Význam Vírského oblastního vodovodu pro město Brno

Město Brno je v současné době zásobováno pitnou vodou z vodovodního systému, který je nazýván Brněnská vodárenská soustava. Nejdůležitějšími zdroji pitné vody Brněnské vodárenské soustavy jsou prameniště vody v Březové nad Svitavou a úpravna vody ve Švařci.

Význam Vírského oblastního vodovodu pro město Brno

Zatímco v prameništi v Březové nad Svitavou se jímá podzemní voda, v úpravně vody ve Švařci se upravuje povrchová voda z vodní nádrže Vír. Úpravna vody Švařec je součástí tzv. Vírského oblastního vodovodu (dále VOV).

Nedávná historie
V důsledku rozvoje města a nízké dotované ceny narůstala do roku 1989 v Brně spotřeba vody až na 65 mil. m3 za rok ze 43 mil. m3 v roce 1968. (V současnosti je spotřeba vody na úrovni 27 mil. m3.) V té době bylo Brno zásobováno podzemní vodou z Březové nad Svitavou přivaděči I. a II. březovského vodovodu a upravovanou vodou z řeky Svratky z úpravny vody Brno-Pisárky. Kapacita zdrojů vody již nepostačovala pro pokrytí špičkových spotřeb, docházelo k výpadkům v dodávce vody a bylo nutné zavést regulační opatření omezující odběr vody. Zdroje vody byly přetěžovány, zejména úpravna Brno-Pisárky, což se negativně projevovalo na kvalitě upravené pitné vody, která byla předmětem oprávněných stížností odběratelů. Zhoršovala se i kvalita surové vody v řece Svratce pro úpravnu vody a přetrvávalo vysoké riziko její zranitelnosti kontaminací ropnými i jinými látkami z dopravně exponovaných okolních komunikací apod.
Nedostatek vody nejen v Brně měl vyřešit nový oblastní vodovod. Příprava VOV byla zahájena již v sedmdesátých letech minulého století, stavba byla zahájena v roce 1988 (tehdy ještě pod názvem Brněnský oblastní vodovod). I. etapa VOV, která umožnila přivedení vody ze Švařce do Brna, byla dokončena v roce 2000, do trvalého provozu byla uvedena v roce 2002. Součástí I. etapy byla úpravna vody Švařec, přivaděč Švařec-Čebín průměru 1 400 mm včetně dvou tlakových štol průměru 2 100 mm, vodojem Čebín, přivaděč Čebín-Bosonohy průměru 1 400 a 1 100 mm a vodojem Bosonohy (úsek Švařec-Bosonohy má délku 46 km). V roce 2001 byla uvedena do provozu i tzv. jižní větev VOV Moravany-Rajhrad-Těšany. Tato stavba umožnila přivedení vody, dočasně z vodovodní sítě města Brna, do Rajhradu a dalších obcí ležících jižně od Brna.
Úpravna vody Švařec je umístěna v údolí řeky Svratky asi 5 km vzdušnou čarou od hráze nádrže Vír. Úpravna byla projektována na maximální výkon 2 300 l/s. V průběhu výstavby byl plánovaný výkon dočasně redukován sníženou kapacitou filtrace na 1 150 l/s z důvodu klesající tendence spotřeb vody. Zdrojem povrchové vody je údolní přehradní nádrž Vír I. Přehradní nádrž má vyhlášena pásma hygienické ochrany, je zde zakázáno koupání a rybolov. Na rozdíl od úpravny Brno-Pisárky, jejíž provoz tato nová úpravna nahrazuje, je zde výrazně sníženo riziko kontaminace surové vody ropnými látkami a jinými průmyslovými haváriemi. Úpravna vody Švařec dokáže vyrábět kvalitní pitnou vodu plně odpovídající všem kritériím stanoveným pro pitnou vodu.

Současný stav
Brněnská vodárenská soustava je v současné době zásobována vodou z prameniště Březová nad Svitavou přivaděči I. a II. březovského vodovodu a z úpravny vody Švařec přivaděčem VOV. Úpravna vody v Brně-Pisárkách dnes plní funkci záložního zdroje a vodu do vodovodní sítě nedodává.
Voda přitékající přivaděčem VOV je míchána ve vodojemu Čebín s větším dílem vody podzemní přivedené II. březovským vodovodem (v poměru asi 1:9). Takto smíchaná voda je pak dodávána pokračujícím II. březovským vodovodem a přivaděčem VOV do naprosté většiny Brněnské vodárenské soustavy.
Přivaděč VOV pod vodojemem Čebín v současnosti přivádí gravitačně vodu do vodojemu Bosonohy. Z vodojemu Bosonohy se voda také čerpá do vodojemu Kohoutovice a do vodojemu Myslivna. VOV z vodojemu Čebín tak zásobuje pitnou vodou především brněnské městské části Bosonohy, Kohoutovice, část Nového Lískovce a část Starého Lískovce.
V roce 2010 byly dokončením tzv. 3. etapy VOV (přivaděč VOV v trase Bosonohy-Nebovidy-Moravany a vodojem Nebovidy) propojeny již dříve vybudované části VOV. To umožnilo přivedení vody z VOV nejen do jižní větve VOV a tím do měst a obcí jižně od Brna, ale i do jižních částí města Brna směrem od vodojemu Moravany. Zároveň se odlehčilo brněnské vodovodní síti, především 1. základnímu tlakovému pásmu, přes které byla voda provizorně na jih dopravována. Nezanedbatelným přínosem bylo odstranění čerpání veškerého množství vody potřebného pro jižní větev VOV. Tato jižní část VOV již bude zásobena pouze gravitačně z vodojemu Nebovidy.
V roce 2010 tak přibyly do seznamu brněnských městských částí zásobovaných vodou z VOV Přízřenice, Horní Heršpice, Dolní Heršpice, částečně Štýřice. Dodávka vody do části 1. tlakového pásma bude realizována přes redukční ventil umístěný ve vodojemu Moravany.

Blízká budoucnost
V roce 2010 probíhá výstavba vodovodního řadu DN 400 propojujícího VOV v Bystrci s čerpací stanicí Bystrc. Čerpací stanice Bystrc bude rekonstruována na zesilovací. Po dokončení této stavby bude na VOV napojena většina Bystrce a celý Žebětín. Dnes jsou vodojemy Bystrc a Žebětín plněny vodovodním řadem DN 600 z vodojemu Palackého vrch, který je umístěn níže než vodojem Čebín. Využije se co nejvíce možnosti gravitačního přivedení vody a čerpání bez přerušení tlaku. Dojde tak k úsporám energie a tím nákladů na čerpání vody.
V současné době se připravuje také stavba dvou vodovodních řadů, které umožní využít potenciálu VOV tak, že budou připojeny vodojemy Kamenný vrch, Kamenný vrch I, Kamenný vrch II a vodojem Nový Lískovec.
Po vybudování výše uvedených vodovodních řadů DN 300 a DN 400 budou zásobovány z VOV tyto městské části: Bohunice, zbývající část Starého Lískovce a zbývající část Nového Lískovce.
V budoucnu je též plánováno rozšíření tlakového pásma 1.1, zásobovaného z přivaděče VOV, o níže položené spotřebiště v Chrlicích a Holáskách.

Kdo vlastní a kdo provozuje VOV?
Všechny objekty VOV (úpravnu vody ve Švařci, příslušné přiváděcí řady, vodojemy a čerpací stanice) vlastní zájmové sdružení právnických osob s názvem Vírský oblastní vodovod - sdružení měst, obcí a svazků obcí (zkráceně VOV s.m.o.), které bylo založeno v roce 1993. Hlavní činností tohoto sdružení je správa majetku VOV a rozvoj a strategie VOV. Členy sdružení jsou Statutární město ­Brno (váha hlasu 49 %), města ­Modřice, Raj­hrad, svazek obcí pro vodovody a kanalizace Šlapanicko, svazek vodovodů a kanalizací Ivančice, svazek vodovodů a kanalizací Tišnovsko a další obce a svazky.
Provozovatelem téměř celého ­Vírského oblastního vodovodu jsou Brněnské vodárny a kanalizace, a.s., které provozují i celou Brněnskou ­vodárenskou soustavu.

Závěr
Dnes je úpravna vody Švařec, která byla vybudována v rámci VOV, druhým nejvýznamnějším zdrojem pitné vody Brněnské vodárenské soustavy. Její význam ještě naroste po roce 2012, kdy je plánováno zrušení úpravny vody Brno-Pisárky. Přivaděče a vodojemy VOV jsou nedílnou součástí dobře fungující Brněnské vodárenské soustavy. Díky VOV disponuje město Brno a celý brněnský region dostatečnou kapacitou kvalitní pitné vody. Je tak umožněn dlouhodobý rozvoj města a regionu.

Shrnutí významu VOV pro město Brno:
-    zajištění dostatečné kapacity zdrojů vody pro město Brno i v budoucnosti,
-    vyšší zabezpečenost druhého nejvýznamnějšího zdroje vody Brněnské vodárenské soustavy (nádrž Vír oproti Svratce v Brně-Pisárkách),
-    vyšší spolehlivost dodávky vody v případě havárií významných vodovodních řadů (například VOV dokáže nahradit kapacitu I. nebo II. březovského vodovodu v případě plánovaných odstávek nebo v případě havárií),
-    rovnoměrnější přivedení vody do vodovodu města Brna z více stran a snížení následků výpadku vodojemu Palackého vrch, přes který je do Brna dodáváno největší množství vody,
-    úspora energie a nákladů – využití gravitačního zásobování z VOV a čerpání bez přerušení tlaku.

Vyhledávač stavebních pojmů

Nechte si zasílat měsíční newsletter

Na facebooku

NAŠI PARTNEŘI Další partneři