Regulovat jdou prakticky všechny fyzikální veličiny těchto materálů. S těmito materiály se setkáváme úplně všude kolem nás, aniž bychom si to uvědomovali - automobily (volanty, nárazník, sedadla apod.), dále obuv, postelové matrace, izolační panely, skříně všech lednic a mrazáků, atd. Skupinou, která zajišťuje tepelně izolační vlastnosti, je skupina tvrdých polyuretanových pěn. Ta se dále dělí ne pěny zpracovávané ve stacionárních zařízeních (např. sendvičové panely, lednice apod.) a na daleko méně zastoupenou skupinu pěn, zpracovávaných "na místě" (angl. - in situ foam, něm. Ortschaum). Tato oblast zpracování dvoukomponentních polyuretanových pěn je jednou z nejnáročnějších, neboť do chemického procesu výroby vstupují proměnné hodnoty klimatických podmínek v prostoru zpracování - především teplota izolovaného objektu, okolního vzduchu a případně vzdušná vlhkost.
Principem zpracování "na místě" je fakt, že na povrch, který má být izolován, se provede pomocí speciálního technologického zařízení nástřik směsi dvou tekutých složek - polyolu a MDI. Směs po dopadu na povrch okamžitě reaguje a ze skupenství tekutého se mění do skupenství pevného s tím, že mnohonásobně nabyde na objemu. Při chemické reakci totiž voda, obsažená v jedné ze složek (polyol), reaguje se složkou druhou a vytváří tak CO2 (oxid uhličitý). V tomto případě hovoříme o chemickém napěňování, neboť CO2 vzniká chemickou reakcí vody se složkou MDI. Vznikající CO2 se při reakci obalí polyuretanem a do 20 sekund po začátku reakce je na povrchu (např. střechy) vrstva tvrdé, plně pochozí (pevnost v tlaku = 4 kg/cm2) pur pěny. Použijeme-li tedy k vypěňování pouze CO2, získáváme součinitel λ = 0,032 - 0,035 W/m.K, což je velmi dobrá hodnota.
Pro výrazné zlepšení tepelně izolačních vlastností (a částečné redukci vlivu klimatických podmínek) se využívá u některých pěn "na místě" možnost naplnit uzavřenou mikroskopickou buněčnou strukturu směsí izolačního plynu (CO2 + plyn s nízkým bodem varu) a docílit součinitele λ = 0,020 - 0,023 W/m.K, která není prakticky konkurenceschopná. Protože při chemické reakci vzniku pěny vzniká reakční teplo, používají se takové látky, které se tímto teplem rychle vypařují. V tomto případě hovoříme o fyzikálním napěňování. Kombinací CO2 + nadouvacího plynu hovoříme o chemicko-fyzikálním napěňování.
Tuto funkci kdysi, do roku 1994-5, zajištoval fluorovaný uhlovodík F 11 (CFC 11, tzv. "Freon 11"), který jak známo působí negativně na rozpad ozónové vrstvy naší atmosféry. Na základě Montrealské dohody došlo k zákazu výroby a používání plně halogenizovaných nadouvacích plynů (do konce 1995), a dále i částečně halogenizovaných - např. HCFC 141b, právě používaných jako náhrada za CFC 11, které však byly povoleny původně až do roku 2015.
Česká republika byla v tomto procesu tvrdší než ostatní země a používání, resp. dovoz, látek poškozujících ozonovou vrstvu - tehdy i celosvětově dočasně povolené a používané částečně halogenizované nadouvací plyny - zpoplatnila částkou 200,- Kč/kg dle zákona 86/1995 Sb. Paradoxně, výše uvedené látky se bez poplatků a omezení zpracovávaly v celé ostatní Evropě.
Jedním z největších zpracovatelů pěn na místě je firma PUR-IZOLACE s.r.o. Litoměřice, která se nejenom z ekonomických důvodů aktivně účastnila na změně této polyuretanové chemie. Partnerem byla (a je) německá firma Solvay, která přišla z produktem, který plně nahradil ekologicky nepřípustné částečně halogenizované nadouvací plyny. Pro oblast pěn "zpracovávaných na místě" je to především SOLKANE 365/227, který z hlediska ochrany ozónové vrstvy má škodlivostní potenciál (Ozone Depletion Potential) ODP = 0. Tento produkt, obsažený jako tekutina v polyolové směsi pro výrobu polyuretanových pěn na místě, zajišťuje při výrobě pěny vynikající tepelně izolační vlastnosti λ = 0,020 - 0,023 W/m2K.
Ze zkušeností firmy PUR-IZOLACE s.r.o., která tento produkt zavedla, vyplývá, že vedle vynikajících tepelně izolačních vlastností se zvyšuje i obrysová stabilita pěn. Dalším pozitivem je fakt, že součinitel λ je vzhledem ke stárnutí pěny stabilnější a nezhoršuje se v porovnání s PUR pěnami, vypěňovanými pouze CO2. Velmi podstatnou vlastností u stříkacích pěn, používaných jako izolace střech, je výrazné zamezení sorpce vody do buněčné struktury, opět v porovnání s pěnami pouze na bázi CO2. Zároveň vylepšuje pěnu v její mechanické stabilitě.
Polyuretanové pěny napěnované směsí CO2 a SOLKANE 365/227 jsou tedy o cca 40 % účinnějším tepelným izolantem než levnější, na pouze bázi CO2. Použití SOLKANE 365/227 však přímo neovlivňuje zpracovatelská firma, avšak výrobce komponent, tzv. "system house", který tento materiál přidává do polyolové složky pro výrobu pěny. Zpracovatelská firma však může požadovat typ tento typ pěny a objednat ho pro realizaci. Pokud se jedná o odbornou firmu, která ví co dělá, pak by měla pro aplikace "na místě" vždy volit tuto kombinaci chemicko-fyzikálního napěňování. Regulací dalších parametrů - časového průběhu reakce a objemové hmotnosti vzniklé pěny - potom rozlišujeme další druhy pěn s ohledem na způsob a použití.
Příklady použití pur pěn "na místě" na bázi Solkane 365/227:
Stříkací pěny - tepelné a vodotěsné izolace střech, tepelné izolace stropů, tepelné a chladové izolace zásobníků a nádrží.
Licí pěny - tepelné a chladové izolace nadzemních rozvodů potrubí, dvouplášťových nádrží a tanků, (chemický a potravinářský průmysl), izolace dutin proti vniknutí kapalin (lodní dutiny, plováky a bóje).
Dvoukomponetní polyuretanové pěny na bázi SOLKANE 365/227 jsou celkově značným přínosem pro ekologii. Svojí účinností jako tepelná izolace výrazně redukují tepelné, popř. chladové ztráty izolovaných objektů a zařízení. Životnost pěn je velmi vysoká (podle provedení 25 až 40 let), v případě stříkaných pěn je možné po čase dále nástřikem navyšovat tloušťku vrstvy.
Vysoce kvalitní pěny na bázi surovin od firmy Solvay vyvinul např. Alfa Systems ve spolupráci s firmou PUR IZOLACE s.r.o. Izolační systém PUR IZOLACE je plně certifikovaný. Tento systém nachází v současné době velmi efektivní uplatnění v oblasti DODATEČNÉHO ZATEPLENÍ PLOCHÝCH STŘECH včetně vodotěsné izolace jak obytných (panelové domy, rodinné domky) objektů tak průmyslových a zemědělských objektů.
