Mosty nesou náš rukopis již 20 let

29.5.2014 /

Pokud byste se zeptali někoho ze stavební branže na to, zda by vám mohl doporučit specializovanou mostařskou firmu, určitě by v odpovědi nechyběla brněnská společnost SDS Exmost spol. s r. o.

Ta se již od roku 1994 orientuje na speciální mostní činnosti a stavby mostů všech typů, tj. ocelových, spřažených, železobetonových, předepnutých a monolitických.

Firma v letošním roce oslavila své 20. výročí od založení. A to byl hlavní důvod, proč jsme se spojili s jejím ředitelem Ing. Pavlem Jankůjem a požádali ho o rozhovor.

Jak vzpomínáte na počátky svého podnikání a jak se společnost vyvíjela?

Naše společnost se zrodila takříkajíc na „zelené louce“, kdy jsme se zabývali především subdodávkami provizorních mostů a skruží pro velké stavební firmy. Vycházeli jsme přitom ze znalostí materiálů vojenského charakteru, které v té době nebyly příliš známé, jako např. mostní ocelové konstrukce Pižmo, MS-60, TMS, MMT-100, SMS, PS nebo Bailey Bridge.

Mohl byste toto období rozčlenit a poukázat na významné milníky?

Od roku 1996 jsme se postupným vývojem z hlediska materiálového zabezpečení, ale i odborné způsobilosti našich pracovníků propracovali k rekonstrukcím malých a středních mostů. V průlomovém roce 2001 jsme společně ve sdružení s firmou SSŽ resp. dnes již Eurovia CS a. s. vlastními silami realizovali velký most přes řeku Labe na silnici II/272 v Litoli. Na této akci jsme za pomoci Ing. Antonína Pechala, CSc. a jeho kolektivu obnovili tradici Langrových nosníků. Od té doby se věnujeme nejen mostům, ale celému dopravnímu stavitelství. Další zlom přišel v roce 2004, kdy jsme ve sdružení se 2 firmami získali významnou zakázku cca za 3 mld. Kč na rychlostní silnici I/6 resp. R6 Praha-Pavlov, kde jsme na desetikilometrovém úseku úspěšně realizovali několik mostů, ale i inženýrských objektů. Tato stavba pro nás znamenala významnou zkušenost a stala se přelomem ve vztahu k reorganizaci společnosti. Období od roku 2001 pro nás bylo velmi hektické, kdy se nám o stovky procent zvyšoval obrat až na současný průměr kolem
0,5 mld. Kč za rok.

V jakém smyslu se nejvíce změnilo podnikání ve stavebnictví v průběhu této doby?

Podle mého názoru se nejvýrazněji změnil přístup ze strany investorů, kteří postupně získávali informace ze zahraniční a nabývali zkušeností. Vznikla zde řada certifikačních orgánů i stavovských komor jako např. ČKAIT, jejichž úkolem je více dbát na kvalitu a odbornost. Zároveň byla upravena legislativa a tím se zpřísnil vztah mezi investorem a dodavatelem stavby ve smyslu vyšší kontroly staveb i jednotlivých zabudovávaných materiálů, což považuji za správné řešení.

Pokud bychom vzali do úvahy pouze segment dopravních staveb, co by pomohlo k jeho oživení?

Myslím si, že by mělo dojít k posílení přípravy staveb, stabilizaci a zkvalitnění technických kádrů na straně investora v resortu dopravy, čímž mám na mysli ŘSD a částečně SŽDC. Dále by bylo zapotřebí zlepšit a zjednodušit legislativu, ať už jde např. o Zákon o vyvlastňování zájmových staveb resp. o celý legislativní proces v rámci stavebního řízení, který dnes bohužel napadají různé účelově vytvořené iniciativy a spolky tzv. „ekoteroristů“, které dané stavby významně ovlivňují, zbrzďují, ale v konečném důsledku také prodražují. Bohužel současný stav je důsledkem několikaleté neschopnosti politiků se domluvit a vytvořit takovou legislativu, která by vše zjednodušila např. po vzoru okolních států. Současná příprava některých větších liniových staveb v horizontu 12-15 let rozhodně není dobrá a měli bychom se snažit hledat takové cesty, které by tyto stavby dokázaly připravit do procesu realizace za 5, max. 7 let.

Za 20 let se vám podařilo vybudovat celou řadu zajímavých staveb. Mohl byste vypíchnout ty, na které vzpomínáte nejraději? V čem byly zajímavé?

Máte pravdu v tom, že jsme za uplynulých 20 let postavili řadu zajímavých objektů. Já osobně vzpomínám rád např. na esteticky velmi povedenou visutou lávku na Kmochův ostrov v Kolíně, kde jsme za účasti našich brněnských strojařů poprvé použili tlumiče, jež byly ryze českým výrobkem. Mohu připomenout přemostění celého údolí v Uherském Brodě, kde jsme postavili přechodovou lávku přes železniční trať ČD. Na této lávce byly použity 3 statické systémy. Zajímavě vyřešeno je ale také noční nasvícení lávky, kde byl použit odraz světla ze zdroje pomocí zrcadlovek. V roce 2012 se nám podařilo vybudovat velmi složitou lávku v Semilech. Náročná byla zejména z důvodu náročné geometrie a přesnosti výroby jednotlivých ocelových svařenců, které u této esovitě zahnuté lávky musely do sebe přesně zapadat. V poslední době se nám s předstihem podařilo realizovat komplexní revitalizaci svinovského nádraží, kde jsme společně s partnerem ve sdružení vybudovali terminál. Nerad bych také opomenul složitou rekonstrukci mostu v Havlíčkově Brodě, jehož součástí je kulturní památka Hnátův Kámen. Zde se nám podařilo zachránit všechny pískovcové kameny a kvádry, které byly součástí původní klenby.

Za své stavby jste získali řadu ocenění. Připomenete nám nějaká?

Ocenění jsme získali za 20 let několik ať již od resortu dopravy nebo od regionálních investorů. V roce 2001 jsme obdrželi cenu za Mostní dílo roku za pohledový most na D8 zvaný velbloud, v roce 2002 jsme získali ocenění Mostní dílo roku za most v Litoli. V letošním roce jsme získali Mostní dílo roku 2012 za krásnou lávku v Semilech. Určitě bych doporučil všem, kteří tamtudy budou projíždět, aby se na chvilku zastavili a prohlédli si tuto esteticky zdařilou lávku.

Jaké stavby připravujete v současné době?

Jsem velmi rád, že v současné době máme smluvně zajištěny zakázky na celý letošní rok i cca polovinu příštího a předpokládám, že bychom obratově mohli překonat rok loňský. Momentálně finalizujeme realizaci zakázky pro privátního investora Segro park Praha Hostivice, kde zajišťujeme jak technickou tak dopravní infrastrukturu v objemu cca 120 mil. Kč. Dále probíhají rekonstrukce dvou velkých mostů v obcích Stehelčeves a Knovíz. Další rekonstrukce mostů provádíme v Plzni a Chomutově. Právě dokončujeme stavbu 2 obchvatu Valašského Meziříčí ve sdružení s dalšími 3 firmami, kde probíhají terénní a vegetační úpravy. Dokončujeme také most v Pouzdřanech. V Olomouckém kraji pak rekonstruujeme most Skoky. V Polsku na trati Řešov – Jaroslav završujeme předání objektů stavby. V současné době zahajujeme práce na stavbě „Bílovecká“ v Ostravě, kde se kromě silničních prací realizují i 2 mostní objekty a další technické sítě. V obci Morávka začínáme pracovat na rekonstrukci inundačního mostu o délce 400 m. Také se připravujeme na rekonstrukce mostů v Milevsku, Písku a Táboře.

Jak vidíte budoucí působení vaší firmy?

Rádi bychom se dále podíleli na vědeckých výzkumech různých segmentů mostního stavitelství a jednotlivých materiálů jako např. věčně diskutovaného tématu dilatací nebo ložisek, kde vývoj ukazuje, že je stále co zlepšovat. I nadále budeme klást velký důraz na plnění certifikačních povinností stejně jako na kvalitu odborníků z řad našich pracovníků, kteří by měli mít velmi dobrý odborný potenciál i vůči investorům, a mohli by tak naši činnost dále rozvíjet. Jelikož se nám podařilo realizovat zakázky i v Polsku a cítíme zájem i z Asie, budoucnost vidím vcelku pozitivně.

Co byste popřál firmě SDS Exmost do dalších let?

Určitě bych nám všem popřál hlavně hodně práce, která nás živí, ale také pohodu a dobré „ovzduší“ v rámci firmy, které zde nyní panuje. Zároveň bych si přál, aby rozvoj naší společnosti pokračoval i nadále a také aby i složky státní sféry a naše politická reprezentace vnímaly důležitost našeho oboru jako my, jelikož dopravní infrastruktura v ČR není zdaleka dobudována a bohužel se začíná kvalitativně blížit zemím jako Rumunsko či Bulharsko.

Děkujeme za rozhovor
Ing. Jiří Zahradnický