K tomu, aby pracovníci splnili své každodenní úkoly, je třeba, aby se v průměru 60 % svého času koncentrovali[1]. Každé vyrušení má tak vliv na naši výkonnost, stojí čas, a tedy i peníze. Podle kalifornských vědců trvá pracovníkovi v průměru 33 minut, než se po přerušení dokáže vrátit na původní úroveň koncentrace[2].
Špatná akustika stojí nemalé peníze
Při akustickém komfortu nejde jen o to, aby se lidé cítili dobře. Je klíčovou součástí struktury nákladů a udržitelnosti firmy. Náklady na zaměstnance tvoří až 90 % celkových výdajů na chod firmy. Dobré akustické a světelné podmínky na pracovišti dokážou podle zkušeností společnosti Ecophon zvýšit produktivitu práce i o dvouciferné hodnoty procent.
„Pokud byste však docílili byť jen 3% nárůstu, znamenalo by to pět hodin k dobru měsíčně u každého pracovníka,“ přibližuje matematiku ticha Iveta Králová, Key Segments Managerka z Ecophonu, který bezmála 40 let vyvíjí a prodává akustické systémy na absorpci hluku. Pokud je tedy ve firmě zaměstnáno například padesát lidí, je možné takto navýšit výkon společnosti až o 250 hodin měsíčně.
Vyšší decibely = vyšší nemocnost
Méně hluku přitom zvyšuje nejen výkonnost, ale zlepšuje fyzické i psychické zdraví, a přispívá tak k menší míře absence na pracovišti. Vědci dokázali, že expozice hluku má významnou souvislost s absencí v důsledku nemoci. Čím složitější pracovní úkoly, tím je souvislost výraznější. Hluk způsobuje somatické problémy, poruchy spánku i zvýšený krevní tlak[3] [4].
Jak zařídit dobré zvukové podmínky?
Předtím, než se do tvorby optimálních zvukových podmínek pustíte, nezaškodí důkladně zmapovat zdroje a úroveň hluku. Dále je nutné znát detailně povahu pracovní činnosti či úkoly, které se v daném prostoru vykonávají, a v neposlední řadě typy pracovníků, jež máte v týmu. Někteří jsou totiž na hluk citlivější, ale stejně rozhoduje i momentální nálada.
„Se zmapováním hluku vám pomůže akustik, do ostatních činností raději zapojte HR oddělení a samotné zaměstnance. Vnímání zvuku je totiž vysoce subjektivní. Pouze 25 % dopadu hluku je skutečnost, zatímco 75 % je otázka pocitu! Proto je zpětná vazba a názor zaměstnanců naprosto zásadní,“ objasňuje Iveta Králová.
Řešení nabízí i norma
Je evidentní, že hluk v kancelářích představuje reálný problém. Až do loňského roku ovšem neexistoval přesný nástroj, který by definoval, jaké akustické podmínky by měly v různých typech kanceláří panovat. Toto mění nová ISO norma 22955. Určuje celkem šest různých typů kancelářských prostor a jasně definuje, jaké akustické podmínky by v nich měly panovat. I jak těchto podmínek dosáhnout.
„Zkrátka není kancelář jako kancelář. V call centru budou jiné akustické podmínky než na účetním oddělení a jiné zase v pobočce banky. Norma jasně definuje, jak by se měl zvuk v různých prostředích šířit, jaké materiály je vhodné v kanceláři používat, aby se nežádoucí zvuk šířil co nejméně,“ vysvětluje Iveta Králová a doplňuje: „Navíc norma obsahuje detailní dotazník, který může management rozdat svým zaměstnancům. Na základě odpovědí může vedení lépe pochopit, jaké zvuky nebo prostory jsou z pohledu akustiky pro pracující problematické.“
[1] Noise in office: scientific basis, Kjellberg, Anders, Landström, Ulf, 1994
[2] The effect of noise absorption variation in open-plan offices: A field study with a cross-over design, Seddigh A. a kol., Journal of Environmental Psychology 44 (2015)
[3] The joint effects of noise, job complexity and gender on employee sickness absence, Fried a kol., v: Journal of Occupational and Organizational Psychology, 2002
[4] The joint effects of noise, job complexity and gender on employee sickness absence, Fried a kol., v: Journal of Occupational and Organizational Psychology, 2002
