Dle platné legislativy nelze srážkové povrchové vody volně vypouštět do kanalizace. Preferuje se zasakování dešťových vod přímo na pozemku, pokud to ovšem není možné, například z důvodu nevhodného podloží, je nutné tyto vody zadržet (retenovat) a po vyřízení povolení od správce kanalizace je regulovaně vypouštět do jednotné kanalizace. Všechny tyto regulace se přitom uplatňují jak při nové výstavbě, tak i přestavbách a úpravách starší zástavby. O jaké konkrétně jde? Například Norma ČSN 759010 se týká návrhů, výstavby a provozu vsakovacích zařízení srážkových vod. Stanovuje postupy a pravidla provádění geologického průzkumu, na základě kterého se pak provádějí výpočty parametrů vsakovacích objektů. Dále pak Norma TNV 759011 stanoví kdy, odkud a kam lze srážkové vody odvádět bez omezení, jaké parametry je třeba dodržet, a kdy je třeba nasadit zařízení pro předčištění.
Čištění je nutné
Normy mimo jiné definují, že při zasakování srážkových a povrchových vod je třeba nasadit zařízení pro předčištění vod, aby nedošlo ke kontaminaci životního prostředí – především půdy a podzemní vody. Dešťová voda totiž není bez znečištění, během své cesty na zem a především kontaktem se zpevněnou plochou do sebe absorbuje spoustu škodlivin. Jednak jde o rozpouštěné látky v atmosférických srážkách, jednak o nečistoty, které se hromadí na povrchu území během období sucha.
V závislosti na druhu znečištění může být v zasakovacím systému zakomponována filtrační šachta pro zachycení hrubých nečistot, separační šachta a šachta sedimentace písku k odfiltrování nejjemnějších plovoucích a unášených částic. Dešťová voda také může obsahovat různé chemické, ropné nebo jiné nebezpečné látky. K jejich odstranění slouží například filtry Certaro, které dokáží odolat plnému dopravnímu zatížení bez nutnosti ochranného obetonování a vydrží velkou provozní zátěž.
Zasakování a zadržování srážkových vod
Pokud je dešťová voda zbavena nečistot, může se nechat lokálně vsakovat nebo zadržovat, pokud to umožňují geologické podmínky a požadavky územního plánu. Pro rozhodnutí, jakým způsobem odvod dešťové vody řešit, je nezbytný geologický posudek. Ten obsahuje výsledky vsakovacích zkoušek v hloubce, kde se předpokládá uložení vsakovacího objektu, a stanoví tak, zda je stavební pozemek pro zasakování vhodný. Posudek také napoví, jaký typ vsakovacího zařízení lze použít. Zařízení jsou různá: akumulační boxy, tunelové systémy, vsakovací šachty nebo příkopy. Systémy je také možné kombinovat. Vždy je však potřeba brát také v úvahu nutnost výkopových prací, snadnost instalace, čištění a kontroly.
Vsakovací zařízení Q-Bic
Jako vsakovací zařízení mohou být použity například akumulační boxy Wavin Q-Bic, které jsou vyrobeny z čistého polypropylenu. Boxy jsou modulovatelné, takže je lze jednoduše vyskládat do takového tvaru, který vyhovuje daným podmínkám. Jsou vhodné tam, kde je požadavek na možnost čištění a revizi systému. Oproti betonovým konstrukcím je instalace systému méně náročná. Boxy Q-Bic pro retenci a zasakování jsou vhodné z důvodu vysokého využitelného objemu, snadno se umisťují a instalují a jsou mimořádně odolné. Každý box pojme 410 litrů vody a je charakteristický revizním kanálem o průměru 500 mm pro snadnou kontrolu a čištění. Systém lze použít i pod plochy s dopravním zatížením.
Nejvíce otevřenou konstrukci na trhu v současné době nabízí akumulační box Q-Bic Plus. Variabilita konstrukce zajišťuje optimální kapacitu nádrže v průběhu její životnosti a umožňuje snadnou a účinnou údržbu. Odlehčené boxy s integrovanými konektory zajišťují výrazně rychlejší instalaci ve srovnání s tradičními plastovými systémy, které využívají spojovací klipy a trubky.
Q-Bic Plus přináší naprostou konstrukční svobodu, o 50 % rychlejší instalaci a dlouhou životnost díky neomezenému přístupu pro kontrolu a čištění.
