Aktuální stav projektu D4 přijel na dálnici zhodnotit ministr dopravy Martin Kupka, jehož s podrobnými informacemi o probíhajících pracích seznámili zástupci koncesionáře a zhotovitele. Za koncesionáře Via Salis, pan Christian Biegert, generální ředitel Via Salis a výkonný ředitel pro Střední Evropu VINCI Highways, za zhotovitele DIVia stavební pak pan Martin Borovka, generální ředitel Skupiny VINCI Construction CS.
O pokroku stavby se dva roky od jejího zahájení se na místě přesvědčili i zástupci dalších zainteresovaných subjektů: francouzský velvyslanec Alexis Dutertre a zástupce akcionáře Via Salis, David Delgado Romero, Partner a výkonný ředitel pro střední a východní Evropu společnosti Meridiam.
„Jsem rád, že všechny práce na D4 pokračují podle předpokladů a projekt Via Salis tak prokazuje životaschopnost modelu PPP pro financování podobných infrastrukturních staveb. Výraznější zapojení PPP do železničních či dálničních staveb znamená pro stát rozložení plateb v čase včetně následné údržby. To je důležité v okamžiku, kdy máme na stavbu dálnic k dispozici méně peněz z Evropské unie,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka. Financování pomocí PPP bude podle něj využito na dva úseky D35 u Mohelnice, současně probíhají studie proveditelnosti pro dva železniční projekty, úsek IV. železničního koridoru ze Ševětína do Nemanic a pro část nového spojení na pražské letiště.
„PPP projekt D4 je největší francouzskou investicí v Česku nejméně za posledních deset let, a proto se o její průběh dlouhodobě zajímáme,“ uvedl francouzský velvyslanec v ČR Alexis Dutertre. Doplnil, že právě Francie má v Evropě nejvíce realizovaných PPP projektů hned po Velké Británii. A ve stavbě železničních tratí formou PPP, o které se v ČR nyní také uvažuje, je Francie dokonce evropskou jedničkou.
Dva roky po startu je stavba dálnice přibližně ve své polovině. „Do konce května bude v rámci projektu Via Salis prostavěno 48 % z celkového finančního objemu prací. Práce běží v celé délce 32 kilometrů, na čemž mají velký podíl nejen stavebníci, ale také Ředitelství silnic a dálnic, které stavbu připravovalo,“ uvedl generální ředitel Via Salis Christian Biegert.
Aktuálně pokračují v celé trase rozsáhlé zemní práce doprovázené výstavbou souvisejících konstrukcí, jako jsou například mosty nebo opěrné stěny. Na začátku úseku Háje – Milín probíhají postupné odstřely skalního masivu, který v těchto místech umožní rozvinutí dálnice do celé nezbytné šířky. Nejviditelnější jsou práce právě na mostních konstrukcích, kterých je na 32 kilometrech trasy celkem 40. Na každý kilometr dálnice tak připadá nejméně jeden most nebo propust. Bezesporu největší, ale také nejzajímavější mostní stavbu na Via Salis představuje estakáda přes Skalici u obce Nerestce. Více než 420 metrů dlouhá stavba překlene postupně silnici třetí třídy, polní cestu, údolí řeky Skalice a regionální železniční trať.
Výrazný stavební boom čeká Via Salis ve zbývající části letošního roku. „V druhé polovině výstavby bude stavební činnost ještě více patrná. Nasazení strojních i lidských kapacit bude extrémní. Například počet pracovníků na stavbě vzroste ze současných zhruba 700 lidí na více než 900 lidí,“ uvedl generální ředitel Skupiny VINCI Construction CS Martin Borovka. Podle předpokladů bude na konci roku 2023 prostavěno až 79 % z plánovaného objemu finančních prostředků.
Již počátkem léta se začne u velké křižovatky Lety budovat velké operační středisko pro správu a údržbu dálnice (SSÚK – Středisko správy a údržby koncesionáře), v němž bude zároveň sídlit dálniční policie. U Krsic se pak rozjede výstavba dvou protilehlých dálničních odpočívek s benzínovými pumpami. Na podzim již bude u Milína jedna polovina dálnice otevřena pro běžný provoz, a ještě do konce roku budou mosty dotaženy do fáze hotové hrubé stavby.
Celá dálnice se staví tak, aby splňovala přísné ekologické požadavky. Tak například budova SSÚK vznikne v nízkoenergetickém standardu. Pro vytápění a teplou vodu poslouží tepelná čerpadla, elektrickou energii zajistí fotovoltaika a solární panely. Podobně vysoké nároky jsou stanoveny dvě dálniční odpočívky, kde mimo jiné bude 16 rychlonabíjecích stanic pro elektromobily. „Via Salis budujeme jako udržitelnou dálnici,“ doplnil Christian Biegert.
Kromě velkých stavebních akcí se zanedlouho rozjedou i dílčí ekologické projekty menšího rozsahu. Místo fádního travního porostu budou ve vybraných oblastech kolem dálnice vysety divoké louky a v její blízkosti instalovány včelí úly. Pokud se květinám i včelám bude dařit, uplatní se tento model po dostavbě dálnice v širším měřítku.
