Pan Babiš tehdy tvrdil, že pan Prachař zanechává lukrativního podnikání v automobilové dopravě, aby zachránil resort rozvrácený pány Bártou a Žákem.
Leč postupně se ukazovalo, že řešit širokou problematiku a stav věcí spadající pod ministerstvo dopravy je nad síly ministra Prachaře. V prodlevě byla soutěž na hledání firmy, která bude v ČR po roce 2016 vybírat mýto, ( vypsána byla pouze soutěž na výběr projektového manažera, který by státu pomohl sestavit parametry soutěže o tuto firmu), dále se nedařilo stabilizovat situaci a najít nového ředitele ŘSD ( Ředitelství silnic a dálnic), zmatky přetrvávaly i v oblasti řízení polostátních firem na železnici, ať již jde o ČD Cargo, SŽDC a konečně jak jsme mohli nedávno vidět, i Českých drah.
Co se panu ministru Prachařovi nedá upřít je snaha o zklidnění vztahů a negativní rétoriky ve vazbě ministerstva k odborné veřejnosti.
To je však bohužel, málo.
Dnes se nechceme zabývat tím, že ministr byl odvolán, ale jak byl odvolán a kým bude nahrazen. Rezignace, kterou ministr Prachař přednesl poněkud roztřeseným hlasem před objektivy kamer na tiskové konferenci za přítomnosti ministra Babiše připomínala spíše než svobodné a demokratické rozhodnutí nezávislého jedince vynucený krok vazala, který se stal obětí výsledku tvrdé zákulisní hry o nás bez nás. Bude jistě zajímavé, až po čase ministr Prachař sdělí veřejnosti své dojmy z tohoto odvolání. Žádné demokratické hlasování na půdě stranických orgánů ANO. Generál zavelel a za padlého vojáka půjdeš do předních linií Ty.
Ty, rozuměj člověka, který v osobě pana Dana Ťoka ještě včera ve vztahu k státu představoval generálního ředitele jedné z největších stavebních společností na našem trhu, získával pro tuto firmu státní zakázky, nebyl nikým zvolen, neznáme jeho smýšlení, názory a víceméně ani strategii, jak resort dopravy stabilizovat. Jak tedy bude působit v kolektivním rozhodování vlády je ve hvězdách. I on je obdobně jako pan Prachař označován panem Babišem za toho pravého odborníka.
Pan Ťok by měl také veřejnosti sdělit, zda-li mu ministr Prachař již dříve nenabídl funkci ředitele ŘSD. Pokud ano, bylo by zřejmé, že pak za jeho zády jednal o jeho pádu. A to by byla zcela jistě nelichotivá výchozí pozice pro jeho další působení.
Odhlédněme však od toho, co se stalo a posuďme reálné šance pana Ťoka na jeho úspěch v horkém křesle ministra dopravy.
Hovořit za něj mohou výsledky z jeho dosavadního angažmá ve společnosti Skanska. Po jeho nástupu do vrcholných funkcí Skansky činil její obrat v roce 2008 cca 37 mld. Kč. A zisk 1,4 mld. Kč. V roce 2013 činil obrat téže společnosti 12,4 mld. Kč při zisku 300 mil. Kč . Jedná se o pokles více než 66 %. V loňském roce dokonce společnost zaznamenala ztrátu.
Za tento pokles může jistě do značné míry i fakt, že po jeho příchodu do Skansky v roce 2008 začala společnost prosazovat otevřený a transparentní přístup k získávání veřejných zakázek a vyhlásil nulovou toleranci vůči korupci. Skanska se stala zakládajícím členem Koalice pro transparentní podnikání a přihlásila se k dodržování Etického kodexu dodavatele veřejných zakázek. Bezesporu je to chvályhodný počin. Nicméně výsledkem jsou tisíce lidí bez práce, kteří museli ze Skansky odejít. Panu Ťokovi evidentně chyběl plán „B“, jak výkonost Skansky při této strategii dále rozvíjet, či ji alespoň udržet. Ano. Stagnace stavebního trhu byla markantní. Přesto pokles o 66 % je z našeho pohledu jen těžko obhajitelný. Podíváme - li se například na jednu z dalších vedoucích firem na našem trhu, společnost Eurovia, je její pokles za stejné období 54 %, a to působí pouze v segmentu tolik problematických dopravních staveb. Portfolio Skansky je mnohem širší.
Nebudeme nyní malovat čerta na zeď. Budeme čekat, jak rychle se nový ministr v problematice exekutivy zorientuje. Nemá moc času. Na druhé straně lze předpokládat, že nikdo jiný než pan Ťok neví lépe, že obor dopravních staveb a v něm zejména výstavba nových dálnic již několik let přešlapuje na místě. Je na čase to změnit.
Věřme společně, že v exekutivě se mu bude dařit lépe než ve Skanska, obor se mu podaří nastartovat a vrátit do něj tolik potřebný rytmus. Pak odpustíme panu Ťokovi i fakt, že je v evidentním střetu zájmů.
Pokud se mu to však nepodaří, bude to další prohra ministra Babiše i pana Ťoka.
Ivo Románek
