Není divu. Vždyť budovy, které spotřebují méně energie, šetří významně naši peněženku, lépe se pronajímají, a co víc, méně zatěžují životní prostředí.

Na požadavek snižování energetické náročnosti budov reaguje i novela evropské směrnice z května roku 2010. Jejím cílem je výrazně redukovat jejich energetické požadavky. Je totiž obecně známo, že budovy jsou největším spotřebitelem energií na světě. Jen v Evropské unii spotřebují přibližně 40 % veškerých energií. Směrnice je vedena pod číslem 2010/31/EU. Jejím schválením byla zahájena okamžitá implementace do české legislativy a přijetí příslušných novel a prováděcích předpisů. Novela směrnice ukládá za povinnost výrazně snížit spotřebu energie mnohem širšímu okruhu budov, než tomu bylo doposud a nově zahrnuje také rozsáhlejší rekonstrukce objektů bez ohledu na jejich využití či velikost. Od roku 2020 by pak všechny nově stavěné budovy v EU měly mít téměř nulovou spotřebu energie.

Dosáhnout tohoto předsevzetí lze pouze za předpokladu zavádění postupných kroků. K nim patří také zavádění tzv. „Ekodesignu“, kdy nejen elektrospotřebiče, ale od loňského září nově i veškerá tepelná zařízení musí být označena nám již dobře známými energetickými štítky, kdy označení A na štítku (dnes mnohdy již A+++) označuje energeticky provozně nejúspornější zařízení a naopak G nejméně úsporné – nehospodárné zařízení.

Značnou část energie spotřebovávají budovy provozem osvětlení. Ať již jde o veřejné budovy, kancelářské objekty, bytové či rodinné domy, volba světelných zdrojů dnes může výrazně ovlivnit výši konečných nákladů za elektrickou energii. Je zde však i veřejné osvětlení měst a obcí, které pomáhá zajišťovat naši bezpečnost.

V současné době jsou v mnoha budovách i venkovních prostranstvích měst stále častěji uplatňovány LED světelné zdroje. Důvody jsou zcela prozaické. Jsou jimi výrazně delší životnost v porovnání  s jinými světelnými zdroji, neobsahují toxickou rtuť, nevyzařují infračervené  ani UV záření a jsou odolné vůči otřesům. Mají kompaktní – mnohdy minimalistické rozměry (LED pásky) a umožňují řízenou realizaci barevných světelných scén či klasické bílé nasvětlení. Provoz je možný i při nižších napětích. Díky tomu, že neprodukují teplo,  jsou vhodné i do laboratorních prostor či chladírenských provozů. Minimální jsou také nároky na údržbu.

Uplatňování LED světelných zdrojů v praxi pak vede k úsporám ve výši 30-40 % ve spotřebě elektrické energie, nižším nárokům na údržbu, k intenzivnějšímu a rovnoměrnějšímu osvětlení požadovaných ploch v porovnání s jinými zdroji a rychlé návratnosti vložených prostředků do takto koncipovaného osvětlení.

Lze tedy konstatovat, že aplikace LED světelných zdrojů, ať již v budovách či u venkovního osvětlení, je v duchu požadavků EU na snižování energetické náročnosti budov a lepší ochrany životního prostředí.

Ivo Románek