SOVAK ČR – Webkonference Provoz vodovodů a kanalizací

Vysílalo se z impozantního a architektonicky významného prostoru podolské vodárny. Konferenci zahájil Ing. Vilém Žák, ředitel a člen představenstva SOVAK ČR, který mimo jiné uvedl: „Cílem spolku je přinášet informace o stavu našeho oboru a jeho směrování, a to včetně vývoje související legislativy na evropské i národní úrovni. Bez těchto znalostí totiž nelze ani na korporátní úrovni přijímat správná strategická rozhodnutí.“

K prestižním řečníků patřil v úvodu zástupce EurEau Bertrand Vallet, který přednesl prezentaci „Kam kráčíš Evropo“? Svůj pohled následně nabídl Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M.,  člen představenstva SOVAK ČR a zároveň představenstva EurEau. Soustředil se přitom na problematiku Green Deal a Taxonomii.

Srovnání českého vodárenství s evropskými zeměmi se posluchačům dostalo od předních odborníků z akademické obce, profesorů Václava Jandy, Pavla Jeníčka a Jiřího Wannera. Ing. Vilém Žák, ředitel a člen představenstva SOVAK ČR a RNDr. Petr Kubala, předseda představenstva Svazu vodního hospodářství ČR, z.s., představili Poziční dokument definující základní potřeby vodohospodářského a vodárenského odvětví pro nadcházející období.

„Je to historicky poprvé, co se vodohospodáři napříč oborem byli schopni shodnout na úkolech a cílech, které mají být zárukou spolehlivého fungování našeho oboru na další období. Důležité je, že tento dokument byl předán Ministerstvu zemědělství jako podklad pro zapracování do strategií ministerstva pro vodní hospodářství,“ zdůraznil Ing. Vilém Žák, ředitel a člen představenstva SOVAK ČR.

Bylo stanoveno osm zásadních tezí:
- Poskytování bezpečných a spolehlivých vodohospodářských služeb.
- Ochrana vodních zdrojů jako zranitelného strategického zdroje.
- Podpora hodnoty vodohospodářských služeb k zajištění dlouhodobě udržitelného financování.
- Posun k vodohospodářským službám, které jsou šetrné ke zdrojům a klimaticky neutrální.
- Posílení ochrany vodních zdrojů a odolnosti vodohospodářských služeb z hlediska přírodních katastrof, vývoje klimatu, ekonomiky, legislativy a dalších bezpečnostních rizik.
- Podpora vody v oběhovém hospodářství.
- Motivace k inovaci a inspirování profesionálů ke splnění současných i budoucích výzev.
- Správa dlouhodobých aktiv v rychle se měnícím prostředí.

Přečtěte si úplné znění dokumentu.

Časopis Sovak v letošním roce slaví 30. ročník vydávání, nulté číslo časopisu vyšlo na konci roku 1991 a od ledna 1992 se začala psát historie pravidelně vydávaného odborného časopisu. Předseda redakční rady časopisu Sovak Ing. Miroslav Kos, CSc., MBA, vzpomenul začátky časopisu a jeho poslání. Postupem času narostl například roční počet stran od cca 340 v prvních letech až po 420 od roku 2006.

Stěžejním milníkem je i rok 2008, kdy byl zařazen do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR. „Pokud zrekapitulujeme 30 let vydávání časopisu Sovak ukazuje se, že myšlenka vydávat oborový časopis byla správná a je i přes nástup moderních informačních technologií nadále přínosná. Časopis Sovak nesporně svoji úlohu naplnil a je toho schopen i do budoucnosti,“ zmínil Ing. Miroslav Kos, CSc., MBA.

Zcela novým způsobem bylo uchopeno vystoupení zástupců ministerstev, která vytvářejí regulatorní rámec pro fungování vodárenského oboru. Na odpoledne byl připraven kulatý stůl se zástupci nejvýznamnějších regulátorů oboru vodárenství pod moderací Ing. Viléma Žáka, ředitele a člena představenstva SOVAK ČR. Zúčastnili se ho zástupci ministerstev – za Ministerstvo zemědělství Ing. Aleš Kendík, náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce vodního hospodářství, za Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí Ing. Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů, za Ministerstvo financí Ing. Lukáš Teklý, pověřen řízením odboru Cenová politika a za Ministerstvo zdravotnictví MUDr. František Kožíšek, CSc., vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu, Státní zdravotní ústav. Diskutujícími za SOVAK ČR byli Ing. Jiří Heřman, člen představenstva SOVAK ČR, Ing. Radka Hušková, předsedkyně komise laboratoří, Ing. Stanislav Váňa, předseda ekonomické komise a Mgr. Barbora Veselá, předsedkyně právní komise.

Druhý den webkonference Provoz vodovodů a kanalizací Pitná voda

Dne 3. 11. 2021 proběhla druhá část webkonference Provoz vodovodů a kanalizací Pitná voda. Moderace se ujal Mgr. Jiří Paul, MBA, člen představenstva SOVAK ČR. Komplexně připravený odborný program rozvinul mimo jiné některé ze zásad Pozičního dokumentu, představeného předchozího dne, jako je ochrana vodních zdrojů v návaznosti na přírodní katastrofy a vývoj klimatu.

Ing. Radka Hušková, předsedkyně komise laboratoří SOVAK ČR, se ve své prezentaci věnovala změnám, které přinesla nová Směrnice EU pro pitnou vodu 2020/2184/ES (DWD). Zmínila oblasti české legislativy, kterých se její transpozice dotkne. Posluchači se mimo jiné dozvěděli, že došlo nejen k aktualizaci požadavků na kvalitu pitné vody a její kontrolu, ale že jsou zde zahrnuty i další prvky, které se do DWD dostaly na politickou objednávku Evropské komise (EK) a Evropského parlamentu (EP) zjevně jako reakce na úspěšnou evropskou iniciativu občanů Right2Water. Směrnice také detailně uvádí požadavky na povinné informování spotřebitelů. K parametrům, které budou povinně v pitné vodě sledovány (bisfenol A, halogenoctové kyseliny HAAs, polyfluorované látky PFAS), zazněly informace o možných zdrojích vnosu do pitné vody a dostupné informace o zjištěných koncentracích ve vodě. K polyfluorovaným látkám (PFAS) byly uvedeny i možnosti technologického odstranění v procesu úpravy pitné vody. Ing. Darina Dvořáková, VŠCHT Praha, se zaměřila na stanovení per- a polyfluoralkylovaných sloučenin (PFAS) ve vodě. Podrobněji se věnovala představení PFAS, včetně legislativních opatření v EU, USA i na globální úrovni.  Představeny byly i metody analýzy PFAS ve vodě. V závěru byla zmíněna případová studie VŠCHT Praha ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem v Praze, zabývající se vyšetřením vzorků kohoutkových vod. Vzorkování proběhlo od května do srpna a bude doplněno o následující období podzim-zima. Zdrojem byly vody podzemní (60 %), povrchové (20 %) a smíšené (10 %). Probíhající studie potvrdila výskyt PFAS v kohoutkové vodě v České republice, kdy nejčastěji detekovanými látkami jsou C5-C10 PFCA, PFBS a PFOS (min. 50 % vzorků). Je třeba zdůraznit, že ani v jednom dosud testovaných vzorků nebyl překročen nový legislativní limit (EU/2020/2184). Po dokončení studie na přelomu roku 2021/2022 by mělo dojít ke komplexnímu zhodnocení expozice v jednotlivých krajích České republiky.

Aktivní úlohu vzrostlého lesa při vývoji klimatu, oběhu vody a zadržování živin vyzdvihnul doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., z ENKI, o.p.s., Třeboň. Lesy jsou nezbytné pro krátkodobé i dlouhodobé zlepšení z hlediska dostatku vody v krajině i fungování klimatu v měřítku od jednotlivých povodí až po celé kontinenty. Jejich vliv je stěžejní pro vznik srážek, ochlazování vzduchu, generování toků vzduchu a vlhkosti, zásobování podzemních vod, zadržování živin a zmírnění dopadů záplav. Jako příklad byla uvedena změna povrchových teplot a toků energie po úhynu lesa na Dačicku následkem kůrovcové kalamity. Teoretickou přednášku vhodně doplnilo vystoupení Ing. Michala Ondráčka, VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST a.s., divize Třebíč, který na praktickém příkladu prameniště Heraltice zásobujícího západní část Třebíčska doložil vlivy extrémních projevů počasí na mělké zdroje podzemní vody. Po kůrovcové kalamitě nahradila převážně smrkový les prakticky holá země, a navíc těžká technika vypořádávající se s touto kalamitou poškodila jak prameniště, tak půdní profil. Kromě vydatnosti byly tak po tomto zásahu zhoršeny i kvalitativní parametry vody a bylo zapotřebí přijmout příslušná opatření. Příslibem do budoucna je pak skutečnost, že díky Lesům ČR se lokalita již opět zalesňuje.

Atomizace oboru v České republice je problém, na který SOVAK ČR již dlouhodobě upozorňuje. Ing. Helena Sochorová, Ph.D., Vodohospodářský podnik a.s., se na problematiku podívala pohledem zpracovatelů rizikové analýzy vodovodu. O roztříštěnosti svědčí následující čísla, na trhu funguje téměř 7 500 vlastníků vodohospodářské infrastruktury a 3 000 provozovatelů, kdy 89 % z celkového množství fakturované vody zajišťuje 50 největších společností. Menší subjekty nedisponující dostatečným technologickým a technickým zázemím se tak potýkají se zpracováním rizikové analýzy a přednášející některé nedostatky těchto výstupů dokumentovala na příkladech ze své praxe. Podle jejich zkušeností vyplývá ale jednoznačná výhodnost pro vlastníky a provozovatele minimálně na okresní úrovni. Napomohlo by rovněž, pokud by příslušná ministerstva přijala opatření podporující vznik takových celků. Další zasvěcený pohled přidala na rizikovou analýzu Ing. Jana Loosová, Ph.D., Krajská hygienická stanice Libereckého kraje. I z jejích kontrol vyplývá rozdíl mezi situací u velkých a malých provozovatelů. Vzhledem k hornatému profilu kraje je tam i dost provozovatelů studní. Menším subjektům se přitom při vyhotovení provozního řádu a rizikové analýzy snaží krajské hygienické stanice nabídnout pomocnou ruku. Dolaďování ve vzájemné komunikaci a konzultacemi trvá obvykle více než měsíc, ale výsledkem je výtečně zpracovaný provozní řád a zejména účelný. Potěšující je, že na základě odezvy od subjektů pak vyplývá, že dokument pro ně samotné má smysl a uvědomily si aspekty s ním spojené. Celý proces je přitom užitečný pro obě strany. Pracovníci krajské hygienické stanice se seznámí s celou šíří problematiky a správně zpracovaná dokumentace napomáhá eliminovat rizika možné epidemie, což je obzvlášť v dnešní době pandemie covid-19 důležité.

Ing. Roman Bouda, Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s., zprostředkoval zkušenosti se sanacemi vodohospodářských objektů Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava a.s., přiblížil celý proces od výběru objektů, přes návrh úpravy vnitřních prostředí, až po volbu materiálů. Pro nové objekty je pak od roku 2019 dodržován jednotný architektonický design a zmínil rovněž další nový trend, tedy zajištění biodiverzity, zakomponování objektů v souladu s přírodou. Vznikají tak například květnaté louky, nebo jsou fasády doplněny o zeleň. Na závěr byl uveden příklad atypické sanace u vodojemu 300 m3, kdy byla poprvé v této společnosti použita technologie snesení nádrže a sanace na zemi. U dalších podobných vodojemů již bude zvolena tato metoda, neboť se dosahuje vynikající kvality prováděných prací a je i možnost lepší kontroly. Mgr. Jiří Paul, MBA, shrnul, že přednáška podtrhnula význam řešení atomizace, systémový přístup velkého provozovatele, či vlastníka je mnohem účelnější a přináší vyšší kvalitu do údržby vodohospodářských zařízení.

Nové technologie byly pak stěžejním tématem vystoupení řečníků z komise metrologie SOVAK ČR. Ing. Jan Kobr, Ph.D., přiblížil využití satelitní technologie pro vyhledávání ztrát ve vodovodní síti. V roce 2020 se hodnotu tohoto parametru podařilo snížit na 13 %, a to díky investicím do infrastruktury, a právě i systematickým odhalováním úniků vody. Výhodami tohoto moderního způsobu jsou možnosti okamžitého nasazení bez nutnosti pořizovat přístrojové vybavení, tak i kombinace se stávajícími způsoby detekce úniků. Ing. Pavel Provazník, se zaměřil na nový trend smart meteringu, již využívaného některými vodárenskými společnostmi, mimo jiné i u společností Vodovody a kanalizace Beroun a.s. Užitečná byla jeho přiblížení úskalí, kterých je třeba se vyvarovat. Podstatné při implementaci je mít garanta na straně zadavatele, naformulovat zadání, resp. strategii smart meteringu, a být důsledný při digitalizaci procesů. Obšírněji byly nastíněny problémy technického charakteru, které mohou nastat v rovině radiové komunikace, SW, HW či zákaznického portálu. Jedním z nich může být například životnost baterie, která by měla vydržet minimálně 6 roků, tedy po dobu cejchovního období vodoměru. Důležité je myslet i na udržitelnost systému ohledně provozních nákladů.

Na závěr vysílání Mgr. Jiří Paul, MBA, člen představenstva SOVAK ČR vyhlásil výsledky foto a video soutěže VODA 2021 na téma Voda v první linii. Vítězem v kategorii fotografií se stal Jiří Fryč se snímkem Patří k sobě a v kategorii videí Petr Andráško s videozáznamem Voda v první linii. Dalšími oceněnými fotografiemi jsou na druhém místě Čistota hasičů od Petra Andráška a na třetím místě Odpočinek v přírodě od Jiřího Fryče.

Třetí den webkonference Provoz vodovodů a kanalizací Odpadní vody

Dne 5. 11. 2021 proběhla závěrečná část webkonference Provoz vodovodů a kanalizací Odpadní vody, a to za moderace Mgr. Michaely Vojtěchovské Šrámkové, Ph.D., odborné asistentky SOVAK ČR.

První přednáškou „Problematika odlehčovacích komor“ Ing. Filip Harciník, Severočeská servisní, a.s., shrnul přehledně vývoj legislativního dopadu ohledně povolení vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor. Předestřel podrobněji pasportizaci odlehčovacích komor, v případě této společnosti se jedná o 900 komor. V případě, že se provede změna, ať již provozního, nebo investičního charakteru, je třeba přikročit k aktualizaci. Od 1. 1. 2023 bude povinnost platit pouze pro ty odlehčovací komory, které nevyhoví posouzení a právě zde není úplně jasné, jak stanovovat poplatky za vypouštění vod. Na závěr zazněla výzva k tomu, že je pro zlepšení stavu povrchových vod je nezbytné přikročit k odpojování dešťových vod ze systému jednotné kanalizace. Tam, kde je to možné, snažit se budovat modrozelenou infrastrukturu, případně zvolit jiná řešení zaručující zlepšení kvality vod před přepadem. Pomohlo by také zrušení výjimky za zpoplatněné odvádění dešťové vody, neboť náklady se nyní převádí na veškeré zákazníky ve formě vodného a stočného.

Trojice řečníků Ing. Radim Staněk, Královéhradecká provozní, a.s., Ing. Martin Grygara, Pražské vodovody a kanalizace a.s. a Ing. Josef Máca, Ph.D., VODÁRNA PLZEŇ a.s., prezentovala „Praktické příklady řešení kalové koncovky a ověření hygienizace kalů z ČOV. Ing. Radim Staněk uvedl situaci v Hradci Králové, kdy bylo třeba nalézt zcela nové řešení, neboť po změně legislativy dosud upravený kal již nebude po konci roku 2022 vyhovovat pro použití v zemědělství. Byl připraven projekt termofilní stabilizace kalů s termínem dokončení do 30. 6. 2022. Ing. Martin Grygara popsal již provedená ověření hygienizace kalů u termofilní anaerobní stabilizace a úpravy směsného surového kalu páleným vápnem na ÚČOV Praha. U třetí varianty – kombinace předchozích řešení zatím ještě čekají na stanovisko Ministerstva životního prostředí. Dalším posuzovaným objektem bylo Kalové hospodářství Drasty. Ve VODÁRNĚ PLZEŇ a.s., měli o něco snazší situaci, neboť přechod na termofilní stabilizaci kalu již byl proveden v minulosti a účinnost hygienizace byla i úspěšně ověřena v termínu 30. 9. 2019 – 21. 10. 2019.

Neuskutečnila se původně plánovaná přednáška Ing. Karla Fuchse, VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST a.s., divize Žďár nad Sázavou, o „Zpracování čistírenského kalu na registrované hnojivo“, který ze závažných zdravotních důvodů nemohl vystoupit. Článek na toto téma bude zveřejněn na webu SOVAK ČR a v časopise Sovak.

Ke dvěma tématům vystoupil prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc., VŠCHT Praha. Nejdříve seznámil účastníky webkonference se „Stanoviskem čistírenských odborníků České republiky k revizi Směrnice o čištění městských odpadních vod“. Zmínil dobrou úroveň čištění odpadních vod, kdy 87 procent obyvatel ČR žije v domech napojených na kanalizaci a prakticky 98 procent vod je čištěno v souladu s platnou legislativou. Za zásadní považuje zavedení přístupu založeného na principu posouzení rizik, současná technologie umožňuje vysoce účinné odstranění N a P, ale je třeba se přistupovat k přísnějším limitům pouze v oblastech, kde to bude mít skutečně pozitivní dopad na kvalitu vod.

Druhé téma „Recyklace odpadních vod a  úspěšné příklady z praxe“, jak sdělil prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc., je také řešením, které dokáže zlepšit naši vodní bilanci. K bariérám většího nasazení u nás stále patří chybějící národní legislativa, kdy se institut recyklované vody neobjevuje ani ve vodním zákoně ani prováděcích předpisech. Je třeba pokračovat v základním a aplikovaném výzkumu, ověřovat dostupné technologie a prokazovat jejich spolehlivost. Ohledně zavlažování v zemědělství se prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc., na závěr podělil o poznatky k novým technologiím pro dezinfekci, kdy vedle ultrafialového záření se u velkých evropských projektů používá peroxooctová, či peroxomravenčí kyselina. Například v Miláně je již peroxooctová kyselina v provozním měřítku aplikována.

Doc. Mgr. Martina Vítková, Ph.D., Česká zemědělská univerzita, představila v prezentaci „Aplikace čistírenských kalů v zemědělství: nové možnosti úprav a rizika“ projekt NAZV ZEMĚ, který začal v letošním roce. Proběhla již terénní aplikace, kdy byla plocha oseta pšenicí. Plodiny se budou dále střídat. Ve druhém projektu TAČR PPŽ byly provedeny rozsáhlé loužící testy, tím hlavním z nich je pH statický text, který simuluje chování pro různou půdu. Ing. Miroslav Florián, Ph.D., Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, se věnoval problematice kalů v přednášce „Upravené kaly na zemědělské půdě... nově v roce 2021 a dále...“. Program  na úpravu kalů musí být v současnosti předložen na ÚKZÚZ. ČOV se náhle ocitly v problémech s kapacitou pro uložení kalů. ÚKZÚZ se podařilo vyjednat přechodné období dočasné tolerance s účinností od září 2021 do konce roku 2022.  Úřad vždy obhajoval zachování možnosti použití upravených kalů na orné půdě, musí se však tak dít za účelem zlepšení vlastností půd. Jeho aplikace bude stále možná, neboť existuje přibližně 1 milion hektarů půd se zásobou fosforu nízkou, či vyhovující. Problémem ale je, že neexistuje strategický dokument pro nakládání s kaly a provozovatelé tak nemají možnost zareagovat na vzniklou situaci například úpravou investičních plánů. V tuto chvíli však ve spolupráci SOVAK ČR, ÚKZÚZ a Ministerstva zemědělství byla zprovozněna datová vrstva v LPIS, kde je možné vyhledat vhodný pozemek k aplikaci čistírenských kalů.

Ing. Josef Máca, Ph.D., Ing. Radim Staněk, komise pro čistírny odpadních vod SOVAK ČR a Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M., člen představenstva SOVAK ČR, se věnovali „Eliminaci znečištění v kanalizační síti – dopadu na kvalitu kalů“. Ing. Josef Máca, Ph.D., mimo jiné uvedl, že kanalizace a ČOV jsou spojité nádoby, jen kvalitní provozování obojího zajistí kvalitní výstup – kal. Zásadní je také dosažení shody s legislativou Evropské unie, tedy omezení vnosu znečištění a jeho eliminace u zdroje. Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M., zdůraznil, že první krokem řešení je pilotní screening na síti a aplikace reverzního inženýrství. Praktický příklad představil Ing. Radim Staněk. Zařízení ZOTEKO s kapacitou 15 000 m3/rok bylo vybudováno v roce 2021. Přednostmi pro provozovatele ČOV jsou kontrola procesu, určení postupu při čištění, rozhodnutí o přijetí/nepřijetí odpadů, vzorkování, či eliminace havarijního vypouštění a také eliminace zápachu. Největším bonusem je pokles kontaminace produkovaného kalu a zejména přínosy pro životní prostředí.

Na závěr Ing. František Střída, Ph.D., komise pro oblast energií SOVAK ČR, vystoupil s přednáškou „Použití kalového plynu z ČOV pro kogenerace nebo sušárny kalů či snad úplně jinak“. Přednáška zrcadlila současný stav jak v legislativní oblasti, tak v oblasti cen energií. Byl popsán pro vodárenské společnosti ideální stav provozu jejich zařízení – vyrobit co nejvíce energie samostatně a a také ji zároveň v provoze spotřebovat. Takový krok si do budoucna vyžádá nové stavební řešení a velké investice. Jakémukoliv rozhodnutí by však měla předcházet podrobná studie a zvážení všech variant. V prosinci  proběhne webinář s energetickou tématikou, kdy by se měl hodnotit dosavadní vývoj i rychle probíhající změny.

Závěrečné slovo přednesl Ing. Vilém Žák, ředitel a člen představenstva SOVAK ČR, přímo z haly úpravny vody a pohovořil o koncepci konference s příběhem, kdy odborný program začínal přednáškou z Evropy přes srovnání českého vodárenství s evropským, představení Pozičního dokumentu až k aktuálním problémům, s kterými vodárenství potýká. Příští ročník konference je naplánován na 2.–3. listopadu 2022.

Ivana Weinzettlová Jungová
SOVAK ČR