Stavební zákon i jeho nová verze platí pro všechny obce, některé ale mohou mít mírně rozdílné prováděcí vyhlášky. Jiné budou i územní plány, které mohou omezovat i budování plotů. Zachována ale zůstane obecná zásada, že povolovat ani ohlašovat není nutné pouze ploty mezi sousedy, které nejsou vyšší než dva metry od země.
„Souhlas stavebního úřadu vyžaduje instalace plotu vyššího než dva metry či plotu mimo zastavěné nebo zastavitelné území, které vymezuje územní plán. Bez úředního razítka se neobejde ani oplocení pozemků hraničících s veřejným prostranstvím nebo veřejnou komunikací, kterou je kromě silnice i chodník,“ uvedl Josef Mráz, technický ředitel společnosti Lamark, která vyrábí designové ploty a brány.
Na úřad se musí vydat i každý, kdo chce oplocovat místa v památkově chráněné oblasti. „Někteří ani nemusí vědět, že se jejich parcela nachází v památkáři chráněné lokalitě. Z katastru nemovitostí by to ale měli snadno zjistit. Pokud pozemek patří k památkové zóně, musí majitel pro oplocení získat souhlas památkářů,“ vysvětlil Mráz.
Výše nastíněné případy vyžadují zpravidla jen drobné papírování. O trochu složitější může být stavba plotu, která zahrnuje terénní úpravy, respektive hloubení kvůli zapouštění sloupků. „V této situaci musíte ověřit, zda se pod zemí nachází inženýrské sítě. Pokud ano, má stavitel povinnost nenarušit jejich ochranu, takže potřebuje i vyjádření vlastníků sítí,“ sdělil Mráz.
Oplotit parcelu může být náročnější v hlavním městě, protože tam je navíc třeba řídit se detailními Pražskými stavebními předpisy. V metropoli se tudíž hodí vždy konzultovat odborníka. „V Praze je podrobně upraveno zejména oplocení pozemků sousedících s veřejným prostranstvím. Ploty v těchto místech většinou smí být vysoké až dva metry, jen pokud jsou průhledné. Úřad ale může chtít ovlivnit třeba i materiál plotu, protože se má zohledňovat, co je v dané oblasti obvyklé,“ upozornil Mráz.
Popsaná pravidla se vztahují i na rekonstrukce plotů. Ty je nutné hlásit a případně i povolat tehdy, když se při opravě mění hlavní vlastnosti plotu, především výška či průhlednost.
Všechny tyto zásady se musí dodržovat bez ohledu na to, zda se na oplocovaném pozemku nachází dům, vila, chalupa či jiná nemovitost.
Nový stavební zákon nicméně něco málo ohledně plotů změní. Hlavně povolí, aby dokumentaci pro úředníky mohl vždy vytvořit majitel oplocení. Nyní to ve složitějších případech musí svěřit autorizované osobě, tedy specializovanému inženýrovi, architektovi či technikovi.
Nový stavební zákon vznikal několik let. V červnu mu dali zelenou poslanci, kteří pak v červenci přehlasovali odmítavé stanovisko Senátu. Krátce nato normu podepsal prezident. Zákon nabyde účinnosti v červenci 2023, některé změny ale začnou platit už od příštího roku.
