Mosty jsou i dokladem technického umu, možností a dovednosti lidí žijících v době, kdy byly stavěny.
Zájem člověka o mosty potvrdilo i slavnostní otevření nového pražského mostu přes Vltavu – Trojského mostu. To se konalo dne 4. 10. 2014, mimo jiné za přítomnosti pražského primátora pana Tomáše Hudečka, náměstka primátora a radního pro dopravu pana Jiřího Nouzy, ředitele divize 2 Metrostavu Ing. Miloslava Hadravy a člena autorského projektového týmu Ing. arch. Romana Kouckého. Událost si nenechalo ujít téměř 15 tisíc návštěvníků.
Přibližně kolem půl druhé odpoledne vystoupali zástupci města v čele s Tomášem Hudečkem, se zástupci zhotovitele, projektanta a investora po připraveném lešení k vrcholu mostního oblouku, aby zde do jeho tělesa uložili tubusy s poselstvím generace Pražanů, která most stavěla, generacím budoucím. Tubusy obsahují například bankovky a mince, s nimiž dnes platíme, zmenšeniny projektů mostu, současné výtisky novin nebo to, jak jsou vybaveny byty, v nichž dnes bydlíme. Krátce na to byla za obrovského zájmu přihlížejících i novinářů přestřižena páska. Nám se v rámci události podařilo hovořit s manažerem výstavby Trojského mostu, panem Alexandrem Tvrzem. Ten nám mimo jiné řekl: „Samotná výstavba byla zahájena v září 2010. Projekční příprava mostu však započala již v roce 2006. Metrostav se do přípravy díla zapojil již v roce 2007. V rámci dopravní obslužnosti most zajišťuje 4 pruhy pro automobilovou dopravu, uprostřed vedou dvě tramvajové tratě a po obou stranách jsou luxusní, tři metry široké, chodníky pro pěší. Most je dlouhý 250 m, přičemž hlavní pole má 200 m a menší inundační pole necelých 50 m. Most je zajímavý zejména poměrem výšky vzepětí mostního oblouku k délce hlavního pole, která činí 1:10. Právě nízká výška oblouku činí z mostu světový technický unikát.
Díky navržené konstrukci je most velmi složitý. Při jeho výstavbě bylo uplatněno mnoho technologií, ať již jde o vysouvání, heavy lifting, svařování, či náročné betonáže. Představuje tak hned několik mostních technologií v jednom.
Samotné práce se dají rozdělit do přímých stavebních prací na stavbě a prací prováděných na ocelárnách při výrobě nejrůznějších komponentů mostu. V exponovaných dobách na výstavbě mostu pracovalo až 150 pracovníků.
Realizace Trojského mostu je dle mého názoru velkým přínosem pro nejširší odbornou stavební veřejnost v ČR. Na mostu jsme použili řadu nových technologií, pracovních postupů a inovací. Projektanti se zde museli poprat se spoustou technických složitostí, na které v běžné každodenní mostařině jednoduše nejsme zvyklí.“
Most tedy od 6. 10. 2014 slouží pražské dopravě a symbolicky se na něj vrací i linka tramvaje číslo 17, která jezdila po dnes již legendárním předchůdci Trojského mostu, tzv. Rámusáku.
Výstavbu mostu provázela řada dohadů o ceně díla, když původně plánovaný most měl stát 400 mil. Kč. Praha však přijala změnu projektu a dnes zde stojí koncepčně zcela jiný Trojský most, jehož cena činí cca 1,3 mld. Kč.
Cena je zaplacena a vše může být zapomenuto. Avšak dilema, zdali má být most pouze funkční technokratickou dopravní stavbou plnící beze zbytku svůj účel, nebo skutečně krásnou architekturou ozvláštňující prostor a s ním i smyslové vnímání či kulturu života člověka, zůstává.
Ivo Románek
