Tato školení zajišťuje centrálně v Napajedlích Studio izolací, které je součástí odboru podpory prodeje v rámci obchodního oddělení Fatry. Cílem Studia izolací je pak předávání teoretických znalostí a praktických dovedností v oblasti návrhu, realizace a kontroly povlakových hydroizolací.
V průběhu ledna jsme měli možnost hovořit s panem Ivanem Kučerou ze Studia izolací, se kterým jsme probírali segment hydroizolačních fólií, jejich správné aplikace i chyby, které se nejčastěji objevují při realizacích. Čím konkrétně se Studio izolací zabývá, to už byla první otázka pro pana Kučeru.

„V první řadě technickou podporou prodeje, tedy odborným poradenstvím v oblasti povlakových hydroizolací, dále návrhy a posouzením mechanického kotvení střešních povlakových krytin a protiradonových opatření spojených se zemními fóliemi. Zabýváme se tvorbou Konstrukčních a technologických předpisů, zpracováním technické dokumentace a atypických detailů. Věnujeme se také pravidelným školením aplikačních firem a odborné veřejnosti, spolupracujeme při testování nových materiálů a praktickém ověřování nových aplikačních technologií a systémů. V neposlední řadě provádíme kontroly a odborná posouzení povlakových hydroizolací přímo na konkrétních stavbách a spolupracujeme při řešení reklamací,“ říká v úvodu Ivan Kučera.

Mohl byste nám představit, jaké typy hydroizolačních fólii Fatra vyrábí a k jakým účelům se používají?

Typickým představitelem střešních fólií je Fatrafol 810, (810/V), fólie primárně určená pro systémy mechanicky kotvených střech. Výztuž z vysokopevnostní polyesterové mřížky ji předurčuje k bezproblémovému kotvení v jejím okraji s následným překrytím a přivařením dalšího navazujícího pásu. Tato fólie má ve srovnání s jinými typy také velké množství rozměrů. Kromě základních šířek 1300, 1600, 2000 a 2050 mm Fatra vyrábí i jejich poloviční rozměry. Z mnoha barevných variant však jednoznačně převládá „šedá klasika“.
Skleněným rounem vyztužená fólie s označením Fatrafol 818/V-UV je určena pro přitížené střechy ať už betonovými dlaždicemi, štěrkem (kačírkem) nebo substrátem v případě tzv. „zelených“ střech.
Pro střechy, kde nechceme nebo nemůžeme kotvit ani přitížit, nabízíme fólii pro lepené systémy. Tato se liší od ostatních tím, že má na spodní straně přímo z výroby nalaminovanou textilii. Jedná se o fólii Fatrafol 807 a Fatrafol 807/V. Rozdílná gramáž této textilie spolu s vhodným lepidlem (např. Fatrafix) umožňuje její aplikaci na různé povrchy jako např. asfalt, tepelnou izolaci, beton nebo dřevo.
Poslední fólií z těch střešních je Fatrafol 814. Fólie je opatřena výztuží na bázi skla a protiskluzným (nopkovým) povrchem. Se svou tloušťkou 2,5 mm je vhodná pro místa, která jsou extrémně namáhána jako např. pochozí střechy nebo koridory, balkóny a terasy.
Naše společnost vyrábí také zemní fólie řešící problematiku hydroizolací pro všechny druhy hydrofyzikálního namáhání, od zemní vlhkosti až po tlakovou vodu. Tady už se bavíme o skupině fólií homogenních, tzn. fólií bez výztužné vrstvy. V drtivé většině případů se jedná o tzv. fólie sevřené mezi dvě pevné vrstvy (beton-beton, beton-zdivo, zdivo-terén atd.), nahrazující kotevní prvky. Výjimkou je pouze jedna varianta zemní fólie určená pro instalaci na vysokých svislých stěnách, kde je výztuž na bázi skla důležitá pro eliminaci „vytahování fólie“ do okamžiku jejího zabudování.
Nejběžněji používanou fólií v zemních izolacích je Stafol 914, (914/V), ideální proti zemní vlhkosti. Vyšší hydrofyzikální zatížení řeší obvykle ve větších tloušťkách fólie Fatrafol 803, (803/V) nebo v případě specifických požadavků na vyšší chemickou odolnost fólie Ekoplast 806 (zejména ropné látky), případně několik dalších fólií na bázi polyetylenu. Většina zemních fólií má stanovený součinitel difuze radonu, což z nich dělá vyhovující kandidáty na protiradonové izolace objektů s tzv. pobytovými prostory (rodinné domy, školy, nemocnice, administrativní budovy atd.).
Fólie pro izolaci vodních nádrží, biotopů, přírodních, okrasných nebo i koupacích jezírek, má označení Aquaplast 805, (805/V). Vyrábí se v černé, antracitové a zelené barvě.
Jako poslední bych zmínil fólii s atestem pro styk s pitnou vodou - Aquaplast 825/V-PES.

Pro přichycení fólie na svislé stěně je nezbytný poplastovaný plech, v tomto případě předem nakotvená stěnová lišta.

Zaměřme se na hydroizolační fólie pro ploché střechy. Jaký by měl být správný postup realizace ploché střechy u novostavby, resp. rekonstrukce?

Pokud se budeme bavit o realizaci ploché střechy u novostaveb, ta zpravidla vychází z projektu. Bohužel zpravidla z dokumentace pro stavební povolení. S prováděcí dokumentací se setkáváme spíše výjimečně. Pak je to všechno v rukou realizační firmy a stavebního dozoru, pokud vůbec na stavbě je. Vlastní realizace není jen o povlakové krytině tvořené jednou vrstvou. Jde o souvrství, kde každá část má dané nějaké parametry a zákonitosti, jejichž nedodržení se dříve nebo později negativně projeví. Vlastní realizace je v principu docela snadná. Pokud zůstanu u mechanicky kotvených střech, tak se bavíme o položení (instalaci) několika vrstev na vhodný podklad. Ten je obvykle z trapézového plechu, betonu nebo dřeva. Následuje fóliová nebo asfaltová parotěsnicí vrstva, tepelná izolace pokládaná na těsný sraz s překrytím spár a dokotvením, separační vrstva zabraňující přímému styku materiálů, které nemají být v přímém kontaktu (např. polystyren a PVC fólie). Před instalací fólie se provádí montáž liniových prvků z poplastovaného plechu (okapnice, koutové a stěnové lišty). Položení jednotlivých pásů fólie probíhá současně s kotvením a horkovzdušným vařením přesahů. Po provedení vodorovné plochy je nutné opracovat detaily. Rohy, kouty, nároží, prostupy, výlezy, světlíky, vpusti a atiky, resp. vyvedení fólie na svislé konstrukce.
Správný postup, kvalitní materiály a vyřešení detailů souvisí s dlouhodobou bezproblémovou funkčností ploché střechy.
V případě rekonstrukce je nutné pomocí sond zjistit vlhkostní režim a stav střešního souvrství ve staré části střechy. Následně se zvolí adekvátní postup rekonstrukce v návaznosti na zjištěný stav.

Jak by se mělo postupovat v případě velkých staveb, kde může správnou realizaci ohrozit nepřízeň počasí?

U velkých střech je snaha o co nejrychlejší zakrytí celé plochy tak, aby se do střešního souvrství vlivem počasí nevnášela vlhkost (vymetání vody z lokálních kaluží, u trapézu z vln, v zimním období odstranění zmrazků sněhu nebo ledu). Je zpravidla nutné provádět střechu po menších úsecích tak, aby se vyloučila možnost zatečení přes okraje těchto úseků, u rozpracovaných střech za proměnlivého počasí pokládat fólii po spádu, vyskládávat souvrství od hřebene směrem k úžlabí. Je nutné zohlednit i postup dalších řemesel na střeše tak, aby se minimalizoval pohyb osob a materiálu po již dokončené části střechy, ale dosud nepřevzaté. Často to také znamená provedení pouze základního kotvení v celé ploše s tzv. dokotvením fólie s následným přeplátováním až v úplném závěru stavby.

Místo systémové prostorové tvarovky z detailové fólie je pro opracování horní hrany atiky použito několik přířezů armované fólie. Výsledek je problematický funkčně i esteticky.

Na co si musí dát realizátoři při pokládce největší pozor? Kde se nejčastěji chybuje?

Dle vlastní zkušenosti vím, že se dá chybovat téměř všude. U parozábrany ve spojích, ukončení na svislých konstrukcích, u prostupů – spáry tepelné izolace nad sebou (tepelný most), nedokotvení tepelné izolace, u poplastovaných plechů špatně provedená dilatace, neřešení antikorozní odolnosti kotevních prvků, absence základní kontroly kvality svaru jehlovou zkouškou, opracování detailů armovanou fólií, nesprávné pomocné a doplňkové prvky atd. I to je důvod, proč školíme aplikační firmy i další zájemce nejen v zimním období, ale i v průběhu roku. Pro příklad jsem připravil několik fotografií s popisem nejběžnějších chyb a závad, které se objevují při realizaci plochých střech.

Pozná investor, že byla pokládka hydroizolační fólie provedena správně a bez závad? Co může investor udělat pro to, aby předešel nekvalitní pokládce?

Správné provedení hydroizolační fólie jde ruku v ruce s estetickým dojmem ze svarů a detailů, jako je opracování rohů, nároží, prostupů atp. Estetika jde podle mého soudu ruku v ruce s pečlivostí aplikátora. Myslím, že kvalitně provedenou střechu je možné poznat při prvním pohledu na ni. Samozřejmě je dobré, pokud se teoretické zkušenosti opírají o letitou praxi a člověk ví, na které chuťovky se má při kontrole zaměřit. Investorům bych doporučil opravdu pečlivě zvolit realizační firmu, tzn. nechat si doporučit několik firem, jít se podívat, jak pracují, prostudovat si reference.
Najít schopný stavební dozor je další indicie, která by mohla zmenšit riziko špatně provedených prací. Určitě není dobrý nápad realizační firmu pověřit dozorováním!

Jaký vliv může mít nekvalitně provedená pokládka na stavbu jako celek?

Řekl bych, že dost zásadní. Kvalitně provedený střešní plášť je zárukou ochrany nejen majetku uvnitř budovy, ale i podstřešní konstrukce samotné. Problémem u plochých střech je, že vady mnohdy nelze pouhým okem odhalit. Ty se mohou projevit až za několik let nebo i desetiletí. Náprava škod pak bývá nákladná. Zvláště pak u střech s dalšími přidanými vrstvami. U zemních izolací bych to viděl s nápravou případných škod ještě hůře, často je nákladná, ne-li nemožná.

Doporučil byste pokládku střešní hydroizolační fólie svépomocí?

Z vlastní zkušenosti vím, že ke zdárnému zvládnutí realizace ploché střechy nestačí jen teoretické znalosti, které mohou zájemci nabýt např. na našem školení, zručnost a nezbytné nástroje a nářadí. Jsou zde důležité zejména praktické zkušenosti, které laik zkrátka nezíská při realizaci jedné střechy v životě.
Dokážu si představit, že k nám někdo přijde na školení, půjčí si nářadí, svářečku atp. a svaří si např. jezírkovou fólii nebo když bude hodně odvážný, tak si na pergole svaří fóliovou střechu nebo vyloží starý septik fólií. Tam není zase tolik detailů, které by mohl opomenout nebo pokazit a pokud už se něco nepovede, nic tak vážného nehrozí. Každopádně plochou střechu a zejména balkóny, popř. terasy by měly realizovat zkušené odborné firmy, které ví, jak na to a mají tolik potřebné zkušenosti a znalosti a dokážou si pohlídat detaily.

Jako výrobce uvádíte, že jsou vaše systémy bezúdržbové. Znamená to, že na střechu v průběhu let nemusíme, jak se říká „ani sáhnout“?

Pojem bezúdržbová znamená, že plochou střechu nemusíte ošetřovat např. nátěrem nebo plošně čistit atp. Běžná údržba a pravidelná vizuální kontrola je však potřebná. Alespoň dvakrát v roce bychom se měli na střechu podívat, zbavit ji hrubých nečistot, nánosů, zárodků zafoukaných rostlin, vybrat vpusti. Doporučuji také provést kontrolu například na přelomu roku, kdy můžeme zjistit, že zábavní pyrotechnika dokáže lokálně propálit střešní fólii.

Děkujeme za rozhovor
Ing. Jiří Zahradnický

Fatra, a. s.
třída Tomáše Bati 1541, 763 61 Napajedla
tel.: 577 501 111
e-mail: info@fatra.cz
www.fatra.cz