Ten dostavěl svůj rodinný dům na Zlínsku na konci první dekády tohoto tisíciletí. Dům nabízí prostornou dispozici 4+kk o celkové obytné ploše cca 140m2. Tepelná ztráta domu činí 8kW/m2.
V úvodu naší návštěvy jsme se pana Mojmíra zeptali, jak je dům vytápěn. Ten k tomu poznamenává:
„Dům je vytápěn plynovým kondenzačním kotlem Brötje WBS 14i. Přenos tepla v přízemí zajišťuje podlahové vytápění Cosmo. V patře je podlahové topení instalováno na chodbách v koupelně a na WC. Pokoje vytápí desková otopná tělesa CosmoNova. Ohřev TUV zajišťuje solární termický systém se zásobníkem 300l instalovaným cca před 10 lety, který je dohříván plynovým kotlem Brötje. Dále je v obývacím pokoji umístěn krb s krbovou vložkou a s teplovzdušným rozvodem do patra.
„To je velmi pokročilý systém vytápění i na dnešní dobu. Co Vás přimělo k rozhodnutí realizovat výstavbu fotovoltaické elektrárny?
„Především to bylo násobné zdražení cen elektřiny i plynu a chladným mě nenechává ani přístup k ekologii a změnám klimatu. Vidím v tom svůj individuální příspěvek k udržitelnosti životního prostředí i pro další generaci.“
Jaké byly přípravy a postup výstavby elektrárny (jak dlouho instalace trvala, kolik pracovníků instalaci realizovalo, postup prací?
Doba realizace byla poměrně krátká. Třem pracovníkům zabrala pouhé čtyři pracovní dny. Jako první byl ke střešní konstrukci instalován nosný hliníkový rošt k němuž byly přikotveny jednotlivé fotovoltaické panely. Následovala instalace elektrických rozvodů, instalace měniče, baterií a zapojení do elektrické sítě.
Jakým způsobem fotovoltaickou elektrárnu využíváte a plánujete v této souvislosti i úpravu topného systému domu?
Ano. V průběhu roku 2023 plánujeme instalaci tepelného čerpadla LG Monoblock 7 kW vzduch voda s akumulační nádobou 200 l, k jejichž provozu hodláme využívat část vyrobené elektřiny z fotovoltaiky. Pro doplnění výkonu při teplotách pod bodem mrazu bude i nadále sloužit plynový kotel Brötje WBS 14i, který bude současně zajišťovat i řízení tepelného čerpadla.
Jak elektrárnu v současné době využíváte a jakou předpokládáte v budoucnu úsporu nákladů na elektřinu?
Výkon elektrárny je 5,7 kW a baterie disponuje maximální kapacitou 9,3 kWh. Co se týče původní spotřeby elektrické energie domu, pak tato činila 2,97 kWh. Elektrárnu tudíž využíváme pro všechny elektrospotřebiče v domě bez omezení, ať již se jedná o svícení, vaření, praní, sušení prádla atd...) a do budoucna samozřejmě počítáme s jejím využitím i pro tepelné čerpadlo.
Jak celý systém pracuje a co se děje s přebytky vyrobené elektrické energie?
Měnič je nastaven tak, že fotovoltaika nejdříve pokrývá okamžitou spotřebu v domě a přebytečná elektřina se ukládá do fyzických baterií. Jakmile jsou baterie nabité nad 10 %, tak se při poklesu výkonu panelů, např. za soumraku, čerpá přednostně elektřina z baterií. Když jsou baterie nabité na 100 %, tak se přebytečná elektřina posílá do veřejné sítě. Tyto přebytky elektřiny je možné ukládat do virtuální baterie, např. u ČEZ, a lze je vyčerpat v pozdějším období při nedostatku slunečního svitu.
Při zpětném čerpání se však platí za regulovanou část ceny elektřiny a poplatky. Přebytky je možné také odprodávat za fixní nebo za spotové ceny, výkup nabízí několik firem v ČR.
Jaké prvky a zařízení tvoří fotovoltaickou elektrárnu?
Jak již bylo zmíněno výše, jsou to hliníková střešní kontrukce Renusol na uchycení panelů, fotovoltaické panely Longi Solar LR4-60 HPH 380M 15 kusů, propojovací kabeláž vedená ze střechy přes půdní prostory do garáže, měnič SOLAX X3 Hybrid 8.0T, 3 kusy baterií Solax Triple Power T30 3,1 kWh a Smart Meter.
Jaká společnost zajišťovala dodávku veškerých komponentů a montáž elektrárny?
Dodavatelem veškerých komponentů elektrárny byla Gienger spol. s r.o., která mi již dříve dodala také plynový kondenzační kotel Brotje a další topenářský materiál. U téže společnosti poptávám také tepelné čerpadlo značky LG, které bude instalováno v letošním roce. Montáže se pak s úspěchem zhostila společnost MONTIM Kutra s.r.o., která je jedním ze smluvních partnerů společnosti Gienger s.r.o. ve zdejším regionu.
Děkujeme za rozhovor
Ptal se Ivo Románek
Viz níže je kalkulace projektanta, který připravil podklady pro čerpání státní dotace, zde je vidět předpokládaná úspora.
