Díky tomu je dnes možné vidět velké fotovolatické elektrárny, které jsou skutečným „zářezem do přírody“. Dnes už víme, že toto není ekologie šetrná k přírodě a skutečným krokem k ekologii jsou fototermické sluneční kolektory, které se montují na střechy budov a elektřinu nevyrábí, ale slouží k přípravě teplé vody nebo přitápění a tím šetří náklady.
Zašli jsme tedy do společnosti Regulus, abychom se zeptali uznávaného odborníka na solární systémy a další obnovitelné zdroje ing. Pavla Dufka.
Na kolik přibližně vyjde kompletní instalace solárního systému.
Cena se odvíjí od typu použitých slunečních kolektorů a velikosti solárního systému. Ve firmě Regulus je možné využít široký výběr sestav akčních nabídek, které jsou cenově zvýhodněné a zároveň jsou sestaveny na základě nejčastěji poptávaných solárních systémů. Konečná cena je díky programu „Zelená Úsporám“ snížena o 55 000,- Kč na solární systémy pro předehřev teplé vody a 80 000,- Kč na solární systémy pro předehřev teplé vody a přitápění. Náklady na montáž se pohybuje okolo 15 000,- Kč. Nejlevnější sestava, která se dá u nás pořídit je „Regulus SOL 200 ZU“ s montáží po odečtení dotace vyjde cca na 19 900,- i s DPH. Výsledná cena se může o něco málo lišit, každou instalaci je nutné přizpůsobit danému objektu a je možné, že bude spotřebováno více materiálu (např. potrubí) než je uvedeno v rozpisu materiálu k dané sestavě.
Jaká je návratnost investice?
Návratnost investice u plochých slunečních kolektorů je přibližně 10 – 11 let. Díky státním dotacím se tato hodnota snižuje na 3 - 5 let. Při výpočtu návratnosti se zohledňují i rostoucí cena energií. Je však třeba si uvědomit, že solární kolektory peníze šetří a nikoliv generuji, jak je tomu u fotovoltaických solárních panelů a dále je tu celá řada faktorů, která ovlivňuje efektivitu celého systému. Konkrétní hodnotu tedy lze jen těžko přesněji stanovit a jedná se o odhad.
Jakou účinnost dosahují solárně-termické kolektory, které jsou v současnosti na českém trhu?
Účinnost solárních kolektorů je proměnlivá v závislosti na aktuálních podmínkách, ve kterých jsou kolektory provozovány. Je závislá zejména na venkovní teplotě, teplotě ohřívané kapaliny a intenzitě slunečního záření. Pokud se budeme bavit o maximální účinnosti kolektorů (tedy při nejoptimálnějších podmínkách), pak ta se u „běžných“ kolektorů vhodných pro celoroční použití pohybuje nejčastěji mezi 75 – 80 %. Použitím speciálního solárního skla lze tuto špičkovou účinnost zvýšit až na 85%, tyto „Ferrari“ mezi kolektory jsou však o něco dražší než běžné kolektory a jejich použití je proto určeno spíše pro ty náročnější solární aplikace. Nicméně špičková (nazývána někdy jako optická) účinnost kolektoru nevypovídá mnoho o jeho kvalitách v běžných provozních podmínkách. Důležité je jakou účinnost bude mít kolektor při nižších venkovních teplotách, při vysokých provozních teplotách nebo snížené intenzitě slunečního záření – což jsou typické zimní podmínky. Tady už hrají roli další důležité parametry kolektorů, jako jsou tepelné izolace a kvalita selektivní vrstvy. Jako typický příklad můžeme uvést rozdíl mezi klasickým plochým a vakuovým trubicovým kolektorem. Ploché kolektory obecně mají vyšší špičkové účinnosti - cca 75 – 85 %, vakuové pouze 70 – 80%. Při běžných provozních podmínkách, kdy je například venkovní teplota 10°C a ohříváme teplou vodu na 55°C, mají ploché kolektory účinnost mezi 50-60%, trubicové vakuové kolektory mají v tomto případě účinnost pořád ještě mezi 60 - 65%. Jejich účinnost tedy není tak náchylná na nepříznivé podmínky provozu. Z toho plyne ono známé a všude uváděné (i když ne vždy spravedlivé a vhodné) rozdělování: ploché kolektory na přípravu TV a bazén, vakuové i na přitápění.
Liší se kolektory určené pouze pro ohřev vody a kolektory pro přitápění a ohřev vody? V čem?
Ano, liší. Jak jsme již uvedli v předchozím odstavci, pro návrh kolektorů pro přitápění (tedy s očekávaným přínosem zejména v přechodných a zimních obdobích) je důležité, aby kolektory pro tyto aplikace měli účinnost co nejméně závislou na nepříznivých meteorologických podmínkách. To jsou většinou trubicové vakuové kolektory a řada kvalitnějších plochých kolektorů (kvalitní selektivní vrstva a silná tepelná izolace). Lze tedy konstatovat, že pro přípravu TV a ohřevy bazénů postačují základní řady plochých kolektorů s příznivější pořizovací cenou, pro přitápění je nutné použít buď trubicové vakuové, nebo kvalitní ploché kolektory.
Co vše ovlivňuje efektivitu ohřevu vody/přitápění pomocí solárně-termických kolektorů?
Kromě již zmíněné kvality kolektorů dané křivkou účinnosti, jsou důležité i parametry samotného objektu, na který se solární systém navrhuje (stavební možnost instalace kolektorů pokud možno na jižní stranu a se sklonem 30-50°) a samozřejmě také správný návrh zapojení solárního systému. I ten nejkvalitnější kolektor nemusí fungovat, pokud nedojde k logickému a technicky správnému zapojení solárního systému do přípravy TV nebo topného systému objektu. Objem solárního zásobníku TV, solární akumulační nádrže, nebo kombinované nádrže, umístění vstupů a výstupů bivalentních zdrojů, teplotní spád otopné soustavy, to je jen část těch nejdůležitějších parametrů, které přímo ovlivňují účinnost solárního systému a tedy solární zisk. Velkou roli hraje i odbornost a kvalita montáže, kterou není možné podceňovat.
Co by měl zákazník zohlednit při výběru solární soustavy pro ohřev vody?
Polohu a natočení střechy, na kterou chce systém montovat. Počet osob, pro které bude teplá voda připravována. Typ střechy … atd, ale v podstatě zákazník nemusí zohledňovat nic, protože to jsou základní otázky, které má brát v potaz odborník, který systém navrhuje, tak jako to děláme u nás ve firmě Regulus.
Kolik m2 kolektoru je potřeba pro ohřev vody pro jednoho člověka? Jak velká plocha je potřebná pro čtyřčlennou rodinu?
Naše firma nabízí akční sestavy Regulus Sol 200 ZU, které jsou určeny pro 2 – 4 osoby, nebo akční sestavu Regulus Sol 300EL ZU pro 3 – 5 osob. V prvním případě je plocha kolektorů 4m2 ve druhém případě je to 5 m2. Na jednoho člověka tak vychází 1m2 (nebo více) solárního kolektoru. Pokud se jedná o bytové domy, tak se systém navrhuje na spotřebu v letních měsících, tak aby množství teplé vody připravené solárními kolektory bylo 100% vody, která se spotřebuje. V ostatních měsících je třeba dohřívat vodu náhradním (bivalentním) zdrojem.
Jaké jsou možnosti využití letních přebytků?
V první řadě je třeba uvézt, že všechny solární systémy (firmy Regulus) jsou navrženy a provozovány jako bezúdržbové, tedy bez nutnosti neustálé kontroly či dokonce zásahů do provozu systému. Dále jsou tyto systémy sestaveny z takových prvků, aby při jakékoliv nenadálé provozní situaci (výpadek proudu, přehřátí zásobníků, apod.) odolaly extrémním teplotním a tlakovým podmínkám, bez vyvstanuvšího havarijního stavu, např. v podobě vypuštění kapaliny pojistným ventilem. Samozřejmě že tyto stavy přehřátí neprospívají životnosti solárního systému, zejména teplonosné nemrznoucí kapaliny, které se může při častém opakování těchto stavů snížit životnost z běžných 10 let až na polovinu. Těmto stavům přehřátí je dobré se vyvarovat již zpočátku, optimálním návrhem a vybalancováním počtu kolektorů k objemu solární akumulace a k velikosti a možnostem spotřeby solární energie v objektu. Pokročilé funkce solárních regulátorů umožňují při zjištění začínajícího stavu přehřívání spustit různé funkce dochlazování kolektorů a cyklování spínání oběhových čerpadel. Dokáží tak účinně vyplýtvat až 70% energie letních solárních přebytků při běžném provozu. Kombinací optimálního návrhu systému a těchto funkcí lze navrhnout solární systémy bez velkých teplotních přebytků a to bez použití dalších chladicích zařízení nebo komponent. Mýtus, že k solárnímu systému je nutné mít bazén jako chladič již naštěstí postupně mizí, množství dobře fungujících i větších solárních systémů bez bazénu nás o tom jen přesvědčuje.
Setkáváte se zvýšeným zájmem o solárně-termické kolektory v souvislosti s dotačním programem Zelená úsporám?
Ano, v posledních měsících jsme zaznamenali nárůst poptávky, především pak po začátku letošního roku, kdy se změnily podmínky pro získání dotace. Do té doby se program „Zelená úsporám“ zdál být nefunkční.
Kde mohu získat další informace o slunečních kolektorech?
Existuje celá řada odborných serverů zaměřených na alternativní zdroje energie, např. www.tzb-info.cz nebo na našich stránkách www.regulus.cz. Nejjednodušší však bude, když se čtenáři za námi zastaví na mezinárodním veletrhu FOR THERM, který se bude konat 21.-25. 9. 2010 a kam bych je rád touto formou pozval. Tato výstava je novou odborně zaměřenou částí výstavy FOR ARCH, zabývající se vytápěním a obnovitelnými zdroji. Tam je možnost si prohlédnout naše výrobky, k dispozici budou i naši odborníci, se kterými můžete konzultovat širokou problematiku využití obnovitelných zdrojů.
Za rozhovor děkujeme panu ing. P. Dufkovi.
Doporučujeme navštívit web www.regulus.cz a zažádat si o volnou vstupenku na veletrh.
Regulus – Úsporné řešení pro vaše topení.