GEFOS slaví 30. výročí svého založení

... V posledních letech se jí daří prosadit i na zajímavých zahraničních projektech po celém světě. Letos slaví již 30 let od svého založení, což byla ideální příležitost požádat o rozhovor jejího obchodního ředitele, Ing. Michala Pavlíka.

Pane řediteli, kdy a jak společnost GEFOS vznikla?
Původně jsme fungovali ­jako geodetická složka stavebního koncernu při výstavbě jaderné elektrárny Temelín. Následně byla v roce 1994 založena samostatná společnost s ručením omezeným, která se postupnými transformacemi přeměnila do současné podoby akciové společnosti. Práce na jaderné elektrárně Temelín pochopitelně položila základ toho, že naši zaměstnanci byli již od počátku své činnosti zvyklí na velký a technologicky náročný projekt, kde byl kromě velkých objemů stavebních prací kladen důraz také na komplexnost, vysokou přesnost a kvalitu díla. Postupně se pak naše pozornost začala zaměřovat i na geodetické práce v ostatních segmentech. Nejdříve jsme se přesunuli do pozemních a průmyslových staveb a teprve pak jsme svou pozornost zaměřili na oblast dopravních staveb, která je pro nás nyní stěžejní. Tím, že jsme tehdy hodně spolupracovali s firmou Hutní montáže, jejichž hlavní portfolio tvořily ocelové konstrukce mostů, jsme začali v podstatě od toho nejsložitějšího, což mosty jsou, a teprve postupně jsme svou činnost rozšiřovali i do ostatních dopravních, tedy silničních a železničních, staveb.

Kolik máte zaměstnanců a jak je firma členěna?
V současné době máme kolem 110 zaměstnanců ve dvou divizích. Jedna divize funguje jako autorizovaný dovozce, dealer a servis pro měřicí techniku švýcarské firmy LEICA GEOSYSTEMS AG. Tím, že jsme také přímým dovozcem geodetických přístrojů, můžeme velice úspěšně využívat tuto symbiózu v rámci našich výrobních procesů geodetických prací a naplno využívat spektrum všech přístrojů této značky, kdy i ty nejmodernější technologie můžeme od jejich uvedení na trh okamžitě nasadit v praxi. Druhá je divize služeb, do které patří geodetické služby a projekce pozemních staveb. Naše výrobní divize pro ­geodetické práce jsou rozděleny regionálně na divizi Čechy a divizi Morava. Divize Čechy má centrální pracoviště v Praze a další pracoviště v Pardubicích. Divize Morava má pracoviště v Ostravě, v Brně a ve Zlíně. Všechna tato pracoviště se úspěšně rozvíjejí, měli bychom práci i pro více zaměstnanců, ale prostě nejsou. Odpovědnost geodézie je natolik vysoká, že pokud si chceme udržet renomé, musíme pečlivě vybírat a zároveň nové pracovníky i pečlivě doškolovat.

Říkal jste, že jste po Temelínu začínali pracovat v pozemním stavitelství. Na jaké stavby byste rád upozornil v této oblasti?
Těch je určitě mnoho a mnoho, od bytových projektů, obchodních center, až po sportovní areály nebo průmyslové objekty. Zmínil bych třeba centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, Palác Myslbek, budovu Raiffeisen Bank v Praze, biomedicínské centrum ­BIOCEV ve Vestci, parkovací domy a terminál na Letišti Václava Havla, O2 arénu, Werk arénu v Třinci nebo kompletní geodetické zajištění výstavby fotbalového areálu SK Slavia v Edenu. V současné době jsme například hlavním geodetem na výstavbě nové multifunkční sportovní a kulturní arény v Brně nebo vědeckovýzkumného centra LERCO v Ostravě.

Pak již následovaly mosty…
Mostů máme za sebou opravdu celou řadu. Určitě bych chtěl vyzdvihnout práce na Mariánském mostě v Ústí nad Labem, kde jsme byli hlavním geodetem generálního dodavatele. Díky této úspěšné stavbě jsme mohli vstoupit také do projektu výstavby mostů Apollo a Starého mostu v Bratislavě, které patří mezi dominanty Bratislavy. Z těch dalších zahraničních staveb stojí určitě za zmínku estakáda Trafikplats Kristineberg ve Stockholmu, most Neue Donaubrücke v Linci a mosty Berlinerbrücke v Kaiserslauternu a Rheinebrücke v Duisburgu. Z českých realizací bych chtěl vyzdvihnout naši účast na rekonstrukci Negrelliho viaduktu v centru Prahy a rád bych zmínil i stavbu mostu přes Lochkovské údolí na silničním okruhu kolem Prahy. V současné chvíli pracujeme na rekonstrukci Barrandovského mostu, což je opravdovou výzvou. Také dokončujeme přes 40 mostních objektů na dálnici D4, prvním PPP projektu u nás, kde spolupracujeme s mostařskou divizí společnosti EUROVIA a SMP. Další z mostních objektů je na dálnici D55 v úseku 5506 Napajedla – Babice, most přes Moravu, mostní objekty máme také na stavbě D49 Hulín – Fryšták. Pohybujeme se i na úseku D35 Hořice – Sadová, což je úsek, kde participujeme jako poddodavatel a máme zde také na starosti právě všechny mostní objekty.

Co stavby dopravního charakteru?
Velkou kapitolou dopravních staveb je výstavba dálnic, kde jsme zajišťovali geodetické práce již na pěti úsecích modernizace dálnice D1. Čtyři úseky byly přímo v naší režii a jeden jsme dodávali jako subdodavatel. Je třeba říct, že to byla hodně specifická stavba, kde ve velmi krátkém časovém úseku bylo nutné udělat hodně práce ve stísněných podmínkách, neboť souběžný provoz nebyl jednoduchý na koordinaci všech prací. Z dalších významných staveb bych jmenoval třeba výstavbu dálnice D11 Smiřice – Jaroměř, silnici I/11 Oldřichovice – Bystřice nebo úsek Špejchar – Prašný most tunelového komplexu Blanka v Praze. Z moravských staveb bych chtěl připomenout obchvat Opavy a Frýdku-Místku nebo rekonstrukci estakády na D46 v Prostějově. Podílet se na stavbě metra v Praze, je jistě také významný ukazatel kvality firmy. Nám se podařilo v minulosti spolupracovat na úseku metra V.A Dejvice – Motol. Tuto stavbu zajišťovalo konsorcium firem Metrostav a Hochtief a my byli parterem společnosti Hochtief. V současné době jsme také v mini sdružení geo­detických dodavatelů na 1. části metra I.D v úseku Pankrác – Olbrachtova. Máme za sebou i další tunelové stavby, jako třeba Votický tunel na železniční trati Votice – Benešov nebo tunel Osek na trati Beroun – Zbiroh. Brzy bude zahájena výstavba dalších úseků D35, kde bude mj. realizován také jako samostatná stavba tunel Homole, a i zde bychom chtěli působit v pozici hlavního geodeta.

Co železniční stavby?
Na železnici se cítíme také velice dobře, máme velké množství zaměstnanců, kteří splňují všechna bezpečnostní školení a ovládají specifické předpisy SŽ. V železničních stavbách máme za sebou modernizace železničních koridorů Ostrava – Petrovice, Ostrava Svinov – Opava východ, Votice – Benešov, Huštěnovice – Otrokovice nebo Praha Libeň – Praha Běchovice. Momentálně pracujeme na trati Kladno – Kladno-Ostrovec, což je 1. etapa stavby, která by měla vytvořit propojení trati mezi Prahou a Letištěm Václava Havla a rádi bychom pak pokračovali i na další části, která je momentálně předmětem výběrového řízení. Téměř po čtyřech letech ­realizace se nám blíží ke konci rozsáhlý projekt Modernizace železničního uzlu Pardubice, kde letos budou probíhat dokončovací práce a nás hlavně bude čekat souborné zpracování geodetické výstupní dokumentace.
V rámci přímé spolupráce se SŽ provádíme aktualizace železničních map nebo zaměření podkladů pro projekty modernizací železničních tratí či výstavby nových úseků, a to včetně nově připravovaných vysokorychlostních tratí, tzv. VRT.

Zmínil jste také, že v divizi služeb máte projekci pozemních staveb. Jak se té daří?
Středisko je relativně mladé a malé, nicméně myslím, že dobře. V současné době pracuje na projektu rekonstrukce OC Bauhaus v Praze na Pankráci. Mají za sebou ale např. několik projektů přestaveb a rekonstrukcí, jako třeba 4 škol v Hradci Králové. Na projekční práce pak navazují také autorským dozorem.

Je to vše, kde vaše zaměstnance můžeme vidět, nebo existuje ještě něco, o čem jsme nemluvili?
Možná, že existuje opravdu ještě jedna věc, která o nás tolik známá není. Máme pro zahraničí projektovou skupinu lidí, která se stará o instalace protonových center na léčbu rakoviny. Je to velmi náročná práce, extrémně přesná, kde se pohybujeme někde na prolnutí mezi geodézií a metrologií. Už při stavbě objektů pro tyto přístroje je nutná vysoká kontrola kvality výstavby a určité přizpůsobení stavebních konstrukcí daným požadavkům. Pak teprve dochází k montáži samotných zdravotnických technologií, kde se bavíme o kalibracích na setiny milimetru. Máme belgického partnera, který tyto technologie vyvíjí a vyrábí a my mu je pomáháme instalovat po celém světě.

Jak jste byl spokojen s hospodářským výsledkem loňského roku?
Daří se nám, práce máme dost a tomu odpovídá i hospodářský výsledek. Samozřejmě máme projekty, které jsou na tom ekonomicky lépe, ale i ty, které vycházejí trochu hůře. I tak ale práci vždy dokončíme a snažíme se být spolehlivým partnerem pro všechny zákazníky. Nerozlišujeme přitom, zda je zákazník malý nebo velký, státní nebo soukromý, nemáme ani žádná jiná rozlišení. Vážíme si každého z nich. Velkou péči věnujeme tomu, aby se všichni naší zaměstnanci průběžně dovzdělávali a ti mladší čerpali informace od těch zkušenějších. Měli jsme štěstí, že ani v době krize, v roce 2008–2009, ani za doby covidu, jsme nikdy neměli nedostatek práce a nemuseli se pracovníků zbavovat. I v těchto letech jsme stále udržovali standardní fluktuaci, která je samozřejmě nevyhnutelná, ale nikdy nás nepotkal větší výkyv v této oblasti. Stabilita je po nás extrémně důležitá. Většinou se zavazujeme do projektů, které probíhají i několik let, takže si velký výpadek personálu ani nemůžeme dovolit.

Kdo jsou vaši největší zákazníci a co se pro vás změnilo za těch 5 let, od našeho posledního rozhovoru?
Jak už jsem řekl, naši zákazníci přicházejí ze všech částí stavebního spektra. Nejsme jen ve vztahu se stavebními dodavateli, ale máme i např. přímý vztah s oběma významnými sektorovými zadavateli, tedy ŘSD a SŽ. Pro SŽ jsme v loňském roce zaměřovali poměrně velký rozsah podkladů pro vysokorychlostní tratě a momentálně řídíme zakázku na sběr dat pro digitálně technickou mapu. Na tomto jsme se podíleli i pro ŘSD, a je to jedna z oblastí, která bude důležitá i pro budoucnost. DTM ČR se týká všech vlastníků a správců a ze zákona budou povinni data o své infrastruktuře sdílet, od 1. července letošního roku takové nařízení vstupuje v účinnost. Od tohoto data bude dokumentace všech staveb muset být nově odevzdávána také v jednotném výměnném formátu DTM ČR, což je mimochodem jedna ze součástí modernizace digitalizace stavebního řízení. Před pár lety jsme se museli naučit vytvářet výstupní dokumentaci pro BIM, která je dnes stále více vyžadována a pro nás je např. nyní velkým zatěžovacím testem těch 40 mostů na D4.
U dopravních staveb se nyní dost zakázek točí kolem dopravní telematiky. Tady úzce spolupracujeme například s firmou SPEL. Ze současných staveb bych zmínil dálnici D48 Frýdek Místek – Český Těšín, kde se nyní provádí právě modernizace telematiky. Další takovou stavbou je testovací okruh v Sokolově pro BMW. Dále jsme ve své práci doplnili nové technologie, takže používáme vše, co se nyní použít dá, včetně dronů, pozemního i leteckého lidaru nebo 3D pozemních skenerů. Co se pro nás ale změnilo nejvíc, to je opravdu nárůst té digitalizace ve spojení s výstupními dokumentacemi, která s sebou nese další obrovský kus práce. Přibyla prostě další složka dokumentace, kterou je potřeba zpracovat a odevzdat. Každý investor má navíc ještě své vnitřní předpisy, ve kterých jsou třeba kabelové knihy, odvodňovací plány, základní mapa komunikace nebo základní železniční mapa. A nyní tedy přichází i digitální technická mapa nebo BIM model.

Jak vidíte svou budoucnost a na kterých stavbách byste se chtěli podílet?
Zatím vidím vše optimisticky. Za těch 30 let máme za sebou spoustu krásných staveb, které svědčí o tom, že jsme spolehlivým partnerem pro všechny zákazníky. Práce máme opravdu dost a přál bych si, aby tomu tak bylo i v budoucnu. Z nových staveb, na kterých bychom se rádi podíleli, bych určitě jmenoval dálnici D35 Ostrov – Vysoké Mýto, kde máme zájem pokračovat a patří to mezi naše priority. Velký boj očekáváme o dálnici D0, tedy obchvat Prahy, který bude zajímat mnoho subjektů, nás samozřejmě nevyjímaje. Extrémní zájem máme také o výstavbu vysokorychlostních železničních tratí a veškeré modernizační stavby železniční sítě. Určitě by nás také zajímalo pokračování tunelového komplexu Blanka či pražského metra. No a budeme se dál poohlížet také po zahraničních stavbách.

Děkujeme za rozhovor
a přátelské přijetí.

Ing. Miroslav Bindač