Funkce výplní stavebních otvorů
Pochopit tuto nepostradatelnost ve skutečnosti znamená zamyslet se do hloubky nad funkcí výplní stavebních otvorů, jak se v odborném jazyce stavařů oknům, dveřím, ale také garážovým vratům či dokonce mřížím a poklopům říká.
V případě oken k těmto funkcím patří především zajištění přívodu přirozeného světla a vzduchu do místností, optické propojení vnitřního prostředí s venkovním a samozřejmě ochrana interiéru místností před prachem, venkovním hlukem a rozmary povětrnostních vlivů.
U dveří je to zejména funkce oddělení jednotlivých prostor domu, zajištění plného soukromí uživatelům místností, zamezení průniku hluku, prachu a opomenout nelze ani důležitou, bezpečnostní roli dveří.
Dělení oken a dveří
Okna z hlediska užití můžeme rozdělit na běžná a střešní. Dveře pak dělíme na venkovní, vnitřní a dnes již i automatické. Dále pak výplně otvorů dělíme podle typu materiálu použitého k jejich výrobě. Nejčastěji využívanými materiály jsou dnes dřevo, plast a hliník.
Dřevěná okna
Kvalitní dřevěná okna jsou v současné době vyráběna z dřevěných lepených profilů na moderních CNC strojích řízených vyspělým software. Dřevo je staletími prověřený přírodní materiál s vynikajícími tepelně-izolačními vlastnostmi, vysokou stabilitou a nenapodobitelným vzhledem. Z pohledu životnosti dřevěných oken je však velmi důležitá kvalitní třístupňová aplikace povrchové úpravy. Jen tak může okenní rám vystavený povětrnostním vlivům dlouhodobě odolat bez poškození. Standardem pro dřevěná okna je dnes rám o šířce 78 mm doplněný izolačním dvojsklem. Stále větší tlak na tepelně-technické parametry stavebních prvků a tedy i oken vyústil ve výrobu dřevěných oken z profilů šířky 92 mm zasklených izolačním trojsklem. Tato okna splňují ta nejnáročnější kritéria na prostup tepla a jsou určena pro výstavbu nízkoenergetických až pasívních domů. Hodnota prostupu tepla u takto koncipovaných oken činí pouze U = 0,69 W/m2K. U oken se šířkou rámu 78 mm zasklených izolačním dvojsklem je tato hodnota ve výši U = 1,2 W/m2K. 
Dřevěná okna v realizaci společnosti HON - okna, dveře, s.r.o.
Plastová okna
Plastová okna jsou taktéž vyráběna na moderních, výpočetní technikou řízených linkách. K jejich výrobě slouží vícekomorové plastové okenní profily. Při různé šířce okenního rámu (obvykle v rozmezí 70-92 mm) mohou tyto v sobě obsahovat 4 – 8 komor. Ty oddělují plastové přepážky rámu. Po vstupu plastových oken na náš trh byly u většiny instalovaných oken s úspěchem využívány „pouze“ tříkomorové systémy a je nutno říci, že tato okna slouží jejich uživatelům velmi dobře již 15-20 let. Dnešní vícekomorové systémy mají sice o něco lepší tepelně-izolační vlastnosti, nicméně však platí, že čím více komor profil obsahuje, tím méně se jejich vliv do dalšího zlepšení izolačních vlastností rámu promítne. Tepelně-technické vlastnosti pětikomorového rámu ve srovnání s šestikomorovým tak budou téměř totožné, avšak vzhledem k větší spotřebě materiálu se mohou cenově lišit. Plast je méně stabilní materiál než dřevo nebo hliník, proto jsou okenní profily vyztuženy ocelovými pozinkovanými výztuhami tak, aby se udržela jejich tvarová stálost.
Vývoj v oblasti profilových systémů pro výrobu oken však pokračuje i nyní. Příkladem takového vývoje jsou nové profilové systémy na bázi sklovláknitého kompozitu, které vytváří mimořádně stabilní profil bez nutnosti použití ocelové výztuže. Okno s modelem středového těsnění a integrovaným termomodulem dosahuje u těchto profilů vynikající hodnoty tepelné izolace Uw = 0,73 W/m2K při použití skla Ug = 0,5 W/m2K. Tato okna jsou proto primárně určena pro nízkoenergetické a pasivní domy. Nejvyšší stabilita a pevnost v kroucení nastavují zcela nová kritéria u systémů okenních profilů. S okny této koncepce lze navíc dosáhnout hodnoty hlukové izolace až třídy TZI 5 a třídy odolnosti proti vloupání WK 3.
Plastová okna jsou dnes vyráběna v řadě barevných modifikací. Kromě tradičních bílých fólií na bílých profilech je možné vyrobit fólie téměř jakékoliv barvy. Velmi oblíbené jsou i fólie imitující kresbu dřeva apod. Při volbě barevných fólií je však vhodné jejich umístění na probarvené profily. Pokud totiž dojde k poškození fólie na rámu, může prosvítání bílé barvy působit rušivě. 
Profil plastového okna REHAU
Hliníková okna a fasády
Pryč je doba, kdy hliníková okna a fasády byly součástí pouze reprezentativních budov a administrativních center. Dnes se stále více vedle těchto, pro tyto systémy tradičních, staveb uplatňují tyto systémy i při výstavbě rodinných, zejména funkcionalistických, domů. Dříve vyšší cena těchto systémů je dnes na velmi přijatelné úrovni a i když i nyní zaplatíme za okna z profilových systémů na bázi hliníku více, získáme naopak velmi kvalitní, trvalé a architektonicky netradiční řešení. Zejména u objektů, kde plochy oken tvoří významnou část objektu, například s náročnými posuvnými křídly dveří větších výšek a skladebných rozměrů, se investice do hliníku majiteli bezesporu vyplatí.
Z pohledu architektury jsou pak velmi zajímavá kompozitní řešení, například dřevo-hliník, kdy hliník je orientován do exteriéru budovy v návaznosti na jeho vysokou odolnost proti povětrnostním podmínkám a dřevěná část rámu je obrácena do interiéru, kde působí naopak teplem přírodního materiálu.
Hliníková okna a fasády nabízí GUTMANN AG
Samostatná kapitola - zasklení
I přes stále se zlepšující tepelně-izolační vlastnosti rámů, uniká okny stále největší množství energie. Velký vliv na výsledný tepelný odpor okna má způsob jeho zasklení. Dříve byla většinou dřevěná okna opatřena dvojitým sklem. S nástupem moderních okenních, ať již dřevěných, plastových či hliníkových rámů byl tento způsob zasklení nahrazen mnohem účinnějšími izolačními dvojskly či v poslední době dokonce trojskly. Izolační dvojsklo je složeno ze dvou tabulí plaveného skla v tloušťkách odpovídajících funkčním a mechanickým nárokům. Jejich vzdálenost vymezuje různě široký dutý distanční hliníkový rám plněný vysoušecím prostředkem, který zabraňuje kondenzaci vodních par mezi skly. Obvodové spojení tabulí skel a distančních rámů je provedeno adhezním, trvale plastickým tmelem, který tvoří bariéru proti pronikání vlhkosti do meziprostoru izolačního skla. Vnější obvod tabulí skel a distančních rámů je vyplněn trvale pružným tmelem s výbornými fyzikálně mechanickými vlastnostmi. Celá konstrukce vytváří hermeticky uzavřenou dutinu mezi tabulemi skel.
Aby mohlo izolační sklo plnit rozmanité funkce, kombinují se různé druhy skel, čímž lze zajistit: zvýšenou tepelnou izolaci, funkci zvukově izolační, funkci bezpečnostní a funkci protisluneční.
V posledních letech prodělal vývoj nových high-tech skel obrovský rozmach. Nová dokonalejší generace izolačních skel je dnes již běžnou součástí moderní výstavby. Stavebníkům se tak otevírají nové možnosti. K nim patří například také izolační dvojskla nové generace, která splňují ty nejvyšší požadavky na tepelnou izolaci. Ty výrazně zlepšuje vrstva z ušlechtilého kovu na povrchu skla v meziprostoru. Ta odráží unikající teplo zpět do místnosti, a snižuje tak tepelné ztráty. Ke zlepšení tepelně-izolačních vlastností a hlavně pro vytvoření ochranné atmosféry pro pokovenou vrstvu se prostor mezi skly plní plynem s nízkou tepelnou vodivostí. Nejčastěji argonem, případně kryptonem. Z vytápěné místnosti uniká vždy určité množství tepla obvodovými zdmi a okny. Mírou této tepelné propustnosti je tzv. „hodnota U“. Obecně platí, že čím menší je tato hodnota, tím lepší je tepelná izolace stavebního materiálu. Až donedávna byla skla nejvýraznější slabinou obvodového pláště. Starší izolační skla dosahovala v nejlepším případě hodnoty U = 3,0 W/m2K, při jednoduchém zasklení dokonce jenom U = 5,8 W/m2K. Použitím skla s pokovenou vrstvou se tepelné ztráty významně snižují. Nový standard tepelné izolace se pohybuje v rozmezí hodnot U = 1,4 - 1,1 W/m2K. Je tedy více než o polovinu menší oproti tradičním izolačním sklům! Sklo tak přestává být materiálem, který způsobuje největší tepelné ztráty. Hodnota tepelné izolace těchto skel je obdobná jako u cihelné zdi tloušťky 30 cm. U izolačních trojskel dokonce tyto hodnoty dosahují hodnot až Ug = 0,7, 0,6 nebo 0,5 W/m2K, což je předurčuje k jejich nasazení při výstavbě nízkoenergetických a pasivních domů. Za nízkoenergetické domy jsou přitom považovány ty objekty, jejichž roční spotřeba tepla nepřekročí 50 kWh/m2.
Garážová vrata – automatické dveřní systémy
Z automatických dveřních systémů jsou dnes laikům nejbližší elektricky poháněná garážová vrata a automatické vstupní systémy, ať již se jedná o nákupní centra, kancelářské či veřejné budovy.
Automatickými vstupními systémy jsou však dnes také turnikety, průmyslová vrata nebo požární uzávěry.
Automatické dveře společnosti Spedos
Garážová vrata mohou být buď sekční, posuvná nebo rolovací. U nás nejčastěji využívanou variantou jsou sekční garážová vrata. Vratové křídlo sekčních garážových vrat je vyráběno ze zateplených lamel (účinný izolant na bázi polyuretanové pěny), které jsou mezi sebou spojeny kloubovými závěsy. Zájemci o koupi garážových vrat tohoto typu mohou vybírat z mnoha typů lamel (základními jsou kazeta a vodorovná drážka) a samozřejmě širokého spektra jejich různobarevných nástřiků.
Automatický pohyb vrat nahoru a dolů zajišťuje motorická jednotka, která je umístěna pod stropem garáže. Do chodu motor uvádí vysokofrekvenční signál dálkového ovladače. Lamely se poté začnou pohybem v postranních vodicích lištách umístěných za vraty postupně vysouvat pod strop místnosti až do místa koncového vypínače.
Vrata lze ovládat i manuálně v případě výpadků elektrického proudu odjištěním brzdné pojistky.
Vrata jsou samozřejmě vyráběna na míru. K jejich zhotovení je proto nutné zaměření stavebního otvoru přímo na stavbě technikem. Důležitá je i výška nadpraží místnosti, v níž budou budoucí vrata umístěna. Ta by měla být minimálně 350 mm a to z důvodu komfortního umístění motoru vrat. Řešení však lze nalézt i při nižších výškách.
Garážová vrata realizuje společnost Trido
Garážová vrata jsou nejčastěji volena jednoduchá nebo dvojitá. Ze zkušeností mnoha uživatelů však vyplývá doporučení volit, pokud je to jen trochu možné, garážová vrata dvojitá. Je tomu tak nejen z důvodu možnosti umístění druhého vozu do chráněného interiéru domu, ale především z důvodu snazšího vjíždění a vyjíždění z prostoru garáže, který působí mnohem méně stísněně.
O výplních otvorů bychom mohli psát ještě velmi dlouho. Málokterého laika napadne, že výplní stavebního otvoru mohou být například mříže, poklopy kanálů a možná dokonce i vstupní dveře do raketoplánu. Ale o tom až příště.
Ivo Románek
