Stovky malých obcí přitom tento materiál stále nemají kde likvidovat. V loňském roce přibylo pouhých pár desítek těchto staveb, což činí nárůst o zanedbatelných 2,8 procenta.
Vysoké finanční investice, které se mohou šplhat až do několika desítek milionů korun, lze však zčásti financovat z fondů EU. Právě těchto fondů využily například Doksy – Staré Splavy, aby zrekonstruovaly svou čističku komunálních odpadních vod. Cílem projektu pod taktovkou stavební společnosti EUROVIA CS bylo zvýšit kvalitu vody v Robečském potoku, který náleží do povodí Ploučnice.
Modernizace spočívala ve změně technologie čistění a řadě dostaveb, které vedly k intenzifikaci ČOV. Jednalo se o komplexní rekonstrukci mechanicko-biologické čističky s nitrifikací a předřazenou denitrifikací, částečnou chemickou eliminací fosforu, anaerobní stabilizací kalu ve stávajícím kalojemu a strojním odvodněním kalu. Kalová pole byla z větší části zrušena. Jen část z nich nadále pracuje jako rezerva pro případ poruchy lisu a pro odvodnění plovoucích nečistot z dosazovacích nádrží. Pro dočištění odpadních vod nadále slouží dva původní stabilizační rybníky. Stavební firma provedla kompletní rekonstrukci mechanického předčištění. Dále postavila novou biologickou dvojlinku aktivačních nádrží a kruhových dosazovacích nádrží včetně čerpací stanice vratného a přebytečného kalu. Denitrifikace a nitrifikace byly vystrojeny jemnobublinným aeračním systémem, denitrifikace je míchána.
Letní nápor turistů
ČOV zajišťuje čištění komunálních odpadních vod pro město Doksy včetně místní části Staré Splavy a obec Jestřebí. Doksy a Staré Splavy leží ve vyhledávané turistické lokalitě s řadou rekreačních objektů, takže v sezóně návštěvníci několikanásobně převyšují počet trvale žijících obyvatel a množství splaškových vod přiváděných na čistírnu významně naroste. Proto byla modernizace objektu připravena tak, aby na výraznou změnu zatížení mohla flexibilně reagovat. V období letních měsíců běží celá aktivace jako nitrifikace.
Stávající zemina v areálu ČOV vykazovala vysokou přirozenou vlhkost a bez úpravy nebyla vhodná k výstavbě zemního tělesa okolo biologické linky. Pracovníci EUROVIA CS proto použili speciální postup ke stabilizaci zemních konstrukcí. Na základě posouzení geotechnickým dozorem provedli úpravu zeminy vápnem - popílkovým stabilizátorem - což pomohlo k dosažení požadované únosnosti zemního tělesa.
Nebezpečí velké vody
Dalším problémem, s nímž se dnes stále častěji potýkají města a obce, jsou povodně. Tady se navíc nemohou spolehnout na žádné termíny, které jim diktuje Evropská unie, protože v sázce jsou životy a majetek jejich obyvatel.
Od června letošního roku má ochranu až před stoletými povodňovými průtoky v řece Jihlavě město Třebíč. Na téměř kilometrovém úseku od Podklášterského k Novodvorskému mostu zrekonstruovala EUROVIA CS nábřežní zdi, opevnění břehů a zvýšila kapacitu říčního koryta. V případě povodní město využije na některých místech i mobilní hrazení. Stavba trvala bezmála dva roky. Realizovaná opatření přispěla k možnému průtoku vody až 260 m3 za sekundu. Původní koryto přitom udrželo bez rozlivu vodu zhruba dvacetiletou, což odpovídá průtoku 174 m3 za sekundu.
S dohledem památkářů
Na obou březích vybudovala dodavatelská firma nové ochranné zídky, které vesměs kopírují ty původní. Většina míst, kde projektanti doporučili navýšení zdí, vypadá v období sucha na první pohled téměř stejně jako před zahájením stavby. V případě povodní eliminuje zvýšený průtok mobilní hrazení. Vzhledem k tomu, že rozlitá řeka ohrožovala především centrální území města s památkovou zónou včetně Židovské čtvrti zapsané do prestižního Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, dohlíželi na stavební práce památkáři.
U všech částí protipovodňové ochrany se počítá s bezpečnostním převýšením o 30 až 50 centimetrů vůči úrovni stoleté vody, přičemž běžné průchozí dveře a otvory zahradí v době povodně mobilní hrazení jako například v centru Prahy. Hliníkové panely do sebe přesně zapadají a jsou proložené gumovým těsněním. Součástí ochranných zdí jsou však i protipovodňová vrata a klapky v kanálech, které se uzavřou při zvednutí hladiny. Voda z řeky se tím pádem nedostane za protipovodňové zdi skrz dešťovou kanalizaci.
Proti stoleté vodě je chráněn i pražský Radotín. Obytná zástavba pražské městské části je chráněna protipovodňovou linií tvořenou železobetonovými zdmi doplněnými v místě křížení komunikací a stávajících vjezdů spodní stavbou pro osazení mobilního hrazení. Protipovodňová stěna je řešena jako železobetonová prefabrikovaná v kombinaci s jílocementovou stěnou (v podzemní části), v místech prostupu inženýrských sítí je stěna řešena jako železobetonová monolitická. Předmětem stavebních prací, které provedla EUROVIA CS, byly vedle výstavby protipovodňové stěny také související přeložky inženýrských sítí a opatření na kanalizační síti vyvolaná touto stavbou.
