...skleníkových plynů v atmosféře, což způsobuje nejen oteplování naší planety, ale také extrémní výkyvy počasí. Roste tak tlak na omezování topných zdrojů, které fosilní paliva využívají. Značný rozruch mezi lidmi způsobila zpráva o dopadech zavádění nového opatření EU. Je jím systém emisních povolenek s názvem ETS2. Tento systém u nás měl vstoupit v platnost v roce 2027. Nyní byla jeho účinnost odložena na rok 2028. Jeho primárním cílem je začít postupně omezovat topné zdroje na fosilní paliva a motivovat domácnosti k přechodu na čistší zdroje energie, jakými jsou kupříkladu tepelná čerpadla a snížit tak emise CO2 na minimum.
Uživatele kotlů na plyn a uhlí čeká zdražení
Bohužel, toto opatření se negativně dotkne uživatelů, jejichž domy využívají topné zdroje na fosilní paliva. Těm se do tarifů za dodávku energií promítnou náklady za emisní povolenky, které jsou vlastně jakousi pokutou za vypouštění emisí CO2 do ovzduší. Doposud se platby za emisní povolenky týkaly zejména velkých znečišťovatelů. Nyní se však toto opatření schválené členskými zeměmi EU na základě zásad Green Dealu v roce 2020 dotkne i domácností. Přesná částka zvýšení cen energií se bude lišit v závislosti na typu vytápění, spotřebě energie a aktuální tržní ceně povolenek. Nicméně poslední odhady kolující v odborné veřejnosti se pohybují v těchto intencích:
Orientační výpočet zvýšených ročních nákladů na vytápění
Spotřeba průměrné domácnosti, která využívá zemní plyn k vytápění, vaření a ohřevu TUV, se pohybuje v rozmezí 10–25 MWh. Ta by si mohla připlatit stovky až nižší tisíce korun ročně. Spálení 10 MWh zemního plynu vygeneruje přibližně 1,8 tuny CO2. Při ceně povolenky kolem 57 eur za tunu CO2 v roce 2027 by nárůst mohl činit zhruba 10–20 % z ceny plynu, což představuje roční nárůst mezi 84 a 210 eury (cca 2 100 až 5 250 Kč v závislosti na kurzu). Zároveň se v EU i ČR uvažuje o zastropování cen emisních povolenek pro domácnosti na úrovni 45 eur za tunu CO2, což by mělo dopady tohoto opatření pro koncové spotřebitele výrazně zmírnit.
Energeticky nehospodárné domy zaplatí více
Z výše uvedeného je zřejmé, že u starších, špatně izolovaných domů s vysokou spotřebou energie může být finanční dopad výrazně vyšší a může se vyšplhat i na úroveň vyšších tisíců či desetitisíců korun ročně. Cena povolenek by se mohla v budoucnu dále zvyšovat, přičemž některé analýzy odhadují, že do roku 2030 by mohla přesáhnout 200 eur za tunu CO2. Nicméně se ukazuje, že zvyšování cen emisních povolenek pro koncové spotřebitele energií je již nyní velmi citlivým politickým tématem. Prognózování jejich cen do budoucna je proto značně nejisté.
Co je cílem zavádění ETS2
Cílem systému ETS2 je motivovat domácnosti a průmysl k přechodu na čistší zdroje energie, jako jsou tepelná čerpadla nebo omezit spotřebu energií na minimum prováděním zateplování budov, a snížit tak emise CO2.
Jaká je tedy budoucnost v oblasti vytápění rodinných domů v návaznosti na zavedení systému ETS2?
V návaznosti na zavedení systému emisních povolenek ETS2 od roku 2028 se jeví jako nejlepší způsob vytápění rodinného domu s využitím nízkoemisních nebo bezemisních zdrojů energie. Za takovéto zdroje vytápění jsou považována tepelná čerpadla, přímotopy, elektrokotle nebo kotle na biomasu. Cílem je vyhnout se zvýšeným nákladům spojených s navýšením cen fosilních paliv vlivem uplatňování emisních povolenek pro koncové spotřebitele energií, jako je plyn a uhlí.
Jaké způsoby vytápění zvažovat po zavedení ETS2
Tepelná čerpadlaZ pohledu zavedení systému ETS2 se jeví jako nejefektivnější a dlouhodobě nejvýhodnější řešení topného zdroje topné soustavy rodinných domů tepelná čerpadla. Ta získávají většinu energie z okolního prostředí (vzduchu, země či vody) a spotřebovávají relativně málo elektřiny ze sítě. Jejich provoz není přímo zatížen emisními povolenkami. Toto řešení je vhodné zejména u novostaveb, kde je možné celou topnou soustavu navrhnout tak, aby byly naplno využity možnosti tepelného čerpadla, které ideálně spolupracuje s topnými systémy s nízkým teplotním spádem, zejména podlahovým vytápěním. Nicméně je nutno zdůraznit, že tepelná čerpadla spotřebovávají elektřinu, do jejichž tarifů je již na základě opatření ETS1 cena emisních povolenek výrobci elektrické energie koncovým spotřebitelům rovněž zahrnuta.
Vytápění biomasou (dřevo, pelety, štěpka)
Dalšími topnými zdroji, které jsou považovány za ekologické a CO2 neutrální jsou kotle na dřevo, štěpku a pelety, tedy biomasu. Ani na tyto kotle se nevztahuje opatření ETS2, což jejich majitelům výrazně sníží náklady na energie a jejich provoz. Výhodou těchto kotlů je jejich částečně automatický provoz, což snižuje nároky na jejich obsluhu. Nicméně slovo částečně jasně vyjadřuje, že bez obsluhy, jako je vynášení popela, čištění kotle či doplňování paliva, se kotel neobejde. Počítat je nutno také s vyšší pořizovací cenou, dovozem paliva a nutností jeho skladování v dosahu kotelny. To samozřejmě vyžaduje naši práci a nároky na čas, který také není zadarmo.
Kombinace zdrojů
Další možností, jak snížit náklady na vytápění a dosáhnout maximální efektivity topné soustavy, je mix topných a energetických systémů. Ideální volbou je kombinace například tepelného čerpadla s fotovoltaickou elektrárnou (FVE). Vlastní výroba elektřiny ze slunce snižuje závislost na dodavatelích, minimalizuje provozní náklady, což může zejména v brzkých podzimních či jarních měsících pokrýt potřeby na chod tepelného čerpadla a tím i vytápění domu. Avšak propadat panice nemusejí ani majitelé plynových kondenzačních kotlů. Ti mohou své domy vybavit tepelným čerpadlem jako bivalentním zdrojem tepla, vytápět s nimi svůj dům v přechodových obdobích (jaro/podzim) a výrazně tak snížit spotřebu plynu a tím zmírnit dopad zavedení emisních povolenek u tohoto typu energie do tarifů.
Kdo by měl bít nejvíce na poplach
Z výše uvedeného je zřejmé, že tím, kdo nejvíce doplatí na zavedení systému ETS2 – tedy emisních povolenek pro domácnosti, budou majitelé nezateplených rodinných domů, které jsou vytápěny topnými zdroji na fosilní paliva. Vysoká spotřeba paliva na zajištění tepelného komfortu v nezateplených domech vyžene cenu energií se zavedením emisních povolenek do výše, která bude pro spotřebitele jen obtížně akceptovatelná. Proto v těchto případech platí dvakrát ono okřídlené: Nejnižší náklady jsou za energii, kterou vůbec nespotřebujete. Je nutné si uvědomit, že jen prostým zateplením fasády domu můžeme ušetřit až 40 % nákladů na spotřebu energií, pokud vyměníme i okna pak můžeme očekávat další úsporu na úrovni 15–20 % a pustíme-li se i do zateplení střechy, můžeme přidat další 20–25 % úspor. Provedeme-li tedy komplexní zateplení domu s pomocí moderních technologií, pak výrazně omezíme spotřebu energií, což se s jejich zdražením emisními povolenkami dvojnásob vyplatí.
U jakých energií je tedy nutné počítat se zvýšenými náklady?
Otázka tedy zní, které domácnosti si za vytápění svých příbytků od roku 2028 připlatí. V prvé řadě to budou majitelé domů, které k vytápění využívají plyn. Zde je nutno říci, že vytápění plynem je nejčastějším způsobem zajišťování tepla v ČR. Využívá jej přibližně 50 % všech domácností, což je skutečně obrovské číslo. Nicméně náklady na zavedení emisních povolenek budou muset dodavatelé zemního plynu promítnout koncovým spotřebitelům do cen plynu. To s sebou přinese zvýšení nákladů na vytápění. Obdobné zvýšení cen se dá očekávat i u domácností, které vytápí svůj dům uhlím nebo topnými oleji.
Jak hledat optimální cestu k vytápění právě vašeho domu či domácnosti?
Jako v případě každého důležitého rozhodnutí, je i u zvažování volby způsobu vytápění klíčové nespěchat, vše pečlivě uvážit a vzít v potaz hned několik důležitých aspektů, jejichž výsledkem pro vás bude docílení toho nejefektivnějšího řešení.
Rady pro ty, kteří již bydlí a topí plynem ve starších rodinných domech
Jak již jsme zmínili výše, je zde 50 % domácností, které topí plynem. U těch z nich, které využívají plyn k vytápění starších rodinných domů, je nutné snížit jejich tepelnou ztrátu (potřebu spotřeby energie) na minimum prostřednictvím tepelně technických opatření. Jsou jimi výměna zastaralých oken za okna nové generace nejlépe s trojitým izolačním zasklením, provedení zateplení fasády domu včetně střechy. Na tato opatření lze navíc čerpat prostředky z různých modernizačních programů, jakými jsou Nová zelená úsporám nebo Oprav dům po babičce. K další úspoře energií pak může vést prostá výměna starého atmosférického plynového kotle za nový kondenzační kotel s vyšší účinností (až 109% topný účinek). Toto opatření může vést k další úspoře energií až na úrovni 30 %. Náklady na pořízení kondenzačního kotle se pohybují ve výši cca 100 tis. Kč a návratnost investice se tak dá předpokládat do 5 let. Další opatření vzhledem k jejich finanční náročnosti nedávají příliš smysl. Vezmeme-li totiž v úvahu zastropovanou cenu emisní povolenky na úrovni 45 eur a průměrnou spotřebu plynu u rodinných domů 20 MWh, pak lze očekávat roční nárůst ceny plynu ve výši 162 eur, tj. při současném kurzu cca 4 000 Kč. Provádět proto velmi nákladná opatření v řádu několika set tisíc korun v těchto případech nedává smysl.
Rady pro ty, kteří se chystají stavět a jsou nižšího věku
Odlišný přístup je nutné volit u lidí, kteří jsou nižšího věku a v nejbližší budoucnosti se chystají stavět. Lze totiž očekávat, že tlak na zavádění ekologických zdrojů vytápění bude sílit, poroste i cena emisních povolenek a tím i energií. U této skupiny stavitelů rodinných domů se vyplatí vyšší investice do topné a energetické soustavy domu. Ta by měla být založena na alternativním vytápění domu tepelným čerpadlem, přenosu tepla do interiéru s pomocí topných systémů s nízkým teplotním spádem (podlahové nebo stropní vytápění/chlazení), inteligentní regulace topných okruhů vytápění nejlépe v každé místnosti a samozřejmě vybudování fotovoltaické elektrárny s bateriovým úložištěm. Hitem vytápění rodinných domů mohou být v budoucnosti topné systémy, jejichž topným zdrojem bude tepelné čerpadlo, které bude získávat energii z plošných či hlubinných kolektorů a nebude tak nutné zapojení bivalentních topných zařízení. I na instalaci tepelných čerpadel je možné u nás využít řady dotačních programů.
Dobrá rada na závěr? Hlavně nepanikařit!
A co říci závěrem? Zavedení systému ETS2 přinese zdražení cen energií koncovým uživatelům, kteří k vytápění svých rodinných domů či bytů využívají topné zdroje na fosilní paliva, jakými jsou plyn, uhlí nebo topný olej. Při zastropování cen emisních povolenek na předpokládané výši 45 eur za 1 tunu vypouštěného CO2 lze při průměrné roční spotřebě plynu domácností cca 20 MWh očekávat zvýšení jeho ceny na úrovni 350 Kč měsíčně. Do budoucna lze předpokládat další tlak na zvyšování cen emisních povolenek. To může ceny energií obecně dále zvyšovat, ať již se jedná o elektřinu či plyn. Při investicích do rekonstrukce či pořízení nové topné soustavy je tedy nutné vzít vždy v úvahu, zdali se jedná o rekonstrukci či novostavbu, Váš věk – to znamená předpoklad, jak dlouho budete topnou soustavu využívat a zdali se vám v průběhu času vyplatí investice do zvýšených nákladů na její pořízení nebo rekonstrukci ve formě energetických úspor (amortizace).To vše musí jít ruku v ruce s maximálním omezením tepelných ztrát domu, jako je výměna zastaralých oken a zateplení obvodového pláště domu. V takovém případě vás emisní povolenky zcela jistě nezaskočí.
Ivo Románek




















