Tyto platby se liší podle správce kanalizace a konkrétní sazby stočného, ale téměř vždy představují pro provoz objektu značnou finanční zátěž. Protože do kanalizace nebo recipientu odtéká v urbanizovaných územích až 80 % všech srážek, může se také stát, že například v době přívalových dešťů nemusí kanalizace kapacitně vyhovovat. Důsledkem jsou pak lokální povodňové problémy, ovšem z dlouhodobého hlediska i pokles zásob vody v krajině.

Legislativa a místní podmínky
Rozhodování, jak nakládat s dešťovými vodami na stavebním pozemku, začíná ve Vyhlášce 269/2009 Sb., kde se doporučuje prioritně uvažovat o možnosti zasakování na pozemku investora. Správné rozhodnutí by však mělo vycházet ze závěru geologického průzkumu. Geolog by měl dle stupně projektové dokumentace a v souladu s Normou ČSN 759010 Návrh zasakovacího zařízení vyhodnotit přírodní podmínky s ohledem na požadavek zasakovat dešťové vody, a to jak z kvantitativního, tak i kvalitativního hlediska. Důraz by měl přitom být kladen na vyhodnocení všech místních podmínek, tj. vlastností podloží (koeficient vsaku), hloubky podzemní vody a směru jejího toku, sklonu terénu či ochranného pásma vod. Mezi další nezbytné vstupní údaje patří také velikost odvodňované plochy s koeficientem odtoku, návrhový úhrn a doba deště a bezpečnostní faktory.
V případě, že je zasakování možné a proveditelné, je nutné se rozhodnout pro konkrétní konstrukční řešení. Naopak v lokalitách, kde není vsakování možné nebo je nežádoucí, je nutné vytvořit retenční nádrž s regulovaným odtokem do veřejné kanalizace nebo vodoteče.

Vsakovací a retenční systémy
Dešťovou vodu je možné akumulovat (retenovat) několika různými způsoby. Jedná se například o potrubní retenční systémy a povrchové nebo podzemní retenční objekty z různých materiálů. Pro podzemní retenční systémy je možné využít různé akumulační boxy variabilních rozměrů, které díky své konstrukci a způsobu skládání umožňují vytvářet revizní kanály o průměru až 500 mm. Ty je dále možné doplnit revizními šachtami, přes které se provádí kontrola a údržba systému. Zároveň by každý retenční objekt měl být opatřen havarijním přepadem, aby byla splněna podmínka bezpečnosti.
Pro lokality, které svými geologickými podmínkami nejsou vhodné pro umístění vsakovacích galerií, je možné navrhnout jednu retenční nádrž nebo jejich soustavu. Tím se docílí snížení odtokového maxima a prodlouží se doba odtoku, což pozitivně působí na navazující kanalizaci.

Příkladem plastových akumulačních boxů pro vytváření retenčních objektů mohou být výrobky systému Intesio pro ucelené hospodaření s dešťovou vodou od společnosti Wavin Osma. Jedná se hned o několik typů, z nichž některé lze vzájemně kombinovat. Systém Wavin Q-Bic (1200 x  600 x 600mm) umožňuje provádět revizi a čištění zasakovacího resp. retenčního objektu přes systémové šachty Tegra 600. Díky konstrukci boxu (dva vzájemně propojené kanály, jeden o průměru cca 510 mm) je možné se dostat do nejnižší vrstvy systému. Zde může docházet k největší sedimentaci nečistot a také se zde může provést revize a tlakové čištění systému. Volný vnitřní prostor pro tlakové čištění představuje více než 56 % celkového objemu jednoho prvku ­Wavin Q-Bic. Při skladbě do více vrstev na výšku je možné ve vhodných případech kombinovat v horních vrstvách se systémovým boxem Wavin Q-BB. Tento nový box doplnil v druhé polovině letošního roku nabídku akumulačních boxů. Rozměrem je shodný s boxem Wavin Q-Bic, ale jeho vnitřní konstrukce jsou vzájemně provázané nosné prvky. To má vliv zejména na statickou odolnost při minimálním krytí (možno zpracovat statické posouzení). Systém Wavin Q-BB je možné použít také samostatně, tedy bez revize, stejně jako nejmenší box Wavin Azura (500 x 1000 x 400mm).

Ing. Lukáš Mejzlík

WAVIN OSMA s.r.o.
Rudeč 848, Kostelec nad Labem 277 13
tel.: 596 136 295, fax: 596 136 301
info@wavin-osma.cz , www.wavin-osma.cz