Z trochu jiné oblasti je poskytování služeb v oblasti řezání vodním paprskem pro strojírenství a stavebnictví, řešení akustiky místností a stavby bezdozvukových komor potřebných pro měření hlučnosti nejrůznějších strojů a zařízení. Bezvýkopové technologie však stále mají pro společnost zásadní význam, který je v současné krizi poptávky ve stavebnictví ještě prohlouben. Zakázek je žalostně málo, konkurenční prostředí zhoustlo jak na čínském koupališti a kvůli tomu se ceny pohybují na úrovni nákladů a dost často i hluboko pod ní. Jak v takových případech firmy staví, ví jen bůh. Abychom se nedostali do stejné situace a nemuseli se podbízet, snažíme se hledat uplatnění v oborech, které vyžadují vysokou míru znalostí a dovedností lidí, speciální stroje, prostě hledáme práce, které jen tak někdo neumí. A právě touto oblastí jsou pro nás stavby s použitím bezvýkopových technologií. Samozřejmě, i v tomto oboru jsou ceny skoro na dně a někdy pod ním, i v tomto oboru jsou firmy, které neřeší bezpečnost práce, kvalitu, požadavky technologie, údržbu strojů, sledování technického vývoje, pouze s úsměvem na rtech nabídnou překvapivě nízkou cenu, přijedou, píchnou do země, a když to nejde, tak zmizí. Za rok za dva, až je doběhnou všechny ty opomíjené náklady, obvykle zmizí úplně. Touto cestou si nemůžeme dovolit jít, chceme tady být a pracovat nejen letos, ale třeba i za deset let. Proto se snažíme nabídnout zákazníkovi tu nejvyšší kvalitu, proto se snažíme splnit i to, co po nás nechtěl, ale my víme, že by to tak mělo být. Možná to zní jako laciná proklamace, klišé, ale opravdu tady chceme být i za deset let. Níže je uvedeno několik případů, o kterých si myslím, že se nám v poslední době opravdu povedly a které zapadají do kontextu předchozího textu.
Případ první, bezvýkopové technologie ve víru velkoměsta. Známe to všichni. Projíždíme hlavní dopravní tepnou města, všichni kolem spěchají do práce nebo už pracují a stejně jako my mají jasný cíl – pokud to půjde, tak se rychle a bezpečně k tomuto cíli dostat. Ale dnes to asi tak jednoduše nepůjde, silnice před námi oranžově bliká a především všechna ta auta už stojí. Dopravní zácpa. Řidiči se posunují po pěti metrech a za půl hodiny zjistí důvod – vpředu se bagr zakusuje do asfaltu a nechává pro nervózní auta jen úzký pruh k průjezdu. Opravdu to známe všichni, ale někdy to není nezbytné a lze najít kompromis jako v následujícím případě, který jsme realizovali v Praze na D1, na Jižní spojce a na Štěrboholské. Podmínkou bylo nezpůsobit výše uvedený kolaps, ke kterému by zcela jistě došlo. Proto byly práce naplánovány v noci, kdy je doprava mnohem řidší. V praxi to vypadalo následovně – v deset večer přijeli specialisté na dopravní značení a upravili dopravní pruhy tak, aby umožnily práci bagrů a vrtných souprav pro řízené protlaky. Zároveň s nimi v prostoru mimo komunikace nastupují svářeči, kteří připravují kabelové chráničky. Bagry mají prostor pro práci po dvaceti minutách a jejich úkolem je co nejrychleji, při umělém osvětlení připravit startovací a cílové jámy protlaků bez poškození sítí. Kolem půlnoci je vše připraveno a nastupují vrtné soupravy a začínají pilotními vrty, někdy i sedmdesát metrů dlouhými. Vrtných souprav bývá nasazeno více, tak, aby práce nic nezastavilo, a doplňuje je vozidlo pro čerpání a odvoz výplachu. Problémy s podzemními překážkami, které se u těchto prací často objevují, musí být řešeny ihned, na prostoj prostě není čas, protože nejpozději před šestou hodinou ranní musí být všechny chráničky v zemi, místo prací musí být „zameteno“ a dopravní značení musí být zpět ve skladu. To proto, že začíná nový den, všichni budou spěchat do práce za svými cíli a nedokončená práce, to je kolaps, to známe…
Případ druhý, bourání mostů na D1. Podobně citlivou oblastí v dopravě je dlouho diskutovaná rekonstrukce naší nejdůležitější dálnice D1. To, co ji v letošním roce zahájilo, bylo bourání mostů, akce přesně naplánovaná ve všech krocích a zároveň ostře mediálně sledovaná. Vlastnímu bourání předchází přeložka potrubí a kabelů, které jsou na mostě zavěšeny. Stejně tak tomu bylo i v případě mostu u obce Studený, kde bylo nutné přeložit důležitý dálkový telekomunikační kabel. Dálnice v tomto místě je vedena v hlubokém zářezu v terénu s nepřístupnými okraji, a proto projektant navrhnul provedení bezvýkopově řízeným protlakem vedeným shora svahem dolů k dálnici a pak opět nahoru. Toto řešení je standardní v případě příznivých půdních podmínek, nicméně, jak se ukázalo při provádění pilotního vrtu, v tomto případě bylo podloží tvořeno skalními horninami. V takovém případě by poloměr ohybu vrtu narostl natolik, že by při dodržení požadovaného krytí pod dálnicí narostla délka protlaku ze sedmdesáti na dvě stě metrů. Tím by se přeložený kabel dostal zcela mimo původní trasu a cena díla by narostla na několikanásobek. Proto se pod časovým tlakem blížícího se bourání hledalo jiné řešení. Našlo se v provedení zemních prací a násypů tak, aby se desetitunová vrtná souprava dostala dolů až k dálnici, kde mohla provést vrt ve skalní hornině ve zkrácené verzi. Řešení se ukázalo být správné, a tak 24 hodin před bouráním mostu byl kabel přeložen.
TALPA - RPF, s. r. o.
Holvekova 36, 718 00 Ostrava – Kunčičky
tel.: 596 237 019, fax: 596 237 020
e-mail: talparpf@talparpf.cz, www.talparpf.cz
