Jednou z problematických konstrukcí bývá plochá střecha. Ta by měla bezproblémově plnit svou ochrannou funkci několik desítek let. Při její realizaci pak velmi záleží na kvalitě pokládky střešního souvrství a detailech při svařování hydroizolační fólie.
V tomto článku se budu soustředit zejména na správné svařování hydroizolačních fólií (HIF), které jsem si měl možnost osobně vyzkoušet při zkráceném školení ve Studiu izolací společnosti Fatra, která se zabývá výrobou hydroizolačních fólií na bázi PVC a mj. provádí školení odborných izolatérských firem. Pokud by vás zajímaly informace ohledně rozdělení HIF dle typů (střešní, zemní, jezírkové a bazénové), které Fatra nabízí, popř. informace popisující střešní skladby a také nejčastější chyby při pokládce, odkážu vás na předchozí rozhovor s panem Ivanem Kučerou ze Studia izolací Fatra a. s., který naleznete na našem stavebním videoportálu www.TVSTAV.cz po načtení QR kódu.
Dělení fólií podle způsobu připevnění
Pojďme si v úvodu rozdělit střešní hydroizolační fólie dle způsobu jejich připevnění. Nejobvyklejším a nejrozšířenějším systémem je mechanické kotvení fólie pomocí vhodných kotevních prvků dle typu podkladu – nejčastěji beton, trapézový plech nebo dřevo. Zde se používá fólie vyztužená vysocepevnostní polyesterovou mřížkou FATRAFOL 810.
U přitížených střech je kotvení nahrazeno dostatečně únosnou vrstvou nad fólií v podobě kameniva (kačírku), dlažby na podložkách/terčích (oblíbené na terasách a balkonech) nebo v poslední době čím dál více rozšířené „zelené střechy“. Zde používáme fólii FATRAFOL 818 se skelným rounem, která se připevňuje jen po obvodu na poplastované plechy (okapnice, koutové lišty atp.). Dostatečná hmotnost přitěžující vrstvy eliminuje sání větru.
Lepené střechy se používají v případech, kdy je jedna z mezivrstev ze sypkého materiálu (škvára, keramzit atp.) a současně má omezenou únosnost. Pro lepení je vhodná fólie FATRAFOL 807 s „filcem“, který zajistí udržení lepidla na spodní straně fólie.
Nářadí potřebné pro pokládku a svaření fólií na ploché střeše rodinného domu
Před zahájením izolatérských prací je nutné mít připraveno veškeré potřebné vybavení. V prvé řadě jde o ruční horkovzdušný svařovací přístroj (například Leister) s potřebnými hubicemi (rovnou 40mm a 20mm, resp. zahnutou 20mm, popř. úhlovou 90°, 60° a zpětnou pro svaření detailů). Existují i svařovací automaty, které jsou efektivnější především u velkých střech, kde se provádí větší množství dlouhých svarů. Dále potřebujeme silikonový přítlačný váleček o šířce 40 a 28 mm, který použijeme pro ručně provedené svary v ploše, resp. svary detailů, a přítlačné mosazné kolečko pro správné vyvaření vnitřních úhlů přechodu fólie. Pro čištění svařovací hubice používáme ocelový kartáč. Formátování fólie nezvládneme bez speciálního nože ve tvaru háčku. Správnost provedení svarů zkoušíme pomocí kontrolní jehly. Rozhodně nám nesmí chybět ocelový svinovací metr, šroubovák a kleště pro výměnu svařovací hubice a nůžky na plech pro formátování klempířských prvků z poplastovaného plechu FATRANYL PVC.
Jak správně provést realizaci HIF na rodinném domu s plochou střechou
Podkladní vrstvou u typického RD bude ve většině případů beton nebo dřevo, takže vybereme hydroizolační fólii FATRAFOL 810. Podmínkou mechanicky kotvené střechy je použití celoplošné separační vrstvy (textilie/skleněného rouna), která od sebe odděluje podkladní vrstvu a samotnou fólii. Tato vrstva může mít funkci podkladní, ochrannou, mikroventilační či separační. Tuto textilii je nutné bodově svařit v přesazích tak, aby vznikla jednolitá plocha, která se při možném podfouknutí větru pod mechanicky nakotvenou hydroizolační fólii neshrne, což by mohlo vést k nechtěnému přímému kontaktu podkladu a hydroizolační fólie. Následně se provádí instalace poplastovaných plechů po celém obvodu střechy jako jsou okapnice, závětrné a koutové lišty atd.
Postup pokládky HIF – vodorovné plochy
Pokládku zpravidla začínáme rozvinutím fólie na vodorovné ploše střechy. Fólie by se dle počasí měla nechat cca 10-15 min rozměrově stabilizovat. Fólie se kotví dle kotevního plánu, tedy schematického znázornění kotev v ploše střechy s ohledem na účinky sání větru v různých zónách střechy. Kotevní plán zpracovává dodavatel kotev nebo dodavatel střešní krytiny a služba je zdarma. Sousední pás fólie vždy ukotvíme s dostatečným přesahem, který překryje kotvy předešlého pásu.
Před zahájením samotného svařování je zapotřebí nastavit správnou teplotu na svařovacím přístroji (Leisteru), která se pohybuje v rozmezí od 430 – 600 °C v návaznosti na okolní teplotu a rychlost větru, rychlost posuvu hubice Leisteru, tloušťku a teplotu fólie. Pro správné nastavení teploty je nutné provést několik zkušebních svarů při nastavení různých teplot. Pro provedení vodorovného svaru nejprve pásy fólie přeložíme přes sebe s přesahem 50 mm a zafixujeme jejich pozici pomocí bodového svaru (pozn.: musí být možné jeho odtržení bez poškození fólií) po cca 40 cm a 40 mm od okraje vrchní fólie, kdy tento svar zajistí neposunutí fólií při finálním svaru. Následuje finální svar, při kterém hubici Leisteru zasuneme do přesahu fólií pod úhlem cca 45° tak, aby okraj hubice vyčníval ven ze svaru 2-3 mm. Leister pak posunujeme za současného přejíždění svaru přítlačným válečkem cca 5-10 mm před koncem hubice. Na váleček přitom tlačíme hlavně při pohybu ven ze svaru, tak aby nedošlo ke zvlnění fólie. Hubice Leisteru se musí pravidelně čistit ocelovým kartáčem, aby nedošlo k zanesení spáleného PVC z povrchu hubice do svaru. Velmi důležité je dodržet minimální šířku svaru 30 mm.
Tímto způsobem pokračujeme na celé ploše střechy. Případné prostupy jako jsou např. antény, světlovody, střešní výlezy, prostupy atd., nahrubo obřízneme. Práce pokračuje navařením fólie na obvodové poplastované plechy. Pokud by nebyly poplastované, nešlo by na ně fólii navařit (např. pozinkovaný, titanzinkový, hliníkový, nerezový či měděný plech)! Také nesmíme zapomenout na správné opracování dilatací!
Pokračujeme navařením svislých konstrukcí jako jsou atiky, komínové těleso atp., což se pokusíme vysvětlit v pokračování tohoto článku.
Osobní zkušenost se svary v rovině střechy
Svařování fólií nevypadá na první pohled nijak složitě, ale rozhodně to chce cvik a zkušenost, kterou nezískáte okamžitě. Je dobré si uvědomit, že Leister „vyfukuje“ horký vzduch o teplotě až 500 °C, takže neobratnému jedinci hrozí popálení. Osobně mi dělala největší potíže synchronizace rychlosti posunu Leisteru za dodržení úhlu 45° a současné těsné přejíždění svařené části fólie včetně hrany válečkem za hubicí Leisteru (viz obrázek nahoře). Dalším problémem je přehazování nářadí z pravé ruky do levé. Jsou totiž místa, kde to jinak nejde. Rozdíly jsou také v tom, kdy je fólie jen přilepená, kdy už je přivařená a kdy spálená. A to zatím nezmiňuji náročnější opracování atik, koutů, nároží, prostupů a dalších detailů, které vyžadují ještě více zručnosti.
Z vlastní zkušenosti vím, že ke zdárnému zvládnutí realizace ploché střechy nestačí jen teoretické znalosti, které mohou zájemci nabýt např. při školení, zručnost a nezbytné nástroje a nářadí. Jsou zde důležité zejména praktické zkušenosti, které laik zkrátka nezíská při realizaci jedné střechy v životě. Dokážu si představit, že se někdo zúčastní školení, půjčí si nářadí, svářečku atp. a svaří si např. jezírkovou fólii nebo když bude hodně odvážný, tak si na pergole svaří fóliovou střechu. Tam není zase tolik detailů, které by mohl opomenout nebo pokazit a pokud už se něco nepovede, nic tak vážného nehrozí. Každopádně plochou střechu a zejména balkóny, popř. terasy by měly realizovat zkušené odborné firmy, které ví, jak na to, mají tolik potřebné zkušenosti a znalosti a dokážou si pohlídat detaily.
Ing. Jiří Zahradnický
