Mezi Otrokovicemi a Bělovem však na řece Moravě vzniká důkaz, že je možné najít i řešení, které veškeré požadavky na výrobu kvalitní a zároveň ekologicky šetrné energie s minimálními zásahy do scenérie dokáže skloubit. V nejbližších dnech se totiž na místním jezu rozběhne na plné obrátky malá vodní elektrárna se „zelenou střechou“.
Přestože by se projekt takového rázu mohl jevit jako výtvor vynalézavosti moderního osvíceného člověka, není to tak docela pravda. Ve skutečnosti se jedná již o dvacet let starý záměr s komplikovanou historií, který se teprve nyní dočká svého dokončení. Nový investor se rozhodl projekt znovu oživit, vložit do něj více než sto milionů korun a napravit chyby předchozích majitelů. A že bylo co napravovat. Od samého počátku ještě v první polovině devadesátých let nezačala stavba příliš šťastně. Jedna ze stěn byla vybudována na špatném místě a nezbýval tak dostatek prostoru pro technologie elektrárny. Definitivní tečku za počátečními pracemi plnými neshod a komplikací pak udělala povodeň v roce 1997. Rozestavěný objekt byl proto důkladně zakonzervován vrstvami betonu a zeminy a poté zaplaven. Když se na stavbě na přelomu let 2011 a 2012 začalo znovu pracovat, bylo proto nutné všechny vrstvy znovu odstranit, odřezat prefabrikovanou stěnu a základy i celou pravou stranu dostavět. Ulehčení představoval snad jen hotový nátok a hlavně původní, dosud platná projektová dokumentace se stavebním povolením, na něž bylo možno navázat.
Žádné betonové zděšení se šířit nebude
Když se řekne vodní elektrárna, první, co si leckdo představí, je mohutná, snad i trochu děsivá stavba. To ale rozhodně není případ bělovské elektrárny, která spadá do kategorie těch malých. Ve svých útrobách totiž ukrývá pouze malou, plně automatickou, jednopodlažní strojovnu a dvě kaplanovy turbíny o celkovém výkonu 1,6 megawatt. Celý mechanismus je uložen v odolném betonovém hávu. Protože zhotovitel projektu JC STAV s r. o. dlouhodobě spolupracuje s renomovanou „barevnou“ betonárnou ZAPA beton a. s., stala se právě ta výhradním dodavatelem betonu. Od loňského července ho sem postupně navozila jenom něco málo přes 2400 m3. I to dokazuje, že u Bělova nevzniká žádné betonové monstrum závratných rozměrů. Některé původní betonové konstrukce byly dokonce zachovány, dodělat se proto musely jenom opěrné stěny na zmiňované pravé straně a pak samozřejmě celá konstrukce samotné elektrárny. Veškeré betonáže ale bez problémů zvládla obstarat betonárna v Hulíně.
Ač by se mohlo zdát, že postavit vodní elektrárnu a snažit se zkrotit živel, jako je voda, bude pořádný oříšek, realizátoři projektu podobné představy překvapivě vyvrátili s tím, že vše probíhalo víceméně bez problémů. „Žádné výrazné komplikace nás nepotkaly. Je pravdou, že stavba sice byla v průběhu práce dvakrát zatopena vodou, ale to je součást standardního postupu takovéto stavby, se kterou jsme počítali,“ vysvětlil stavbyvedoucí Jiří Coufal. Z hlediska dodávek betonu pak představovalo větší výzvu pouze oblévání složitějších tvarů v prostoru turbín, k čemuž byl přivolán na pomoc samozhutnitelný beton a bednění v podobě dřevěných desek. „Na některé komplikovanější prvky umístěné v okolí turbín bylo nutné použít samozhutnitelný beton SCC. Z celkového množství se však jednalo pouze o zlomek, 143 m3, na zbytek konstrukce byl použit standardní typ betonu C30/37 XA2 v konzistenci S3,“ uvedl technolog společnosti ZAPA Jiří Grebík, který na veškeré betonáže dohlížel. Co se týče použité techniky, uplatnilo se zde téměř výhradně čerpadlo s dlouhým ramenem, neboť říční koryto umožňovalo přístup na stavbu pouze z jedné strany.
Příroda na prvním místě
Je jasné, že vodní elektrárna, využívající obnovitelné zdroje energie, je sama o sobě ve srovnání s všudypřítomnými zástupy kouřících komínů elegantním ekologickým řešením. Ani neforemný betonový kryt by však uprostřed malebné krajiny nemusel vypadat příliš hezky. I v tomto ohledu ale bude bělovská elektrárna zářným příkladem, že je možné přírodě vyjít vstříc. „Jestli bude elektrárna v Bělově něčím výjimečná oproti jiným podobným stavbám u nás, bude to určitě její tzv. zelená střecha,“ potvrdil její projektant Tomáš Darivčák. Jak je patrné z vizualizace v úvodu článku, cílem architektonického studia Pavla Hniličky bylo, aby stavba co nejvíce splynula s okolím a byla co nejméně vidět. Skryje se proto pod terénní val se zatravněným povrchem, nad jehož povrchem budou odhalené pouze větrací šachty a přístupové schodiště. Také kontejner pro shrabky z česlí bude zapuštěn pod úroveň terénu, aby nenarušoval celkovou „neviditelnou“ koncepci. Po patnácti letech, co se vedle místního jezu nacházela nevzhledná zatopená stavební jáma, tak konečně svítá na lepší časy a levý břeh Moravy se dočká svého zkrášlení.
Elektrárna by však měla být v symbióze také s obyvateli přilehlých obcí. Její majitel Lubomír Marták otrokovickému zastupitelstvu slíbil, že přes pozemek stavby, která se bezesporu stane také líbivou turistickou atrakcí, bude moct vést plánovaná cyklostezka do blízkých Kvasic. Nejedná se ale pouze o samotný výsledek stavitelského snažení. I průběh stavby je co možná nejvíce bezkonfliktní. Těžký jeřáb byl potřeba jenom dvakrát, kvůli uložení turbín, a většina zemních prací se odehrává přímo na místě. Veškerá doprava je navíc vedena pouze okrajem Otrokovic, takže by jejich obyvatele neměly přesuny těžké techniky a s nimi spojený hluk téměř vůbec obtěžovat.
V současné době se již realizace projektu nezadržitelně blíží ke zdárnému konci. Znamená to tedy, že přibližný plánovaný termín dokončení se podaří dodržet. Poslední betonáže proběhly v polovině května a do konce měsíce se stihla dokončit i montáž technologií. Úspěšně se již uskutečnily také první suché a následně i mokré zkoušky. Je tedy jisté, že do léta bude bělovská vodní elektrárna v plném provozu. Na co celému zástupu původních majitelů nestačila téměř ani dvě desetiletí, podařilo se iniciativnímu investorovi a zručným dodavatelům za rok a půl. Na Zlínsku tak přibude skutečně chvályhodný stavební počin, který jak způsobem provedení, tak už jeho samotnou základní funkcí bere v první řadě ohled na životní prostředí. Představuje tak, abychom s trochou humoru, nadsázky a patosu parafrázovali známá slova, sice malý krok pro stavební sektor, ale obrovský skok pro lidstvo. Takové cíle se shodují i s filozofií společnosti ZAPA beton a. s., která si o to více považuje, že mohla k tomuto projektu přispět i svou trochou do mlýna.
Centrální dispečink Čechy - betonárna Kačerov
ul. Ke Garážím, 140 00 Praha 4
tel.: 272 765 845, fax: 272 766 159
e-mail: kacerov@zapa.cz
Centrální dispečink Morava - betonárna Hulín
Záhlinická 1284, 768 24 Hulín
tel.: 573 504 000, fax: 573 504 020
e-mail: hulin@zapa.cz
