Ten dostavěl svůj rodinný dům na Zlínsku na konci první dekády tohoto tisíciletí. Dům nabízí prostornou dispozici 4+kk o celkové obytné ploše cca 140 m2. Tepelná ztráta domu činí 8 kW/m2.
V úvodu naší návštěvy jsme se pana Mojmíra zeptali, jak je dům vytápěn. Ten k tomu poznamenává:
„Dům je vytápěn plynovým kondenzačním kotlem Brötje WBS 14i. Přenos tepla v přízemí zajišťuje podlahové vytápění Cosmo. V patře je podlahové topení instalováno na chodbách v koupelně a na WC. Pokoje vytápí desková otopná tělesa CosmoNova. Ohřev TUV zajišťuje solární termický systém se zásobníkem 300 l instalovaným cca před 10 lety, který je dohříván plynovým kotlem Brötje. Dále je v obývacím pokoji umístěn krb s krbovou vložkou a s teplovzdušným rozvodem do patra.“
To je velmi pokročilý systém vytápění i na dnešní dobu. Co vás přimělo k rozhodnutí realizovat výstavbu fotovoltaické elektrárny?
Především to bylo násobné zdražení cen elektřiny i plynu a chladným mě nenechává ani přístup k ekologii a změnám klimatu. Vidím v tom svůj individuální příspěvek k udržitelnosti životního prostředí i pro další generaci.
Jaké byly přípravy a postup výstavby elektrárny? Jak dlouho instalace trvala, kolik pracovníků instalaci realizovalo a jaký byl postup prací?
Doba realizace byla poměrně krátká. Třem pracovníkům zabrala pouhé čtyři pracovní dny. Jako první byl ke střešní konstrukci instalován nosný hliníkový rošt, k němuž byly přikotveny jednotlivé fotovoltaické panely. Následovala instalace elektrických rozvodů, instalace měniče, baterií a zapojení do elektrické sítě.
Jakým způsobem fotovoltaickou elektrárnu využíváte a plánujete v této souvislosti i úpravu topného systému domu?
Ano. V průběhu roku 2023 plánujeme instalaci tepelného čerpadla LG Monoblock 7 kW vzduch voda s akumulační nádobou 200 l, k jejichž provozu hodláme využívat část vyrobené elektřiny z fotovoltaiky. Pro doplnění výkonu při teplotách pod bodem mrazu bude i nadále sloužit plynový kotel Brötje WBS 14i, který bude současně zajišťovat i řízení tepelného čerpadla.
Jak elektrárnu v současné době využíváte a jakou předpokládáte v budoucnu úsporu nákladů na elektřinu?
Výkon elektrárny je 5,7 kW a baterie disponuje maximální kapacitou 9,3 kWh. Co se týče původní spotřeby elektrické energie domu, pak tato činila 2,97 kWh. Elektrárnu tudíž využíváme pro všechny elektrospotřebiče v domě bez omezení, ať již se jedná o svícení, vaření, praní, sušení prádla atd...) a do budoucna samozřejmě počítáme s jejím využitím i pro tepelné čerpadlo.
Jak celý systém pracuje a co se děje s přebytky vyrobené elektrické energie?
Měnič je nastaven tak, že fotovoltaika nejdříve pokrývá okamžitou spotřebu v domě a přebytečná elektřina se ukládá do fyzických baterií. Jakmile jsou baterie nabité nad 10 %, tak se při poklesu výkonu panelů, např. za soumraku, čerpá přednostně elektřina z baterií. Když jsou baterie nabité na 100 %, tak se přebytečná elektřina posílá do veřejné sítě. Tyto přebytky elektřiny je možné ukládat do virtuální baterie, např. u ČEZ, a lze je vyčerpat v pozdějším období při nedostatku slunečního svitu.
Při zpětném čerpání se však platí za regulovanou část ceny elektřiny a poplatky. Přebytky je možné také odprodávat za fixní nebo za spotové ceny, výkup nabízí několik firem v ČR.
Jaké prvky a zařízení tvoří fotovoltaickou elektrárnu?
Jak již bylo zmíněno výše, jsou to hliníková střešní kontrukce Renusol na uchycení panelů, fotovoltaické panely Longi Solar LR4-60 HPH 380M 15 kusů, propojovací kabeláž vedená ze střechy přes půdní prostory do garáže, měnič SOLAX X3 Hybrid 8.0T, 3 kusy baterií Solax Triple Power T30 3,1 kWh a Smart Meter.
Jaká společnost zajišťovala dodávku veškerých komponentů a montáž elektrárny?
Dodavatelem veškerých komponentů elektrárny byla Gienger spol. s r.o., která mi již dříve dodala také plynový kondenzační kotel Brötje a další topenářský materiál. U téže společnosti poptávám také tepelné čerpadlo značky LG, které bude instalováno v letošním roce. Montáže se pak s úspěchem zhostila společnost MONTIM Kutra s. r. o., která je jedním ze smluvních partnerů společnosti Gienger s. r. o. ve zdejším regionu.
Děkujeme za rozhovor
Ivo Románek
