Západní obchvat Sokolov, Svatava

Stavba západního obchvatu Sokolova je prováděna v rámci programu zahlazování ekologických škod, financována Ministerstvem financí České republiky. Celá stavba řeší zejména přeložku silnice II/210 ve směru od rychlostní komunikace R6 na Kraslice a Královské Poříčí a je členěna na dvě části. První část realizuje společnost Vodohospodářské stavby Teplice a je již z velké části hotová.

Západní obchvat Sokolov, Svatava

Část sestává z vybudování nové okružní křižovatky v ulici Chebská v Sokolově, převedení dopravy na novou komunikaci po západním okraji Sokolova, překonání řeky Ohře a napojení na ulici Citickou. Základní údaje o stavbě – délka nově budovaných komunikací 1,202 km, délka mostních objektů 173 bm, objem náspů 40 384 m3, objem odkopů 13 991 m3.

Celá stavba je umístěna do prostoru bývalého hnědouhelného dolu, který byl po vyuhlení zasypán nadložními jíly a jílovci z jiného dolu Sokolovské hnědouhelné pánve. Tento zásyp tvořící podloží budoucí stavby nevykazoval parametry požadované platnými předpisy pro založení, proto byla navržena sanace podloží před vlastní realizací zemních těles a plání.

Byla provedena sanace podloží náspu (cca km 0,700 - 1,100), kde po sejmutí ornice byla zřízena sanační vrstva z lomového kamene netříděného (LKN) mocnosti 0,5 m, mezery mezi jednotlivými kameny byly poté prosypány štěrkodrtí 0-32 a povrch sanační vrstvy důsledně vyspádován a odvodněn mimo prostor budoucího náspu SO 101a.

V úseku km 0,020 (od okružní křižovatky v ulici Chebská, Sokolov) - 0,480 je trasa budoucí silnice vedena v mělkém zářezu. Podložní jíly a jílovce nebyly dostatečně únosné pro provedení zemní pláně, proto byla navržena výměna nevhodných zemin v aktivní zóně a 200 mm pod aktivní zónou ze souvrství 350 mm hrubého drceného kameniva (HDK) 63-125 a 350 mm štěrkodrti 0-32.

Před mostem přes Ohři přechází trasa silnice na násep. Z tohoto důvodu zde bylo podloží sanováno podobným způsobem jako v úseku km 0,700-1,100. S ohledem na svažitost terénu byla sanace provedena formou několika lavic.

Založení hlavního mostního objektu, kterým je 163 m dlouhý most přes Ohři, je provedeno hlubině. Piloty jsou vetknuty do uhelné sloje, která se nachází pod celým korytem řeky Ohře. Zajímavostí je založení první opěry (na straně Sokolova), zde prochází piloty navážkou jílu a jílovců, kterými byl původní důl zasypán a pouze pata pilot je opřena o zbytky nevytěžené uhelné sloje. Celá spodní stavba je průběžně monitorována. K největší deformaci došlo u opěry č. 1, umístěné na hraně bývalého povrchového dolu, která poklesla po provedení nosné konstrukce, mostovky a nasypání přechodové oblasti o 17 mm.
Vlastní mostní objekt, staticky působící jako spojitý nosník o třech polích, je tvořen ocelovou nosnou konstrukcí se dvěma plnostěnnými nosníky proměnlivé výšky s náběhy spodní pásnice nad pilíři. Železobetonová mostovka je spřažena s ocelovou konstrukcí pomocí trnů na horní pásnici. Pro bednění železobetonové desky byla využita ocelová nosná konstrukce, na kterou bylo bednění zavěšeno.

Dalším významným stavebním objektem stavby je přeložka parovodu DN800. Ten je páteřním napáječem tepelné energie města Sokolov a přilehlých průmyslových oblastí města dopravujícího teplo z Teplárny Tisová. Přeložka řešila jednak uvolnění prostoru trasy silniční komunikace, zpřístupnění Antonínské výsypky pro chodce a cyklisty ze směru Sokolova a přechod teplovodu přes řeku Ohři. Stávající přechod přes Ohři byl veden po nedaleké Krejcarově lávce, která je v havarijním stavu a její vlastník (město Sokolov) před její rekonstrukcí požadoval přemístění teplovodu na samostatný mostní objekt. Teplovod překonává řeku Ohři nadzemně po ocelové příhradové lávce – spojitém nosníku o třech polích. Lávka pro parovod je vedena souběžně se silničním mostem. Podélné osy obou objektů jsou cca 10 m od sebe, pilíře lávky jsou umístěny v ose pilířů silničního mostu a jsou založeny plošně. Únosnost základové spáry byla zlepšena výměnou podloží, patky pilířů v korytě Ohře jsou proti podemletí chráněny jímkami z ocelových štětovnic.

Parovod samotný byl nahrazen podzemním vedením z předizolovaných trub. Dimenze potrubí byla snížena u nového vedení na 500 mm. Kompenzace teplotní dilatace parovodu je řešena vložením axiálních kompenzátorů a směrová fixace vedení proti vybočení před axiálními kompenzátory zajištěna pomocí vodítek z prostého betonu. Podélné zajištění polohy vedení pomocí masivních pevných bodů je taktéž z prostého betonu. Vlastní potrubní systém je navržen z ocelové médiové trouby separované kovovou vlnovcovou vložkou od izolačního souvrství. Vnější plášť je tvořen z trub HDPE nebo pozinkovaného plechu Spiro u nadzemního vedení na lávce. Dilatační pohyb vedení (teplota dopravované páry je až 250 °C) se odehrává na styku separační vložky s médiovou troubou a při maximální délce dilatačního úseku 85 m dosahuje 240 mm. Zvýšené nároky byly kladeny taktéž na materiál tepelně izolačního souvrství parovodu. Přímo v blízkosti médiové trouby nebylo možné použití PUR pěny, proto je tepelná izolace rozdělena na dvě vrstvy stejné tloušťky. Vrstva blíže středu trouby je tvořena přířezy z minerální vaty, druhou vrstvu v oblasti nižších teplot tvoří potom vypěnění PUR pěnou. Původní nadzemní vedení bylo po zprovoznění přeložky demontováno. Tak došlo k odstranění nevkusného krajinného prvku – pro představu demontovaný svislý lyrový kompenzátor čněl do výšky 10 m nad okolní terén a byl viditelný z velké části Sokolova. Další část parovodu bránila budoucí realizaci cyklostezky od řeky Ohře směrem ke Gymnáziu Sokolov, tento problém byl přeložkou vyřešen.
Realizace silničního obchvatu si vyžádala řadu dalších přeložek sítí technické infrastruktury jako např. kabelová silová a sdělovací vedení, včetně přeložky nadzemního vedení 22 kW nebo metalických i optických sdělovacích podzemních vedení. Z řady dalších přeložek trubních vedení stojí za zmínku přeložka zatrubněného Rychnovského potoka, který se nacházel pod celou ulicí Chebskou. Původní zatrubnění potoka bylo provedeno z monolitických betonových trub litých do otevřeného výkopu. Průzkumem byl zjištěn jejich nevyhovující stav, tudíž v prostoru okružní křižovatky došlo k přeložení potoka do sklolaminátových trub DN 1000. Trasa přeložky je vedena mimo okružní křižovatku.

Hlavním silničním objektem je přeložka silnice II/210 (Západní obchvat Sokolov, Svatava). Ta je navržena v kategorii S 9,5/50 se šířkou zpevnění 8,5 m a 2x 0,5 m. Maximálni směrový poloměr je 150 m a maximální stoupání komunikace je 3,5 %. Skladba vozovky je navržena na třídu dopravního zatížení III a návrhovou úroveň porušení D0. Základní příčný sklon je střechovitý 2,5 %.

Dalšími silničními objekty jsou sjezd na silnici III/21029 (ul. Citická), který bude sloužit jako dočasné ukončení 1. části obchvatu (předpokládaná realizace druhé části 2015-2017) a okružní křižovatka Chebská ul. Realizace křižovatky proběhla na žádost města Sokolov při zachování provozu na všech dotčených větvích křižovatky. Zadání stavby uvažovalo s několikaměsíční uzávěrou větve směrem k R6 a objízdnou trasou přes centrum města.

Dokončení úseku, který realizuje společnost Vodohospodářské stavby Teplice, je plánováno na září 2015. Současný postup prací zajišťuje splnění tohoto termínu a po předání stavby investorovi se předpokládá zprovoznění silniční přeložky na podzim roku 2015.

VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBY spol. s r. o.
Křižíkova 2393, 415 01 Teplice
tel.: 417 941 111, fax: 417 533 255
e-mail: info@vhs.cz, www.vhs.cz

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři