Kostel má zateplenou fasádu, podlahové vytápění, tepelné čerpadlo s hlubinnými vrty i výtah. Splňuje tak nejpřísnější technologické a ekologické požadavky, jaké jsou běžně kladeny na rezidenční či komerční výstavbu. Součástí budovy je kavárna, komunitní centrum s klubovnami a společenský sál pro volnočasové a vzdělávací aktivity.
„Již první bohoslužby a ohlasy potvrdily, že kostel se opravdu povedl a bude pro naši farnost důležitým místem pro setkání s Bohem i mezi sebou navzájem. Budova vyniká příjemným interiérem, je energeticky úsporná a obsahuje důležité zázemí pro různé skupiny místních obyvatel – maminky s dětmi, mládež, rodiny, seniory. Těšíme se na různé vzdělávací programy, besedy, podnětné filmy, ale i hudební vystoupení či tanec. Dokončení stavby naplnilo celou naši komunitu v těžkých dobách optimismem a nadějí, že vše zlé jednou odejde,“ řekl farář Josef Ptáček, duchovní otec celého projektu.
Slavnostní otevření a vysvěcení kostela proběhlo na konci loňského roku pod vedením kardinála Dominika Duky. Hlavní město Praha tak po 10 letech získala novou sakrální budovu, čtvrť Praha 5 dokonce po bezmála 80 letech, kdy byl v roce 1942 slavnostně vysvěcen funkcionalistický kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích.
„Stavba je plná technických zajímavostí. Například kapli tvoří konstrukce ze svařovaných hliníkových pásů, která dohromady váží skoro 10 tun. Abychom v celém kostele dosáhli náročných akustických parametrů, museli jsme na zdi instalovat speciální desky pohlcující zvuk. A do třetice bych zmínil tepelné čerpadlo typu země-voda, které zahrnuje sedm vrtů o hloubce 110 metrů. Specifikum stavby bylo třeba také to, že jsme měli zakázáno pracovat o nedělích,“ prozrazuje vedoucí projektu Josef Majer z Metrostavu.
Nový kostel umožnil rozšířit nabídku bohoslužeb pro početnou komunitu věřících na barrandovském sídlišti, kteří se dosud museli tísnit v kapacitně nevyhovujícím kostele sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově. Investorem stavby byla Římskokatolická farnost Praha – Hlubočepy. Celkové náklady na stavbu, včetně plánovaných varhan, činí 200 mil. Kč (včetně DPH). Pětinou nákladů (cca 40 mil. Kč) přispělo Arcibiskupství pražské, jinak byla výstavba hrazena soukromými dárci z řad farníků, obyvatel Barrandova a přátel farnosti. Celkem se ve farnosti podařilo vybrat 160 mil. Kč. Farnost pro tento účel zřídila transparentní účet.
Architektura kostela Krista Spasitele je dílem Ateliéru Žiška. Návrh kombinuje moderní přístupy a technologie s tradičními prvky. Půdorys ve tvaru kříže obklopuje příčnou loď a nad ní se symbolicky vznáší zlatý prstenec, přinášející do chrámu světlo. Komunitní centrum v polozapuštěném a z jihu prosvětleném suterénu je optimálně a zcela bezbariérově propojeno s úrovní terénu i chrámové lodi, kavárna navazuje na park a dětské hřiště. Zázemí farnosti s recepcí je v blízkosti prostorné vstupní haly společné i pro sál a klubovny.
