Vedle již tradičních stavebních specializací, jakými jsou výstavba tunelových staveb, průmyslových staveb, občanských, administrativních a bytových souborů i staveb pro infrastrukturu, se Metrostav dokáže velmi rychle přizpůsobit investičním trendům na trhu a rozšiřovat tak neustále své pole působnosti.

Jednou z oblastí, která v posledních letech investovala značné prostředky do svého rozvoje, je energetika. Zajímalo nás, zdali se Metrostavu podařilo proniknout i do tohoto náročného oboru. Navštívili jsme proto ředitele dvou divizí společnosti Metrostav, konkrétně Ing. Pavla Šrámka a Ing. Jana Cuce, a požádali jsme je, zda by nám více nepřiblížili aktivity Metrostavu v odvětví energetiky. Naše první cesta vedla na ředitelství divize 8. Odpovědi Ing. Šrámka na naše otázky na sebe nenechaly dlouho čekat.

Jaké je začlenění vaší divize do organizační struktury Metrostavu?

Naše divize je jednou z devíti stavebních divizí Metrostavu. Její zaměření je univerzální. To znamená, že realizujeme veškeré typy staveb pro nejširší okruh investorů. Divize byla založena v roce 2000 za účelem řízení zakázky výstavby trasy metra IV.C1 z Nádraží Holešovice do Ládví. Zpočátku tedy divize fungovala spíše jako projektový tým. V následných letech bylo rozhodnuto o rozšíření a pokračování této divize i po skončení této stavby. Byla jí proto vytvořena běžná organizační struktura a oficiálně přidělen i region její působnosti. Tím se staly kraje na severu České republiky - Ústecký a Liberecký.

Jakou proměnou prošla divize za 11 let své působnosti?

Jak jsem již zmínil v úvodu, z inženýrské složky úzce zaměřené na výstavbu metra se stal komplexní dodavatel stavebních prací. Realizujeme administrativní budovy, developerské projekty, rekultivace, opravy mostů a začali jsme fungovat i na Slovensku. Podrželi jsme si samozřejmě výstavbu metra, kde řídíme výstavbu tras V.A, IV.C1 a IV.C2 Ládví – Letňany. Rozvoj divize je patrný i z růstu počtu pracovníků. Z původních 20 zaměstnanců, až k dnešním 180.

Jak se vaše divize dostala k realizaci staveb pro energetiku?

Do jisté míry je to dáno naším regionálním začleněním na severu republiky, kde je soustředěna převážná část výrobních kapacit ČEZu. Trefili jsme se do období, kdy ČEZ začal do svých zařízení opět investovat s cílem je modernizovat, doplnit či rekonstruovat. Již dříve jsme dělali menší akce v Ledvicích. Pak přišla příležitost soutěžit o dodávku hlavního bloku. Vypracovali jsme nabídku a ta byla investorem přijata. V lednu 2009 jsme zde zahájili práce. Výstavbu nové paroplynové elektrárny v Počeradech jsme pak zahájili letos koncem  března. Do provozu má být tato elektrárna uvedena koncem roku 2013. Další práce naše divize provádí pro divizi 3, s níž kooperuje při obnově elektrárny v Prunéřově. Zhotovení projektové dokumentace pro výstavbu hlavního bloku v  Ledvicích zajišťoval investor, prováděcí projekty pro modernizaci elektrárny v Počeradech jsme zajišťovali my s pomocí našeho partnera, společnosti Metroprojekt.

Vraťme se nyní k výstavbě nového bloku v Ledvicích. O jak rozsáhlou akci se jednalo?

Staveniště jsme od investora přebrali na začátku ledna roku 2009 a předání hotového díla je plánováno v květnu příštího roku. Převážná část stavebních prací přitom musela být provedena do konce února 2010. V tomto termínu byla totiž plánována montáž technologické části díla. Pracovali jsme zde proto v nepřetržitém provozu sedm dnů v týdnu. O rozsahu provedených prací nejlépe vypovídají výkazy výměr budovaných konstrukcí. Realizovali jsme zde celkem 2 111 m2 milánských stěn, 20 734 m železobetonových pilot a přesunuto bylo 107 150 m3 zeminy. Stavba si vyžádala 120 000 m3 betonu a 22 000 tun oceli.

Čím byla tato stavba zajímavá?

Jak již jsem řekl, určitě velkým objemem prací provedených v krátkém čase. Stavba je rozčleněna na čtyři základní objekty. Dozornu, strojovnu, mezistrojovnu a kotelnu, přičemž každá z nich má svá výrazná specifika. Například u výstavby dozorny jsme se museli vyrovnat se složitým založením objektu, které tvoří prefabrikované betonové sloupy osazené na pilotách. Tuto činnost jsme museli zkoordinovat s výstavbou dvou kolektorů, kanalizace a se základy stávající administrativní budovy. V budově strojovny jsme řešili poměrně složitou betonáž stolice pro turbogenerátor. Její základ přenáší veškerá fyzikální zatížení, která se vyskytnou během jeho provozu. Pro její betonáž proto byly použity betony s vysokou odolností proti smršťování a tvorbě trhlin. Uvnitř objektu mezistrojovny jsou umístěny dva portálové jeřáby, které byly do stavby zabudovány již v průběhu betonáže betonového skeletu. Součástí objektu kotelny byla výstavba dvou 144,9 m vysokých železobetonových věží, které slouží jako komunikační prostor a jsou v nich osazeny výtahy. Ty  vznikaly s pomocí posuvného bednění. Zajímavých stavebně-technických řešení zde tedy byla celá řada.

Jak pokračují stavební práce v elektrárně v Počeradech?

Zde bych rád nejdříve zdůraznil, že jde o výstavbu vůbec první paroplynové elektrárny na území ČR. Stavba sestává z celkem šesti stavebních objektů. Jsou jimi objekty hlavního výrobního bloku, objekty pro vyvedení elektrického výkonu, netechnologické elektro objekty, objekty výrobního hospodářství, objekty chladící vody a další, podpůrné objekty. Hlavní výrobní blok tvoří objekty dvou spalinových kotelen, strojovny parní turbíny a strojovny spalovacích turbín, objekty dozorny a kompresorové stanice potrubního prostoru. Stavebními objekty vyvedení elektrického výkonu jsou vychlazovací jímka, dále základy pod řídící centra plynových turbín PCC, základy pod dieselagregáty a základy pod trafostanice. Netechnologické elektro objekty řeší přeložky stávajících kabelů, výstavbu nového veřejného osvětlení a realizaci nové uzemňovací sítě. Stavební objekty vodního hospodářství vytvářejí podmínky pro nově vybudovanou infrastrukturu areálu PPC v oblasti odvedení odpadních vod a dále zásobování užitkovou a pitnou vodou. Podpůrné stavební objekty řeší infrastrukturu areálu elektrárny, přípravu staveniště, demolice, terénní úpravy, komunikační síť a opatření proti šíření hluku. Zde je stavba ve stádiu montáže ocelové konstrukce objektu, ve kterém se nachází mezistrojovna a začíná se zde provádět opláštění. Stavebně je dílo připraveno pro montáž technologií.

Do jaké míry je investor s vaší prací spokojen?

Jsem přesvědčen o tom, že se mu spolupráce s námi osvědčila. Určitě je to jeden z důvodů, proč tři ze čtyř elektráren jsme dělali právě my.

Dokázali byste realizovat podobné typy staveb i v zahraničí?

Samozřejmě. Pokud by se ČEZ rozhodl investovat a modernizovat své provozy v zahraničí, jsme připraveni. Náš tým, který absolvoval Počerady a Ledvice zde nabyl velké zkušenosti. Ty jsme bezesporu schopni uplatnit i na zahraničních pro­jektech.

Jak hodnotíte současnou situaci na stavebním trhu v návaznosti na vaše budoucí působení?

Zakázky ve veřejném sektoru ubývají z důvodu chybějících financí. To je příčinou velkého konkurenčního boje vzhledem k převisu stavebních kapacit nad investičními možnostmi. Základem našich aktivit zůstává i nadále výstavba metra. Nyní budujeme třetí trasu V.A z Dejvické do Motola. Další připravovaná trasa metra je D po roce 2014. I tam bychom rádi uspěli s naší nabídkou. Klesající trh má však i určitá pozitiva. Uvolňují se kvalitní lidé, které se nám podařilo získat a zlepšit tak výkonnost našeho týmu. Také subdodavatelé pracují lépe a za méně peněz. Takže vše není špatné.

V čem vidíte hlavní přednosti vaší společnosti?

Za velkou výhodu Metrostavu považuji to, že je tvořena více samostatnými divizemi. Je přirozené, že jednou zažívá ta či ona lepší či horší období. Jejich propojením však vzniká stabilní, důvěryhodná firma. Tato stabilita dává velkou výhodu investorům v tom, že jejich záměr bude realizován za každých okolností. Další výhodou je personální integrita společnosti. Znamená to, že různé pozice jsou obsazovány lidmi z vlastních řad. Vychováváme si vlastní odborníky a nečekáme na zachránce zvenčí. Už v průběhu studia u nás nastupuje 80-100 vysokoškoláků. Ti, kteří se prosadí, postupují dál až do pozic vedoucích projektů či do manažerských postů. To zvyšuje motivaci lidí a upevňuje jejich loajalitu k firmě.

Děkujeme za rozhovory a srdečné přijetí
Ivo Románek

www.metrostav.cz