Byt o rozloze 100m2 tak stál mávnutím proutku dvojnásobek – neuvěřitelných 10 mil. Kč.
Příčin tohoto vývoje bylo hned několik. Patřily k nim například několikaletý pozitivní vývoj a růst ekonomiky, s tím spojená stabilita a perspektiva pracovního trhu, nízké úročení hypoték a stoupající mzdy napříč sektory. Lidé se nebáli investovat, věřili v další pozitivní vývoj trhu a pokračování konjunktury. A vše skutečně nasvědčovalo tomu, že zdroje jsou. Úspěšně byly čerpány prostředky z řady dotačních programů EU, ať již se jednalo o operační programy Doprava, Životní prostředí či Rozvoj regionů a byli jsme svědky rychle přibývajících kilometrů dálnic, čistíren odpadních vod či nových lyžařských areálů případně ubytovacích kapacit.
Stavění se tak rychle stalo velmi výnosnou činností a situace logicky vyhnala prudce nahoru i ceny stavebních pozemků.
Z původní běžné ceny 2-2,5 tis. Kč /m2 stavebních pozemků pro výstavbu rodinných domů v městských částech Prahy ceny vystoupaly až k hranici 5-7 tis./m2 ve slušných lokalitách a mnohde i výše. V okrajových částech Prahy se zasíťované pozemky prodávaly běžně za cenu 2tis.Kč/m2. Mnoho investorů, spekulantů s pozemky i těch, kteří chtěli výhodně uložit volné finanční prostředky do pozemků dále investovali s tím, že jejich cena dále poroste a brzy se tak u nich rozezvoní telefon ziskuchtivých developerů s neodmítnutelnou nabídkou.
Nerozezvonil a dá se očekávat, že v nejbližší době ani nerozezvoní. Důvod je jednoduchý. Počátek ekonomické a finanční krize nastartoval od roku 2009 pozvolný pád cen bytů a s nimi nutně i pozemků. Jsme tak svědky toho, že byty, které se ještě v roce 2009 prodávaly za téměř 100 tis.Kč/m2 se opět dostávají zpět k ceně 50 tis. Kč/m2, dále klesají ceny bytů v panelových domech a výstavba nových bytů vzhledem převisu nabídky dále stagnuje.
Jedním z důvodů je i to, že majitelé draze koupených pozemků dále věří v jejich pozdější zhodnocení a stále s jejich prodejem vyčkávají. Developeři naopak vědí, že pokud má být jejich projekt v dnešní době ekonomicky úspěšný, musí stavět s mnohem menšími náklady, aby dosáhli profitu i při prodeji bytů za nižší cenu. Drahé pozemky se jim prostě nevyplatí. Tato situace do jisté míry negativně ovlivňuje realizaci nových bytových projektů.
Zlepšení stavu by mohlo nastat pouze za splnění několika předpokladů. Prvním z nich je zlevnění metod výstavby, druhým snížení cen stavebních pozemků a posledním je pak vznik nových, dlouhodobě perspektivních pracovních míst přinášejících do rodinných rozpočtů vyšší příjmy a finanční stabilitu.
Jen tak se může stát trh bytové výstavby opět plně funkčním a perspektivním.
Ivo Románek