Přesto zde dodnes žijí a pracují pamětníci, tvořící paměť a hrdost ke značce VHS.
Vodohospodářské stavby Teplice byly spojeny s důležitými investičními akcemi souvisejícími s těžbou hnědého uhlí, vytvářením infrastruktury, výstavbou podniků, městských sídlišť, vodních děl, ekologických staveb v okolí měst Teplice, Ústí nad Labem, Litoměřice, Děčín, Liberec, Chomutov a Most. Vznik je datován na 1. 1. 1957 a v roce 1960 se firma transformovala ve Vodohospodářské stavby, národní podnik se sídlem v Ústí nad Labem a závody (správy) v Ústí, Liberci, Děčíně a Vaňově. Podnik začínal s 915 zaměstnanci v roce 1957 a naprostá většina zemních prací se dělala ručně. Firma rozšířila svou činnost během několika málo let na výstavbu čistících stanic, věžových vodojemů, podzemních i nadzemních trubních vedení a pozemních komunikací. Z dnešního pohledu bylo zajímavostí zajišťování splavnosti Labe a provozování lodní flotily, zabezpečující přepravu stavebních materiálů po Labi.
Podniku se dařilo obstát i v sedmdesátých a osmdesátých letech za výrazně zhoršených národohospodářských podmínek socialistického státu a zvyšování izolace zemí komunistického tábora. Na konci roku 1976 zaměstnávaly VHS již 3 011 lidí, třiapůlkrát více než v roce 1957, a objem prací se oproti roku 1957 zvýšil patnáctkrát.
V nových ekonomických podmínkách po roce 1989 musely Vodohospodářské stavby znovu prokázat svou životaschopnost a kvalitu. Privatizačním procesem prošel státní podnik a samostatně některé z jeho závodů. Nová firma Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným, navázala na předchozí tradici především díky obrovským zkušenostem zaměstnanců ve svém oboru. Postupně se podařilo zcela obnovit činnosti, které VHS dříve vynesly na vrchol a nová firma se dynamicky rozvíjela a oživovala bývalé závody. Některé závody svou výrobní náplní však již přestaly odpovídat požadavkům doby a zanikly. Byl to závod 02 Vaňov, který se původně specializoval na údržbu Labe a dalších vodních toků. Postupně však vzrůstal podíl prací demoličních. Zanikl i závod 07 Žalhostice. Kromě oprav se zde vyráběly i malé čističky odpadních vod. Vyrobilo se jich přes 600 a byly exportovány do celého východního bloku. Nepodařilo se navázat na práci závodu v Děčíně. Závod 01 Děčín vznikl v roce 1960 a začínal generálními opravami vodovodů, kanalizací a regulací malých vodních toků. Postupně se specializoval na stavby vodojemů, úpraven a čistíren vod. Závod vybudoval obrovské množství inženýrských sítí na sídlištích v Děčíně, České Lípě, Boleticích a Varnsdorfu. Největší stavbou závodu je vodárenská soustava Chřibská.
Změny v ekonomické makrostruktuře a celkové změny české ekonomiky přinesly novou strukturu zakázek. S větším důrazem na péči o životní prostředí přicházely nové technologie, například v ukládání odpadů tepelných elektráren. Budování odsiřovacích zařízení elektráren a využití produktů odsíření na stavební materiály, zpracování popelovin k využití na rekultivaci krajiny znamenalo zvládnout složité stavby. Rozsáhlé inženýrské sítě - struskovody, plavící potrubí, dopravníky, velké pozemní průmyslové stavby - popílková sila a stanice, navazující složiště s přísnými ekologickými požadavky, sanace starých složišť na elektrárnách v Počeradech, Prunéřově, Ledvicích a Tušimicích. Nové úkoly a nové zkušenosti, rozvinul se projekt rekultivací, které řešily ekologické zátěže minulosti jako sanace chemické skládky v Chabařovicích u Ústí nad Labem. VHS se v současnosti podílejí na přestavbě bývalého letiště v Žatci na průmyslovou zónu. Bylo nutno vykonat i řadu prací, které vyžadovaly velmi rychlé a pohotové řešení, například odstraňování povodňových škod z roku 2002, které přinesly mimo jiné i opravu trubního mostu nad řekou Labem v Mojžíři, poškozeného nárazem nákladních lodí. V roce 1999 VHS zakoupily firmu Silniční a inženýrské stavby Ústí nad Labem a jejich výrobní kapacity využily k prosazení na trhu silničního stavitelství. Zatím k poslednímu rozšíření VHS došlo v roce 2004, kdy VHS zakoupily firmu Plzeňské komunikace, která se zabývá výstavbou a rekonstrukcemi vozovek a chodníků, údržbou komunikací včetně zimní údržby. Výrobní program se tak postupně rozšířil na dopravní stavby, inženýrské sítě, ekologické stavby, pozemní, průmyslové a inženýrské stavby, vodní díla, protlaky, výrobu a pokládku asfaltových směsí. Ve všech oblastech firma vykazuje velmi kvalitní výsledky, je držitelem certifikátů ČSN ISO 9001 (systém řízení kvality), ČSN ISO 14001 (systém řízení ochrany životního prostředí), OHSAS 18001 (systém řízení bezpečnosti práce), jako jedna z prvních, již od roku 1996, je oprávněna používat značku Czech Made.
Zjednodušení vlastnických vztahů přispělo k možnosti dojít ke shodě v cílech a strategii i v operativním řízení firmy. Celkový pozitivní rozvoj hospodaření společnosti je dokumentován několika ukazateli, na základě kterých byla provedena finanční analýza.
Společnost měla v roce 2005 výrazný nárůst obratu o cca 425 mil. Kč, který byl zajištěn jednak nárůstem počtu zaměstnanců v průměru o 30 a dále vyšším podílem externích subdodavatelů. Výsledkem byl mírný nárůst zisku a nárůst tržeb za rok 2006, který potvrdil růstový trend firmy. Společnost je dlouhodobě zisková, vytvořené zisky akumulovala k posílení vlastního kapitálu a dále k finanční investici do projektu výstavby nového závodu na výrobu bioetanolu. Prioritou je nadále posilování finanční nezávislosti a investice do obnovy dopravně-mechanizačních prostředků v souladu s dlouhodobým plánem, dále i dokončení opravy a rekonstrukce administrativních a sociálních zařízení v Teplicích a Ústí n. L.
V roce 2007 založily Vodohospodářské stavby společnost Západočeská obalovna s.r.o. v Plzni - Kotěrově. Této společnosti se poměrně úspěšně daří získávat nové zakázky i přes omezování státních prostředků na výstavbu a opravu komunikací, a vytvářet tak podmínky pro nárůst zisku.
Výsledek hospodaření Vodohospodářských staveb Teplice s.r.o. vyjádřený ziskem společnosti rostl jak v roce 2008, tak 2009. V těchto letech hospodářské krize a snížených investičních možností obcí a měst se firma soustředila na státem podporované krajinné revitalizační práce a rekonstrukce tepelných elektráren v Ústeckém kraji. Ve ztížených ekonomických podmínkách se podniku daří zvyšovat zisk i snižováním nákladů na stavby přiblížením výrobních kapacit místu realizace a výrazným zvyšováním produktivity práce.
Firma se zabydlela v mnoha regionech České republiky. Svá střediska má samozřejmě v Teplicích, dále v Ústí nad Labem, Chomutově, Mostě, Lounech, Plzni, Hradci Králové, Karlových Varech, v Liberci. Pokrývá svou činností celý Ústecký kraj, často se s prací VHS můžeme setkat na Liberecku, Plzeňsku, jižní Moravě. V plánech je rozšíření činností do Prahy a středních Čech, jižních Čech a na severní Moravu. Otevírají se možnosti oslovit evropský trh, jak v rámci bývalého východního bloku, tak i v zemích na západ od našich hranic. V rámci Evropské unie dochází ke sjednocování podmínek pro obchodování, sbližování úrovně technologií stavebních prací, což přináší nové možnosti pro oslovení nových partnerů. Důležitou podmínkou se tak stává diverzifikace výrobních sil s cílem, aby náklady na výrobu byly co nejnižší a schopné konkurence.
Neustále se vyvíjí struktura řízení společnosti. Investiční a výrobní poptávka upravuje obsah výrobní náplně, ekonomický rozvoj přináší možnost nových investic do zařízení, technologií i začleňování některých nakoupených firem. Společnost VHS přijala do své oblasti zájmu i developerskou činnost, aby tak mohla výrazněji vstoupit na trh. To vše se projevuje ve změnách organizace řízení společnosti.
Rekonstrukce ČOV Želénky
Stavba byla součástí projektu Dolní Labe. Nové zařízení umožňuje čištění odpadních vod ze spádových oblastí Osek, Duchcov, Háj u Duchova, Zabrušany a Všechlapy. Současná čistírna odpadních vod má ekvivalentní kapacitu pro 18 000 obyvatel. Odpadní vody jsou čištěny nejmodernější technologií používanou v Evropě. Rekonstrukční práce se týkaly vodní linky kalového i chemického hospodářství, ale také provozní budovy. Rekonstrukce probíhala postupně a za provozu stávající linky. Stavba probíhala v období 7/2008 až 12/2009 a byla dokončena s více než dvouměsíčním předstihem.
Revitalizace části sadového okruhu historického jádra města Plzně
Revitalizace části sadového okruhu historického jádra města Plzně představovala úpravu mlýnské strouhy, sadů, její hlavní doménou je nově vzniklá vodní nádrž s upravenými zelenými plochami a promenádními cestami v místech bývalé mlýnské strouhy s přilehlými plochami v okruhu vymezeném Pražským mostem, Pallovou ulicí, náspem silnice Tyršovy ulice a dominantními původními historickými hradbami. Celá nově vybudovaná vodní nádrž je reminiscencí původní mlýnské strouhy. Její podélný tvar je ohraničen zpevněnými pochůznými plochami, které jsou provedeny ze dřeva, dlážděny Plzeňskou dlažbou a žulovými kostkami. Tyto plochy jsou jemně vytaženy nad hladinu. Zároveň je vodní plocha vhodně doplněna na svých okrajích bažinnými a vodními rostlinami, které jsou vhodně doplněny živými rybami. Ve svém nejužším místě je umístěna nová lávka spojující plochy nad historickými hradbami z ulice Sady 5. května s promenádní cestou navazující na přímý průchod do Pallovy ulice. Zdrojem vody je přívod z řeky Mže, kde u břehu byla zrealizována nová čerpací stanice pro přivedení vody do vodní nádrže.
Čištění odpadních vod v Elektrárně Ledvice
Další rozsáhlou stavbou v rámci rekonstrukce Elektrárny Ledvice je soubor tří objektů, které budou sloužit k likvidaci a čištění odpadních vod. Prvním objektem je čerpací stanice dešťových vod. Bude zajišťovat hrubé předčištění a odvedení dešťových vod z celého areálu elektrárny k dočištění a odvod do vodní soustavy. Objekt likvidace odpadních vod bude sloužit k odstranění kalů z vody, která slouží k technologickým účelům provozu elektrárny. Stavba se sestává z jímky filtrátu, provozní budovy, haly pro kalolis a přístřešku pro kontejnery. Samotné čištění odpadní vody je pak prováděno v biologické čistírně. Dílčí části stavby tvoří nátoková čerpací jímka, provozní budova, venkovní nádrže a odtoková čerpací jímka. Nátoková jímka je železobetonová monolitická stavba rozměrů 2,1 x 1,85 m, sloužící pro instalaci čerpadel. Na jímku navazuje venkovní část nátokového kanálu. Součástí stavby provozní budovy je lapák písku. Venkovní nádrže mají hloubku 4,75 m, vnitřní rozměry 8,15 x 4,3 m. Obvod nádrže i lávka jsou opatřeny zábradlím, kalový prostor je zastropen a vstup je zajištěn zakrytými poklopy. Lávky jsou vyrobeny z kompozitních materiálů.
VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBY, spol. s r. o.
Křižíkova 2393, 415 01 Teplice
tel.: 417 941 111, fax: 417 533 255
e-mail: info@vhs.cz, www.vhs.cz
