Tato stavba je nedílnou součástí vybudování nové dopravní infrastruktury v Brně, a to jak železniční tak i silniční. Řeší modernizaci železničního průjezdu městem Brnem a následně začlenění tohoto dopravního prvku do městské dopravní infrastruktury včetně nově vybudovaného osobního nádraží.

Příprava této investice vyvolává mnohé odborné i laické diskuse, ve kterých se bohužel opakují některé nepřesnosti a mnohdy také zavádějící dezinformace. Mnohé z nich se týkají také městské části Židenice, která bude stavbou v nezbytné míře dotčena. Cílem tohoto článku je proto uvedení některých nepřesností na pravou míru a také stručné seznámení s technickým řešením stavby ŽUB v katastru městské části Židenice.

Historie železnice na území Židenic
sahá k 1. lednu 1849, kdy byl zahájen provoz na železniční trati z Brna do České Třebové, tedy po dnešní trase mezi Židenicemi a dnešním hlavním osobním nádražím. V roce 1888 byla uvedena do provozu tzv. židenická spojka, která propojila trati směr Veselí n/M a na Českou Třebovou. Postupně bylo dobudováno i spojení Dolního nádraží se Židenicemi přes tzv. triangl v blízkosti ulice Nezamyslova. Konečně v letech 1965-1970 proběhla elektrizace II. hlavního tahu a s tím spojená výstavba dvoukolejného nákladního průtahu Židenicemi.

Popis nové úpravy trati
Navrhovanou modernizací Železničního uzlu Brno se trasy železničních tratí na území Židenic ve směru trati Židenice - Brno nové osobní nádraží (dříve Brno dol. nádr.) - Horní Heršpice nijak nemění. V úseku mezi ulicí Nezamyslovou a Bubeníčkovou však dojde ke zkapacitnění dosavadní trati rozšířením na čtyři koleje ze současných dvou a mezi Nezamyslovou a novým osobním nádražím se trať rozšíří na šest kolejí. Dnešní železniční násep vysvahovaný na obě strany trati bude rozšířen vybudováním oboustranných opěrných zdí založených na velkoprůměrových pilotách, jak vyplývá z obrázku vpravo:

Součástí modernizace trati bude kromě rozšíření kolejiště na novém štěrkovém loži také modernizace a rozšíření všech mostů. Drážní zabezpečovací systémy budou rovněž modernizovány. Musí splňovat i všechny podmínky hygienických předpisů pro ochranu obyvatelstva a jeho bydlení. Pro zajištění těchto přísných podmínek bude celá trať realizována s užitím bezstykové koleje. Mosty budou opatřeny antivibračními rohožemi a na základě akustické studie budou v potřebných místech navrženy podél trati protihlukové stěny. Vlastní opěrné zdi budou navrženy na hlubinných velkoprůměrových pilotách, což sníží vliv vibrací na okolní zástavbu.

Přestupní uzel Bubeníčkova
V přímé návaznosti na zastávku Brno-Židenice bude vybudován přestupní uzel Bubeníčkova, který zlepší dnešní nevyhovující podmínky (velká vzdálenost mezi MHD, integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje - IDSJmK a železnicí) a zajistí komfortní přestup cestujících MHD a IDSJmK na železniční dopravu. Součástí přestupního uzlu bude nový podchod s přímými výstupy na nová nástupiště. Přestupní uzel bude samozřejmě navržen jako bezbariérový, což umožní i přestup osob se sníženou pohyblivostí. Neopomenutelnou předností nového přestupního terminálu je zkrácení přestupních dob.

Závěrem
Přestavba železničního uzlu Brno byla dlouhodobě odkládána z důvodu neustálého porovnávání dvou koncepcí - přestavby dnešního hlavního nádraží (tzv. "přisunutá" poloha) a výstavby nového osobního nádraží v prostoru "dolního nádraží" (tzv. "odsunutá" poloha). Nerozhodnost v řešení této zásadní otázky je základní příčinou zpomalení vývoje celého jihovýchodního segmentu města Brna. Dochází tak k situaci, kdy zatímco např. hlavní město Praha svou železniční infrastrukturu s vynaložením nemalých finančních prostředků a ve shodě všech dotčených účastníků stále zdokonaluje, zůstává v Brně kvůli letitým sporům uspořádání železničních tratí na úrovni odpovídající době svého vzniku - tedy 19. století. Nezbývá než doufat, aby v Brně vyrostl nový železniční koridor s novým nádražím dle významu tohoto města (a ne provinční "zastávka" pouze místního významu), který bude začleněn do evropských železničních koridorů. Aktuální stav projektové dokumentace stavby je toho dobrou zárukou.

S použitím článku Ing. Ladislava Dorazila upravil Ing. Karel Janků
SŽDC Olomouc