Zadavatelem stavby a investorem je Magistrát Hl. Města Prahy, ve výběrovém řízení zvítězila firma Eurovia CS (dříve SSŽ), která také se stavbou v roce 2005 začala.
Popis stavby
Stavba s označením 0053 Průmyslový okruh – Pražský okruh R1 je projektována v kategorii MR 24,5/80, resp. S 24,5/100 do km 4,035 (přičemž označení popisuje šířku vozovky/maximální povolená rychlost), která je mezníkem rozdělení úseku ve správě Technické správy komunikací (TSK) a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Celková délka stavby je 5,6 km.
Vysočanská radiála je projektována jako oboustranně dělený čtyřpruh. Komunikace začíná v ulici Kbelská mimoúrovňovou křižovatkou, která se skládá z mostní konstrukce a z nájezdové a sjezdové rampy. Od ulice Kbelská až k ulici Budovatelská je v délce cca 2 kilometrů vedena zemním zářezem, který má v nejhlubším místě až 10 metrů. Po celou délku plní zářez protihlukovou funkci. Na jižní straně je prodloužen o přírodní protihlukový val. Při hloubení zářezu bylo velkou překážkou plynové potrubí, které zásobuje plynem celý Prosek. Jelikož nebyla vyřešena potřebná povolení pro přeložení plynového vedení, probíhala těžba zářezu s ohledem na toto plynové vedení. I to byl jeden z důvodů zdržení celé stavby.
Od ulice Budovatelské trasa Vysočanské radiály přechází ze zemního zářezu v zemní násyp, který pokračuje až k napojení rychlostní komunikace R/10. Zemní těleso násypu je vybudováno z vytěženého materiálu z těžby zářezu.
Vysočanská radiála je charakteristická svými třemi mimoúrovňovými křižovatkami (MUK), které spojují radiálu s důležitými dopravními uzly. První MUK spojuje ulici Kbelskou s Vysočanskou radiálou kde je vybudován zajímavý most v oblouku o velmi malém poloměru, druhá MUK připojuje obec Satalice a třetí MUK napojuje Vysočanskou radiálu na Černý Most – jedná se o budoucí křižovatku s vnějším okruhem kolem Prahy. Výstavba těchto MUK se skládá z mostních konstrukcí a sjezdových ramp.
Mezi první a druhou MUK byly vybudovány dva biomosty sloužící k přechodu zvěře a spojují polní cesty z jižní a severní strany. Jsou to padesátimetrové mosty široké 30 metrů. Biomosty jsou konstruovány z železobetonových prefabrikátů, krajních pilířů, středových pilířů a klenebních prvků. Vše bylo usazováno pomocí mobilních vysokotonážních jeřábů. Jeden z biomostů bude v budoucnu spojovat obec Satalice z ulice Budovatelská s Rajskou zahradou a bude využíván také jako cyklostezka.
Konstrukce vozovky
Konstrukce nové vozovky je navrhována s ohledem na předpokládanou intenzitu dopravy. Byla uvažována skupina dopravního zatížení I, návrhová úroveň porušení vozovky D 0 a zhutněná zemní pláň na min. Edef,2 = 60 Mpa. Požadovaná míra zhutnění aktivní zóny do hloubky 0,5 m byla 102 % PS. Při provádění zemních plání byla použita technologie zlepšování vlastnosti zemin pomocí vápenocementové směsi Dorasol, která má až trojnásobné lepší výsledky zhutnění.
Komplikace při stavbě
Výstavbu Vysočanské radiály provázelo několik komplikací. První bylo již výše zmiňované plynové potrubí při hloubení zemního zářezu a vyřizovaní potřebných povolení pro jeho přeložení.
Dále nám jako hlavnímu zhotoviteli komplikovaly život časté krádeže čehokoliv cennějšího na celé šestikilometrové trase.
Při hloubení zemního zářezu bylo také nutno vyřešit odvod spodní vody. V patě zářezu bylo proto dodatečně zhotoveno drenážní odvodnění, které bylo zaústěno do hlavního kanalizačního řádu.
Největší potíže však byly způsobeny výkupy pozemků pro přeložky sítí těsně přilehlých k trase. Během vyjednávání Magistrátu s majiteli práce na stavbě pokračovaly, ale v omezeném rozsahu. Majetkové vyrovnání se nakonec podařilo vyřešit, nicméně jejich projednávání způsobilo významné zpoždění termínu dokončení oproti původnímu plánu.
Vybavení komunikace
Komunikace je vybavena bezpečnostními záchytnými zařízeními v potřebném rozsahu ve středním dělícím pásu a po obou stranách komunikace, zajímavostí je použití posuvného ocelového svodidla na budoucím SOKP. Dále je vybavena svislým a vodorovným dopravním značením a dopravními portály, u kterých došlo k velkým změnám oproti zadávacímu projektu vzhledem k potřebám dopravy a rozvoje hlavního města. Z důvodu bezpečnosti je více než polovina komunikace osvětlena a na mostech přes Kbelskou ulici je osazen automatický rozmrazovací systém.
Vysočanská radiála je důležitou částí dopravního systému města. Ve východní části hlavního města hraje významnou roli nejen v dopravě, ale má pozitivní vliv i na životní prostředí v obytné zástavbě. Vysočanskou radiálu využívá stále více řidičů, což se projevuje i na zvýšení kvality městské hromadné dopravy, autobusy už nemusejí stát v nekonečných kolonách. V neposlední řadě usnadní Vysočanská radiála cestu řidičům jedoucím po silnici R10 severovýchodním směrem od Prahy - například na Mladou Boleslav nebo Liberec.
www.eurovia.cz
