Ing. Jan Skalický, pověřený řízením Ředitelství vodních cest ČR, které je investorem staveb zajišťujících obnovení splavnosti Vltavy k projektu dodává: „Vodní cesty mají své nezaměnitelné kouzlo. Plavbu provází klid a pohoda, kterou na silnici člověk nenajde. V celé Evropě přitahují pozornost tisíců turistů. V loňském roce se přijelo jenom na Baťův kanál svézt lodí 65 000 lidí. Vltava má v tomto směru obrovský nevyužitý potenciál spojit významné regiony a přitáhnout statisíce turistů. Přeji Vltavě v tomto směru hodně zdaru.“

Projekt se skládá ze tří úseků.
1. úsek České Budějovice - Hluboká nad Vltavou je již dokončen. Začíná (končí) obratištěm v blízkosti centra Českých Budějovic pod Jiráskovým jezem. Nedaleko je u Dlouhého mostu koncové přístaviště Lannova loděnice. Toto 60 m dlouhé plovoucí molo s bezbariérovým přístupem je složené z šesti pontonů. Jednotlivé pontony jsou stabilizovány kluznou objímkou ke sloupovým trubkovým dalbám zajišťujícím jejich ochranu do úrovně hladiny Q100. Po jejím překročení budou mola kotvena pojistným řetězem ukotveným do kotevního bloku na břehu. Přístaviště je osvětleno a opatřeno přípojkami elektrické energie pro plavidla. Dvě lodní polohy slouží zejména ke krátkodobému stání lodí do 15 minut. Dále po proudu se nachází oblast České Vrbné. Přístav pro 23 malých plavidel a dvě velké osobní lodě. Kromě funkce provozního stání pro malá plavidla zajišťuje ochranu plavidel za vysokých vodních stavů. Bazén má trojúhelníkový půdorys opatřený sjezdem pro spouštění plavidel a servisním centrem. Přístavní hrana je tvořena svislou stěnou z ocelových štětovnic a pevným molem šířky 3 m, podél kterého je možné krátkodobé i dlouhodobé stání malých plavidel. Ochrana plavidel kotvících v přístavu je zajištěna možností zahrazení vjezdu proti návrhové hladině Q100 pomocí strojně pohybovatelných deskových vrat. Vjezd do přístavu je opatřen unikátním sklopným mostem s podjezdnou výškou 5,25 m. To vše doplňuje ještě přístaviště umístěné vedle vjezdu do přístavu, které slouží zejména pro výstup a nástup pasažérů pravidelné lodní dopravy. Nedaleko Ředitelství vodních cest ČR zmodernizovalo jez z roku 1968. Na jezu byly v rámci modernizace nahrazené původní hydrostatické sektory podpíranými klapkami šířky 22,5 m o hrazené výšce 3 m. Byly upraveny přelivné plochy a původní pilíře včetně nátoku do elektrárny. Smyslem využití spolehlivější hradící konstrukce je udržovat plavební hladinu bez nutných rozsáhlých úprav ve zdrži, zlepšit manévrovací prostor pro správu řeky při zimním režimu (ledochod) a při povodňových situacích. Pro překonání jezu byla postavena nová plavební komora o rozměrech 45 x 6 m a spádu až 7 m. Dispozičně je vysunuta do horní vody, aby lépe spolupůsobila s okolní krajinou. Je zde využita osvědčená železobetonová polorámová konstrukce. V horním ohlaví jsou osazena klapková vrata s nepřímým plněním jednostranným krátkým obtokem a v dolním ohlaví pak desková jednokřídlá vrata s přímým prázdněním. V obou rejdách, tvořených štětovými stěnami, jsou umístěna čekací stání pro malá a návrhová plavidla. V případě povodní je možné využít plavební komoru jako další jezové pole pro zvýšení průtoku vody přes jez. V příštím roce bude 1. úsek doplněn startem projektu realizace přístavu v Hluboké nad Vltavou, který bude v provozu od roku 2014.

2. úsek Hluboká nad Vltavou – VD Hněvkovice je právě ve výstavbě. Nová plavební komora obdobné konstrukce jako na Českém Vrbném na jezu Hluboká o spádu cca 3 m a rozměrech 45 x 6 m zpřístupní lodím celou nádrž VD Hněvkovice. Na ní pak vzniknou přístaviště Hluboká nad Vltavou – Hamry a Purkarec.

3. úsek VD Hněvkovice – Týn nad Vltavou začíná plavební komorou na přehradě Hněvkovice. Původní výstavba vodního díla Hněvkovice (dokončeno v roce 1991) zahrnovala pouze hrubou stavbu plavební komory bez vystrojení technologickou částí. Místo horních vrat plavební komory bylo v horním ohlaví před předpokládanými drážkami provizorního hrazení proti horní vodě provedeno uzavření profilu železobetonovou stěnou. Plavební komora umístěná při pravém břehu vodního díla o rozměrech 45 x 6 m má spád 15 m. Horní vrata o hmotnosti 25 t jsou koncipována jako jednokřídlá desková vrata hydraulicky otevíraná proti vodě, dolní vrata o hmotnosti 35 t pak jako stavidlová, opěrná, zdvihaná elektromechanicky na Gallových řetězech. Pro plnění plavební komory je využit stávající jednostranný obtok s tabulovým uzávěrem. Prázdnění plavební komory probíhá pomocí zdvižného stavidla osazeného přímo v dolních vratech. Dále po proudu musí lodě překonat ještě starý jez u obce Hněvkovice. Tato část projektu prozatím čeká na svou realizaci. Dojde ke stavebním úpravám části přelivné plochy stávajícího pevného jezu. Smyslem je osadit spolehlivé hradící konstrukce a umožnit tak regulaci hladin, která u pevného jezu v současnosti není možná. Bude instalována jedna klapka šíře 12 m (vpravo od plavební komory) a dvě klapky šíře 5,5 m v levobřežním koridoru. Zlepší se tak manévrovací prostor pro správu řeky při zimním režimu (ledochod) a při povodňových situacích. Plavební komora o spádu cca 2 m bude vybudována u levého břehu. Čekací stání obou plavebních komor budou sloužit i k výstupu a nástupu pasažérů pravidelné lodní dopravy. V budoucnu budou i zde vyhledány lokality pro zřízení přístavišť a bude také nutné řešit nízkou podjezdnou výšku (3 m) mostu v Týně nad Vltavou, který je technickou památkou.
Na místech s malou plavební hloubkou dojde v celé délce projektu k nezbytným prohrábkám říčního dna na plavební hloubku 1,6 m. K řízení provozu plavebních komor a jezů je využita nejmodernější počítačová technologie.

1. a 3. úsek jsou spolufinancovány z 85% Evropskou unií prostřednictvím Operačního programu Doprava z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Ředitelství vodních cest ČR
Vinohradská 184, 130 52 Praha 3
tel.: 267 132 801, fax: 267 132 804
www.rvccr.cz