:
V oblasti primární ochrany:
- Sjednocení požadavků s ČSN EN 206-1, zm. 3, TKP 18 (MD ČR) a TKP 17 (SŽDC)
- Zachování zvýšeného krytí výztuže 50 mm na vnějších stranách stěn ve styku se zeminou ve stanovených případech
- Možnost korekce řešení zvýšených požadavků na krytí výztuže dle předchozího bodu při aplikaci sekundární ochrany
V oblasti sekundární ochrany
- Sjednocení s předpisy MD ČR a SŽDC
- Změna požadovaných hodnot elektrických izolačních odporů na použité materiály
V oblasti konstrukčních opatření
- Upřesnění požadavků na provařování výztuže v koordinaci s TP 193 (MD ČR)
- Specifikace požadavků na provaření výztuže ve vztahu k provaření výztuže z hlediska vlivu bludných proudů i z hlediska požadavků na uzemnění a ochranu proti blesku
- Požadavky na provedení vývodů z výztuže v podobě nerezových desek s výztužnými prvky pro běžné svařování s betonářskou výztuží
- Upřesnění požadavků na aplikace systémů předpětí, zejména pro aplikaci v podmínkách elektrizovaných drah
- Nově jsou podrobně rozepsány požadavky na ochranu tunelových staveb; v návaznosti na tento předpis došlo ke koordinaci s TP 98 MD ČR, kde předpis TP 98 doznal změn v této oblasti i pro návrh uzemňovacích soustav
- Upřesnění požadavků na instalaci trvalých zařízení pro sledování vlivu bludných proudů a diagnostiku koroze výztuže, zdůraznění ochrany před krádežemi
- Doplnění pokynů pro provozovatele betonových staveb (pokyny pro údržbu)
- Upřesnění požadavků na návrh a aplikaci aktivních ochran zejména pro mostní konstrukce, a to jak proti vlivu bludných proudů, tak proti chemickým vlivům
Na předpisy pro návrh ochranných opatření navazují předpisy stanovující systém kontroly navržených ochranných opatření a měření vlivu bludných proudů, metodický pokyn MD ČR MP-DEM a služební rukověť SR5/7-DEM. Obě metodiky jsou vydány jako samostatné materiály v roce 2009. Metodiky měření doznaly zásadních úprav a nabývají tak důležitosti nejen pro specializovaná pracoviště, ale i pro investory, dozory a dodavatele i projektanty staveb. Zejména byly upřesněny a rozděleny požadavky na jednotlivá měření prováděná v průběhu stavby a po dokončení stavby, bylo zavedeno členění pro měření na stavbách mostních, tunelových a ostatních. Např. jsou stanoveny požadavky na údržbu, na periody měření, jsou upřesněna kritéria pro hodnocení výsledků. Dále je nově zaveden pojem "zjednodušená měření" pro stavby malého rozsahu, byl stanoven rozsah staveb, kdy se případně měření neprovádí.
Do metodik měření byly přesunuty požadavky na kontrolu a měření trvalých zemních kotev. Podrobněji jsou specifikovány požadavky na měření a sledování při aplikaci aktivních ochran.
Distribucí předpisů TP 124 a MP-DEM pro MD ČR je pověřena společnost JEKU s.r.o., Limuzská 8, 100 00 Praha 10, distribuci předpisů SŽDC SR 5/7(S) a SR 5/7-DEM bude zajišťovat SŽDC s.o.
Příklady aplikace nedestruktivních prvků pro sledování korozních procesů koroze výztuže:
- Elektroda CMS pro zjišťování vzniku koroze výztuže a ev. její pozice
- Čidlo hloubky průniku agresivních látek k výztuži CPMP
- Čidlo korozní rychlosti SOK
- Čidlo pro sledování měrného odporu betonu
- Kombinované čidlo korozní rychlosti a hloubky průniku agresivních látek k výztuži VSCHT
Jednotlivé prvky se navrhují v kombinaci tak, aby diagnostika byla schopna poskytnout informaci zpravidla z kritických míst stavby. Na mostních stavbách je diagnostika praktikována od roku 1995, na mostních a tunelových stavbách od roku 1998. Nedestruktivní diagnostikou jsou vybaveny stavby na okruhu Prahy, stavby na D8, D5, na železničním koridoru a Novém spojení SŽDC v Praze i řada jiných speciálních staveb (opěrná zeď pod tratí SŽDC ve výrobním závodě KORADO Česká Třebová, a další).
Nově připravený vývod z výztuže je navržen ve dvou variantách. Na obrázku je uvedena varianta pro vývod pro uzemnění s výztužnými prvky umožňujícími svary s provařenou výztuží v délce 100 mm (CRM 100x100x10). Ve variantě vývodu pouze pro měření vlivu bludných proudů se výrobek dodává v provedení s kolmo vedenou výztuží k výztuži armokoše. Pro případy dodatečných montáží do vrtu byl připraven upravený vývod jen pro měření vlivu bludných proudů v redukované velikosti CRM 60x60x5. Výrobce C.R.M. s.r.o., C.R.M.- PRO spol. s r.o., Otická 37, 746 01 Opava.
Ing. Bohumil Kučera
JEKU s.r.o.
Limuzská 8 , 100 00 Praha 10 - Strašnice
tel.: 272 702 597
e-mail: kucera@jeku.cz
http://www.jeku.cz
