Ve svých aktivitách pokračují pracovníci firmy také v současné době. Nejlépe o tom vypovídají dvě další, pro Prahu velmi cenné stavby. První z nich je Stavba č. 9515 Myslbekova – Prašný most SC 5050 – kanalizace PVS SO 5050.04 – stoka „C“ DN 1000 u mostu na Svatovítské ulici a druhou stavbou je pak Stavba Rekonstrukce odlehčovací komory OK_1C v Maďarské ulici v Praze 6 – Bubenči.
První v úvodu zmíněnou stavbou je Stoka C. Ta je navržena jako přeložka stávající stoky 600/1100 a 700/1250 přes objekt mostu nad železniční tratí v ul. Svatovítské, Praha 6.
Je vedena v celé délce prostoru mostu ve Svatovítské ulici, ve výhledové komunikaci. Na stávající stoku je tato stoka napojena v nově navržené šachtě ŠC.0 (která je na místě stávající vstupní šachty), na konci úpravy je stoka zaústěna bez šachty na vejčitou stoku I. třídy.
Stoka C je mezi šachtami ŠC0 a ŠC1 navržena ze sklolaminátového potrubí DN 1000 v délce 17,7 m.
V dalším úseku mezi ŠC1 a ŠC2 je stoka vedena nad výhledovým tělesem železnice (rychlodráhou) nestandardně ve žlabovém nosníku. Tento „U“ nosník byl vzhledem k požadovanému postupu prací a rychlosti výstavby navržen v místě vlastního křížení s ČD (mezi vnitřními lamelami mostu) jako předpjatý ze dvou „L“ profilů spojených monolitickou petlicí. Ve zbývajícím úseku je „U“ nosník navržen s menšími rozměry jako monolitický prostě uložený na zemi. Potrubí ze sklolaminátu DN 1000 bude uloženo v místě spojek na pokladních pražcích, na nichž je pro ochranu potrubí umístěna ještě pryžová deska z technické pryže tl. 5 mm. Důležitým bodem tohoto úseku bylo umístění spojek potrubí na vyznačená staničení. Celková délka tohoto úseku je 37,2 m.
Zbývající dva úseky jsou navrženy ve vejčitém zděném profilu.
Úsek ŠC2 až ŠC3 je v délce 10,10 m navržen ve sklonu 6,5 % v profilu 700/1250 v celé délce budovaný ve štole. Součástí tohoto úseku je šachta ŠC2, která je řešena jako ražená spadišťová šachta s připojením dvou bočních stok o ražených rozměrech 4,6 x 3,7 m. Zároveň bylo nutné přizpůsobit konstrukci šachty tomu, že na této boční stoce je v místě napojení skluz. Vnitřní rozměry této šachty jsou 1,8 x 2,5 m. Spadiště je řešeno atypickou konstrukcí oproti Městským standardům, kaskádou třech stupňů u obou nátokových stok. Dno spadiště je vyzděno z velkých dlažebních kostek a zbývající prostor je obezděn z čedičových cihel až ke stropní desce. Celková ražená hloubka spadišťové šachty je 11,6 m.
Poslední úsek je mezi šachtou ŠC3 a napojením na stávající stoku 600/1100 v délce 10,6 m se sklonem 9,69 %. Tento úsek je opět řešen ve štole. Celková délka stoky C je 75,67 m a akce byla provedena v termínech zahájení 10/2009 a dokončení akce 7/2010.
Postup prací:
Ražená šachta ŠC2
- Ražba štoly z ŠC2 na ŠC3, hloubení rýhy pro pokládku ŽB nosníku pod ČD drahou, po dokončení základových lamel mostu Svatovítská.
- Pokládka ŽB nosníku, včetně uložení potrubí DN 1000, ražení štoly na napojení na stoku 600/1100.
- Hloubení rýhy pro ŽB monolitickou část, výstavba monolitického U žlabu.
- Pokládka potrubí DN 1000 v monolitické části U nosníku.
- Hloubení rýhy ŠC1 až ŠC0, pokládka potrubí DN 1000, zdění stoky ve štole 700/1250.
- Ražení šachty ŠC3, zdění stoky 600/1100.
- Přepojení na stávající stoku.
- Vystrojení šachty ŠC2 a ŠC1.
Technické parametry :
Úsek ŠC0 – ŠC1
- Pokládka sklolaminátového potrubí DN 1000 v rýze délky 17,73 m, sklon 2,503 %.
- Revizní šachta ŠC0 dle standardů hl. 8,97 m.
- Revizní šachta ŠC1 dle standardů hl. 9,49 m.
Úsek ŠC1 – ŠC2
- Pokládka sklolaminátového potrubí DN 1000 v rýze o celkové délce délce 37,21 m, sklon 3,721 %.
- Železobetonový předpjatý „U“ nosník o délce 17,2 m.
- Železobetonový monolitický „U“ nosník o délce 14,895 m.
- Šachta ŠC2 – ražený profil 4,6 x 3,7 m hloubky 11,6 m – atypická konstrukce výškového propojení jednotlivých stok pomocí „schodišťových“ stupňů, sdružující funkci spojné komory a spadiště.
Úsek ŠC2 – ŠC3
- Zděná stoka 700/1250 ve štole délky 10,10 m, sklon 6,465 %.
- Šachta ŠC1 – ražený profil 2,2 x 2,2 m, hloubka 9,69 m – typická konstrukce revizní šachty kanalizace 700/1250.
Úsek ŠC3 – napojení na stoku
- Zděná stoka 600/1100 ve štole délky 10,63 m, sklon 9,688 %.
- Přímé napojení na stávající stoku 600/1100 ve shodném spádu s budovanou stokou.
Druhou významnou stavbou z dílny společnosti Čermák a Hrachovec je stavba s názvem Rekonstrukce odlehčovací komory OK_1C v Maďarské ulici v Praze 6 – Bubenči. Tato koncová komora na kmenové stoce C je v současné době jak technicky, tak i kapacitně, nevyhovující. Návrh nové odlehčovací komory (OK), jež bude umístěna na místě komory stávající, vychází z koncepčního řešení celého povodí kmenové stoky C zpracovaného v rámci Generelu odvodnění hlavního města Prahy (GO HMP
Popis stávajícího stavu a technického řešení:
Současná odlehčovací komora OK_1C Maďarská, typ „žabí tlama“ nevyhovuje jak z hlediska technického a kapacity, tak nesplňuje i požadavky na kvalitu vypouštěných odlehčených vod definovanou předepsanými parametry stanovenými GO HMP pro posouzení odlehčovacích komor. Součástí návrhu nové OK je i související navržení nové odtokové trati z komory s přímým napojením na páteřní stoku K, současně se sanací stávající odlehčovací stoky DN 2000, odvádějící oddělené dešťové vody do Vltavy. Stávající odtoková trať z OK o rozměrech PN 600/1100 nebude využívána, ale zachována s možností provozního přepojení odpadních vod při odstávce nového odtoku z OK.
Řešená odlehčovací komora OK_1C Maďarská spadá do povodí kmenové stoky C, která je prakticky tvořena dvěma hlavními sběrači LI a LII. Odlehčovací komora OK_1C je koncovou odlehčovací komorou na sběrači LII, před jeho napojením na sběrač LI. Sběrač LI je napojen pod komorou bez odlehčení. Následně je stoka C napojena na stoku K. Povodí stoky C zahrnuje rozsáhlé území na severozápadě Prahy, do něhož spadá Břevnov, jižní část sídliště Petřiny, část Střešovic, Bubenče, Dejvic a Hradčan. Celé toto území, mimo malé části Břevnova v okolí Břevnovského kláštera, je odvodňováno jednotnou kanalizací.
OK je situována v ulici Maďarská mezi ulicemi Goetheho a Juárezova v Praze 6 – Bubenči. Jedná se o typ OK „žabí tlama“. Nátok na komoru tvoří vejčitý profil PN1800/2600 o sklonu 2,0 %. Výška nátoku je 184,30 m n. m. Za bezdeštného stavu jsou veškeré odpadní vody přivedené na komoru odváděny stokou PN 600/1100 o sklonu 2,1 % a délce 51,11 m do spojné komory se sběračem LI, který je přiveden profilem PN 900/1600 z ulice Goetheho. Pod touto spojnou komorou je stoka C napojena do kmenové stoky K.
Oddělené vody jsou odváděny výpustí kruhového profilu DN2000 o sklonu 1,75 % a délky 71 m do kamenného profilu 1900/2000 podcházejícího drážní těleso ČD a ústící po 21,10 m do otevřeného koryta bývalého Dejvického potoka. Toto koryto dále v zaklenutí podchází Papírenskou ulici a vede Mlýnskou ulicí k Císařskému mlýnu, odkud pokračuje Dejvický potok v zaklenutí pod plavebním kanálem a přes Císařský ostrov k vyústění do Vltavy naproti ZOO v Troji. Dno výusti v OK je umístěno na kótě 183,92 m n. m.
Oproti stávající OK typu „žabí tlama“ je nová odlehčovací komora navrhována jako průtočná obdélníková komora s retencí, přímou přelivnou hranou a s regulací odtoku. Umístění navrhované komory je na místě komory stávající.
Stavba je rozdělena do celkem 10 ucelených stavebních objektů, z nichž rozhodujícími z nich jsou SO – 01 Odlehčovací komora OK 1C Maďarská, SO – 02 Odtoková stoka s napojením na stoku K, SO – 03 Měrná šachta ul. A. Čermáka, SO – 04 Měrná šachta ul. Maďarská, SO – 05 Sanace stávající odlehčovací stoky, SO – 07 Zařízení pro měření, regulaci a datové přenosy a SO – 10 Revizní šachty spadišť nátoku do OK.
Realizace obou těchto náročných inženýrských děl jsou dalším důkazem mimořádné technické vyspělosti a zkušenosti týmu techniků a inženýrů společnosti Čermák a Hrachovec. Ta neustále dokazuje, že umí ve vysoké kvalitě i termínech zvládat nejrozsáhlejší díla oboru vodohospodářských staveb.
S využitím materiálů fy Čermák a Hrachovec
Ivo Románek
Čermák a Hrachovec, a.s.
Smíchovská 31, 155 00 Praha-Řeporyje
tel.: 251 091 311, fax: 251 626 070
e-mail: cerhra@cerhra.cz, www.cerhra.cz