Společnost ArcelorMittal Distribution Solution Czech Republic, s.r.o. vznikla 1. 7. 2009, převzala úkoly mateřské společnosti v oblasti svodidel, v odborné terminologii záchytných systémů a dodnes je jejich jediným výrobcem na našem území. O tom, jak významnou úlohu v této oblasti u nás zastává, svědčí i to, že jejich svodidla najdete na 70 % všech českých dálnic a téměř na všech silnicích 1. třídy. Kromě vývoje a výroby systémů svodidel vyrábí také plechy, pásy, profily a důlní výztuže. Má zhruba 370 zaměstnanců a roční výrobu oceli cca 400 tis tun. Po několikaletém vývoji, testování a certifikaci přichází na trh s novými typy svodnic typu AM, které mají být pokračovatelem u nás nejrozšířenějšího typu NH4. Abychom se o těchto svodnicích dozvěděli co nejvíce, navštívili jsme generálního ředitele společnosti, Ing. Libora Černého, Ph.D., a položili mu několik otázek.

Pane generální řediteli, čím se liší nový typ svodnice AM od vaší původní NH4?

Na první pohled jsou téměř k nerozeznání, protože tvar svodnice AM zůstal stejný, jako tomu bylo u svodnice NH4. Naším záměrem bylo vyrobit svodnici, která bude svým profilem naprosto kompatibilní se stávajícím profilem a bude možné ji napojovat na stávající profil přímo, bez přechodových dílů. Kvalitativně je však mezi oběma svodnicemi obrovský rozdíl. Pro výrobu nového typu svodnice AM jsme zvolili mikrolegovanou ocel S355 MC, což je materiál s větší pevností než doposud používaný S235. Podařilo se nám tak snížit tloušťku materiálu ze 4 na 2,8 mm, což představuje více než čtvrtinovou úsporu hmotnosti. Svodnice AM byla zatím použita u tří schválených záchytných systémů. Prvním z nich je jednostranné svodidlo s úrovní zadržení N2 a s označením JSAM/N2, dalším pak jednostranné svodidlo s úrovní zadržení H1 a s označením JSAM/H1 a nakonec oboustranné svodidlo s úrovní zadržení H1 a s označením OSAM/H1. Zároveň s novou svodnicí typu AM jsme aplikovali i nové distanční díly a sloupky z materiálu S420 MC, zkrácené o 190 mm, čímž se nám opět podařilo významně snížit celkovou hmotnost záchytných systémů.  Jedním z nejdůležitějších parametrů, který vždy hodně zajímá investora, je totiž metrová hmotnost zádržného systému. Čím je systém těžší, tím je i dražší, protože ocel má svou cenu. A i montážní firmy uvítají, že hmotnost jedné svodnice je pouhých 50 kg namísto původních 70 kg. Podařilo se nám tak vyvinout a vyrobit opravdu výjimečně kvalitní záchytný systém za velice příznivou cenu.

Cena je samozřejmě vždy významným faktorem. Jaké další parametry ale musejí svodidla splňovat a jak je na tom v tomto porovnání váš nový systém AM?

Všechna svodidla používaná v ČR musí splňovat požadavky normy ČSN EN 1317 a musí zároveň vyhovět několika podmínkám: 1. musí vydržet náraz vozidla bez totální destrukce podélných částí, 2. žádné velké části systému nesmí být odděleny a ani se nesmějí stát nebezpečnými pro dopravu nebo chodce, 3. žádná část systému nesmí proniknout do kabiny vozidla, 4. deformace kabiny vozidla, která by mohla způsobit zranění, je nepřijatelná. Toto vše se vyhodnocuje při bariérových zkouškách za použití osobních vozidel pro úrovně zadržení N1 a N2 a nákladních vozidel a autobusu pro úrovně zadržení H1, H2 a H3. Dle této normy se porovnává Index prudkosti nárazu ASI, který určuje míru nebezpečí pro osoby uvnitř vozidla. Čím vyšší je tento index, tím vyšší je i nebezpečí pro cestující ve vozidle. Nejbezpečnější třída A je dána indexem do 1,0, třída B do 1,4 a třída C do 1,9. Všechny naše výrobky spadají pouze do třídy A nebo B. Dalším hodnoceným parametrem je tzv. pracovní šířka W a dynamický průhyb D. Po nárazu do svodidla se, laicky řečeno, udělá ve svodidle kapsa a pracovní šířka W je rozměr, o který se svodidlo pohne do strany, měřeno od líce svodidla před nárazem po nejzazší část svodidla po nárazu. Na určitých místech, jakými jsou třeba mosty, dálnice nebo v blízkosti domů, je přesně dáno, jak velká pracovní šířka W je povolena. Je logické, že vozidlo nesmí narazit do mostní konstrukce, domu nebo se ocitnout v protisměru. Čím menší je ale pracovní šířka, tím musí být svodidlo tužší a kvalitnější, a tím je samozřejmě i dražší. A čím je tužší svodidlo, tím vyšší je naopak index prudkosti nárazu, protože svodidlový systém absorbuje náraz mnohem méně. Zvolený systém je proto vždy kompromisem toho, co je v daném místě nutné, možné a schůdné. Pokud bychom měli porovnat stávající systém NH4 s novým systémem AM pro úrovně zadržení N2  a H1, pak lze říci, že hodnoty ASI jsou u všech typů AM lepší než u NH4. Co se týče pracovní šířky W a dynamického průhybu D, tak pro úroveň zadržení N2 jsou hodnoty lepší u NH4 a pro H1 jsou hodnoty lepší u AM. Hmotnost systémů AM je ve všech případech nižší o 19-29 %, úměrně nižší je také cena systémů (viz tabulky dole - Výsledky nárazových zkoušek).

Jak jsou na tom svodnice AM v porovnání s ostatními výrobci svodidel?

Jak již zaznělo v úvodu, jsme největším a v podstatě jediným certifikovaným výrobcem trasových svodidel v ČR, mostní svodidla vyrábějí další čtyři domácí firmy. Naši konkurenti, kteří v ČR působí, jsou konkurenti ze západní Evropy. Ti zde nevyrábějí, ale pouze prodávají. Pokud bychom měli srovnat náš nový systém AM s jejich výrobky, pak lze říci, že většina systémů AM má lepší technické parametry nebo je lehčí než konkurenční systémy, ale konkurence každý rok uvádí na náš trh nové výrobky srovnatelné s našimi systémy AM. Je to trvalý proces vylepšování a vše závisí na požadavcích projektantů a zákazníků.

Jaká je vaše současná pozice na českém trhu a jaká je působnost společnosti?

Před revolucí jsme byli naprosto dominantní v ČR i na Slovensku. Po vstupu do EU se otevřely hranice a přišla k nám zahraniční konkurence. Nevidíme v tom ale žádný velký problém, protože i my se snažíme expandovat. Podle našich odhadů ovládáme ještě stále asi 70 % českého trhu, 70 % Slovenska a jsme číslo 1 v Litvě. Pokud bych zůstal u čísel, tak před 5 lety byla výroba svodidel o 100 % vyšší než dnes. Když si ale toto číslo rozklíčujeme, zjistíme, že ve čtyřech zemích (ČR, Slovensko, Litva a Polsko) jsme v procentech dodávek naprosto konstantní. Propad, ke kterému došlo, se odehrál v největší míře ve Španělsku, kde nyní zuří hospodářská krize. Španělsko navíc vstoupilo do EU již v roce 1986 a novou dálniční síť má téměř vybudovánu, takže tam poptávky obecně klesly. Druhou zemí, kam jsme dodávali značné objemy, bylo Německo. V Německu ale platí přísné směrnice a požadavky na nové potenciální dodavatele a není jednoduché se nyní na tento trh dostat.

Dodáváte všude kompletní systémy svodidel?

Ne. U nás existují tři typy dodávek. Tím nejjednodušším jsou dodávky pouhých dílů v černém stavu, takže v podstatě kusy železa. Dalším typem dodávek jsou díly pozinkované, což jsou pořád ještě pouhé kusy železa, ale již povrchově upraveny. Z hlediska zisku je tam již větší přidaná hodnota a tyto dodávky jsou pro nás trochu zajímavější. Třetí položkou jsou pak kompletní systémy, a to je to, co nás zajímá nejvíce. Svodidlo, to totiž není pouhá svodnice. Celý systém se skládá ze svodnice, sloupku a dalších dílů. A celý záchytný systém musí projít úspěšnou bariérovou zkouškou. Připadá nám trochu zvláštní, že výsledky bariérové zkoušky jsou platné v celé Evropě kromě ČR a Slovenska. Pro tyto země musí firma vytvořit ještě tzv. Technické podmínky výrobce, což je v podstatě detailní popis všech typů záchytných systémů, ale svodidla musí být schválena ještě ŘSD a finálně MD. Zdá se nám to jako dublování naší práce a poslední schvalování Technických podmínek trvalo více než rok! Naše nové systémy tak můžeme nabízet s velkým zpožděním a prodělali jsme na tom jak my, tak i investor, protože nový systém je podstatně levnější. Jen pro větší názornost bych zde rád uvedl, že jedna bariérová zkouška stojí kolem 2 mil. Kč, takže samotný vývoj svodidel není levnou záležitostí. Abychom ušetřili alespoň část těchto nákladů, začali jsme spolupracovat s Výzkumným ústavem ­ArcelorMittal v Belgii v ­Liége. Zadáme jim všechny parametry našich dílů a oni jsou na základě těchto údajů schopni nasimulovat v laboratorních podmínkách průběh bariérové zkoušky. Nelze to pochopitelně brát se 100% zárukou, ale ukáže nám to problémové body systému, na kterých musíme dále pracovat, čímž se omezí počet neúspěšných bariérových zkoušek, což nám ušetří spoustu peněz.

Jak by obstála vaše svodidla v porovnání s těmi betonovými?

Je úsměvné, když betonáři deklarují, že mají index prudkosti nárazu ASI menší než 1,4, což technicky ani není možné. Jejich výhodou je pochopitelně pracovní šířka W, protože tato svodidla se téměř nehnou. Energie nárazu do betonových svodidel se ale nemá jak ztratit a celou ji, na rozdíl od svodidel ocelových, musí absorbovat vozidlo s posádkou. Zajímavé je také porovnání hmotností. Jestliže naše svodidlo váží 20  kg na 1 m, tak u betonového je to 500  kg na 1 m.

Stále zmiňujete, že nejdůležitější z hlediska bezpečnosti je odzkoušený SYSTÉM svodidel. Narážíte tím na něco?

Bohužel ano, protože nás hodně pálí padělávání právě našeho SYSTÉMU. Firma XY si u nás objedná jeden ka­mion systému, ke kterému obdrží náš certifikát. Příště si ale tato firma objedná již pouze svodnice, které se na koleně vyrobit nedají, a sloupky, distanční díly a zbylé části si nechá vyrobit někde jinde a v nabídkovém řízení se prokáže kopií našeho původního certifikátu. Samozřejmě je pak levnější, protože po promítnutí nákladů do vývoje, je náš systém pochopitelně dražší. My ale garantujeme státu, že od nás dostane plně funkční SYSTÉM. U dodávek od firmy XY nikdo neví, z jakého materiálu se systém skládá a zda opravdu funguje. Toto už totiž není odzkoušený SYSTÉM garantující bezpečnost. Podvedeni jsme pak tímto způsobem my, protože někdo zneužil naše autorská práva a podveden je i investor, ve většině případů stát, protože nakoupil něco, co systémem není, ale za plnou cenu. A tyto firmy se se svými NESYSTÉMY dostávají na české silnice. Přejímači investora doposud tyto NESYSTÉMY přejímali vcelku bez problémů, a tak máme na mnoha silnicích hezkou sbírku nefunkční oceli namísto bezpečných zádržných systémů. Vloni jsme proto spustili akci, kdy jsme na tuto skutečnost začali ostře upozorňovat. Na silnici R55 u Hulína tak došlo k velkému skandálu, kdy po otevření dálnice byla omezena rychlost na pouhých 100  km/hod a muselo dojít k výměně všech těchto padělků.  Existuje zde totiž dvojí nebezpečí. Prvním je to, že tato svodidla nemusí posádku vozu dostatečně ochránit a může dojít k tragické nehodě. Druhou pak je finanční stránka věci. Při první větší nehodě vysoudí šikovný advokát postiženého na majiteli komunikace miliony díky tomu, že nezajistil správnou bezpečnost. Zřejmě si toto nebezpečí uvědomili už i představitelé ŘSD, protože s námi začínají spolupracovat a mají zájem na odhalování těchto podvodů. Problém je to opravdu obrovský, protože třeba na Slovensku existuje firma, která vyrábí padělky dílů našich svodidel, a to dokonce pod stejnými výrobními čísly, jako jsou ty naše. A ještě drzejší je to, že za příplatek vám na tyto díly dokonce vyrazí i náš originální znak a vytvoří vám tak „skutečný originál“.  Přesto to ale s našimi systémy nemá nic společného. I tyto padělky jsme ale schopni naprosto spolehlivě odhalit.  

Chystáte i další nové projekty?

Abychom byli prosperující ­firma, musíme stále hledět do budoucna. Jsme členem evropského sdružení, které vyvíjelo takzvané SMART svodidlo pro motocyklisty. Je to chytré svodidlo, které je osazeno snímacími prvky, které při havárii okamžitě na dálku vysílají signál o nehodě. Vloni v listopadu, kdy jsme zkoušeli naše oboustranné svodidlo osazené právě tímto snímačem, se potvrdilo, že varovný systém je plně funkční. Letos, koncem dubna, bylo naše motosvodidlo vystaveno ve foyer Evropského parlamentu, kde Mezinárodní motocyklová federace FEMA pořádala svůj kongres. Na tomto kongresu byly prezentovány i výsledky těchto zkoušek a naše svodidlo vidělo mnoho lidí. Částí nového záchytného systému je i speciální spodní pásnice chránící motocyklisty, kterou lze velmi jednoduše namontovat na naše stávající svodidla. Velice vhodné by bylo ji použít alespoň v úsecích, kde bývá nejvíce nehod motocyklistů.
Experimentujeme také s tloušťkou a jakostí používaných materiálů a vyrobili jsme svodidlo používající svodnici o tloušťce pouhých 2,5 mm. Má pracovní název brazilské, jiný tvar svodnice ve tvaru dvojvlny a naprosto skvělé parametry. Je o 20 % lehčí než nejlepší výrobek našeho konkurenta a udrží při menší pracovní šířce i desetitunový nákladní vůz. A přitom se zde bavíme o ceně, která je až o 40 % nižší než doposud běžná. I toto svodidlo bychom chtěli v létě uvést na trh, pokud nebude dlouho trvat schvalovací proces.  

Jak byste na závěr shrnul veškeré výhody vašich nových svodidel typu AM a proč by měla mít na českých silnicích výhodu před vašimi konkurenty?

Myslím si, že naše nová svodidla typu AM jsou pro český trh naprosto ideální. Jsou lehčí i bezpečnější než svodidla stávající a splňují veškeré evropské normy. Mají přitom historicky stejný tvar jako stávající svodidla NH4, takže je lze montovat bez přechodových dílů. Pro údržbu silnic je to nejjednodušší a také nejlevnější, protože na skladech není třeba držet různé přechodové díly od všech ostatních konkurenčních výrobců. Montážní firmy jsou na typ našich svodidel zvyklé, umí je dobře montovat a mnohdy říkají, že se jim s nimi pracuje lépe než s těmi cizími. A v neposlední řadě bych také rád upozornil na to, že jsme český výrobce, který zaměstnává české lidi a platí daně v České republice.

Děkujeme za rozhovor a přátelské přijetí.
Ing. Miroslav Bindač

www.arcelormittal.com/ostrava