Severozápadní část hlavního města Prahy čeká již řadu let na rychlé a spolehlivé spojení  městských částí s centrem. V současné době hromadnou dopravu osob z této části města a z přilehlého regionu obstarávají autobusy a zastaralá jednokolejná železniční trať železnice Praha – Kladno. Kdysi slibné vykročení metra západním směrem ukončilo svoji pouť ve stanici Dejvická, umístěné na Vítězném náměstí a od roku 1978 je tato stanice stále stanicí konečnou. V rozvojových dokumentech hlavního města Prahy byla sledována řada variant pokrytí západního sektoru metrem. Vedle významného dopravního terminálu mezinárodního letiště Praha Ruzyně, zde bylo druhým, ne-li rozhodujícím zájemcem o rychlé a spolehlivé spojení s centrem rychle vyrůstající tzv. Jihozápadní město. Rozhodovacímu procesu, kam směrovat rozvoj metra, měla napomoci „Prověřovací studie koncových bodů metra“ zpracovaná v roce 2002. Tato práce přímo navazovala na poznatky dalšího materiálu „Srovnávací studie variantního spojení letiště Praha Ruzyně s centrem města“, kde byly porovnávány možnosti řešení pomocí železničního napojení na trať Praha – Kladno. Hledáním optimálního řešení se zabývalo několik studií. Z jejich závěrů vyplynuly dvě varianty průniku metra do tohoto území:

Varianta R – vedení metra ze stanice Dejvická na Petřiny, Motol, Bílou Horu, Dědinu a dále ve stopě železnice na letiště (doporučené řešení s výjimkou shodné stopy se železnicí)

Varianta Z – vedení trasy metra dle varianty R až po stanici Bílá Hora a dále pak směrem na Řepy s ukončením ve stanici Zličín na trase B.

Dále zpracovávané rozvojové dokumenty celoměstského charakteru, zejména pak „Studie obsluhy Prahy a okolí městskou a regionální hromadnou dopravu osob“ z let 2005 – 2006, potvrdily správnost předchozích závěrů a rozhodnutí.
Následná projektová příprava prodloužení trasy A již zcela pokračuje v intencích daných variantou R.
V dokumentaci pro územní řízení byl zpracován celý úsek od stanice Dejvická až po stanici Letiště Ruzyně. Délka tohoto prodloužení je 12,8 km a zahrnuje celkem 8 stanic metra s pracovními názvy Červený Vrch, Veleslavín, Petřiny, Motol, Bílá Hora, Dědina, Dlouhá Míle a Letiště Ruzyně. V této dokumentaci se předpokládala realizace celého 12,8 km dlouhého prodloužení po etapách:
•    úsek V.A1 – Dejvická (mimo) – Červený Vrch – Veleslavín – Petřiny,
•    úsek V.A2 – Petřiny (mimo) – Motol,
•    úsek VI.A – Motol (mimo) – Bílá Hora – Dědina – Dlouhá Míle,
•    úsek VII.A – Dlouhá Míle – Letiště Ruzyně.
Prodloužením trasy metra A za stanici Dejvická dojde k podstatnému zkvalitnění dopravní obsluhy území MČ Praha 6, poklesu rozsahu autobusové a automobilové dopravy. Provozně technologické výpočty prokázaly, že realizace celého prodloužení až na letiště zajistí dopravní obslužnost pro 90 300 obyvatel v přímé (pěší) docházce a v docházkové vzdálenosti do 15 minut pro dalších 180 550 potencionálních cestujících.

V dalším období přípravy výstavby prodloužení trasy A se již promítá ekonomická situace posledních let a Rada hlavního města Prahy svým usnesením z července 2008 upřesňuje časový postup realizace prodloužení. Fixuje časově výstavbu I. etapy na 4 staniční úsek celkové délky 6 134 m, tj. prodloužení od stanice Dejvická po stanici Motol – původně stavby V.A1 + V.A2.

Nicméně již v této fázi realizace dojde k výraznému zlepšení dopravní obslužnosti severozápadního sektoru Prahy díky tomuto spolehlivému, na povrchové dopravě nezávislému, dopravnímu prostředku. Zlepší se organizace vazeb mezi prvky městské hromadné dopravy i regionální železniční dopravou. Přenesením dopravy na metro bude podstatně redukována její intenzita v jádru sektoru, což přinese podstatné zlepšení životního prostředí na Vítězném náměstí a v přestupním uzlu u stanice metra Hradčanská. Dosavadní terminály autobusů městských a regio­nálních budou přeneseny k nově vystavěné stanici metra Veleslavín (v etapě) a ke stanici Dlouhá Míle (po realizace celého prodloužení trasy A až na letiště Praha Ruzyně).

Trasa prodloužení vychází ze současného terminálu stanice Dejvická západním směrem pod Evropskou ulicí k Červenému Vrchu. Zde v centru sídliště je umístěna podzemní jednolodní stanice metra stejného názvu. Stanice má dva vestibuly s podchody umožňujícími bezpečný přestup na místní autobusové linky a tramvajovou trať a reaguje i na plánovanou výstavbu obchodního centra Evropská – City.

Postupujeme dále po trase a dostáváme se do oblasti Veleslavína. Ražená stanice metra stejného jména, trojlodního typu, je umístěna šikmo pod Evropskou ulici i železniční tratí. Vestibul s podchodem přímo navazuje na zastávku modernizované železniční trati Praha – Kladno, na zastávky autobusů dočasného terminálu autobusové dopravy místní i regionální a na tramvajovou trať v Evropské ulici. Ke stanici Veleslavín bude přesunuta část přestupního terminálu z prostoru Vítězného náměstí.

Za stanicí Veleslavín se trasa stáčí na jih a míří do sídliště Petřiny. V jeho centru pod ulicí Brunclíkovou se nachází další stanice nesoucí název tohoto sídliště. Typově se jedná o raženou jednolodní stanici metra. Ze severního konce nástupiště stanice je veden eskalátorový tunel s trojicí eskalátorů do podpovrchového vestibulu situovaného pod Brunclíkovou ulicí u křižovatky s ulicí Na Petřinách. Z druhého konce nástupiště je jako druhý a bezpečnostní výstup navržena dvojice osobních výtahů s únikovým schodištěm ve svislé šachtě, která ústí do podchodu pod ulicí Brunclíkovou obsluhujícího všechna nároží křižovatky i zastávku tramvají a místních autobusů.

Ze sídliště Petřiny pokračuje trasa jižním respektive jihozápadním směrem, vstupuje na území městské části Prahy 5, kde u areálu nemocnic končí. Konečná stanice s názvem Motol je navržena jako mělce hloubená se stropem obloukově proskleným. Je umístěna ve svahu podél ulice Kukulova severně od nemocnice. Západní vestibul a podchod stanice mimoúrovňově podchází ulici Kukulovu a navazuje přímo na přístup do budovy ředitelství nemocnice a k nástupu do jednotlivých pavilonů nemocnice. Východní výstup ze stanice je v současné době třeba chápat především jako nouzový, vyúsťuje u budovy parkingu, ve výhledu však po očekávané dostavbě nemocnice může tento výstup také sloužit k plnohodnotnému vstupu do areálu.

Při návrhu výškového i směrového vedení trasy stavby V.A bylo třeba technicky zvládnout prostup několika terénními vlnami, které jsou pro severozápadní sektor Prahy charakteristické. Výšková členitost prostupovaného území je patrná z přiloženého podélného profilu trasy. Zahloubení stanic (úroveň nástupiště) se tak pohybuje od 7 m do téměř 40 m pod terénem. Výšková členitost území spolu s hustou zástavbou výrazně ovlivnila navržené stavební technologie výstavby. Tři ze čtyř stanic budou raženy technologií tzv. nové rakouské tunelovaní metody (NRTM), zatímco mezistaniční úseky, traťové tunely, pomocí strojního razícího zařízení (TBM) - mechanizovaného zeminového štítu – technologií, která je v síti pražského metra navržena poprvé.

Provozní parametry stavby V.A (stanice Dejvická – stanice Motol):
Provozní délka: 5,98 km
Průměrná vzdálenost stanic: 1 196 m
Minimální interval následné jízdy: 90 s
Maximální povolená rychlost: 80 km/h
Počet vozů v soupravě: 5 vozů
Obsaditelnost vlaku: při 4 osobách stojících/m2 předpoklad 763 cest./vlak
Standard kvality obsaditelnosti: 2,6 os/m2, 545 cest./vlak
Předpokládané nejvyšší zatížení (počet cest./šp. hod.) výhled rok 2015 v úseku Dejvická -Petřiny: 6 100 cest./hod
Jízdní doby:
Dejvická – Motol:    530 s
Motol – Dejvická:    490 s
Muzeum – Motol:    17,3 min
Motol – Muzeum:    16,5 min
Cestovní rychlost: v úseku Dejvická-Motol 42,2 km/hod, na celé trase A tj. Depo Hostivař-Motol 33,1 km/hod.

Realizace stavby byla zahájena slavnostním poklepem na základní kámen 12. dubna 2010 a její dokončení je plánováno v roce 2014.
V současné době realizátoři stavby sdružení dodavatelských firem Metrostav a.s. - Hochtief CZ a.s. vedle přípravných prací na jednotlivých staveništích zahájili i ražbu přístupových štol na staveništi s pracovním názvem BRE 1 – Vypich.

Z materiálů METROPROJEKT Praha, a.s.
Ing. Jaroslav Pospíšil

METROPROJEKT Praha a.s.
I. P. Pavlova 2/1786, 120 00 Praha 2
tel.: 296 325 152, fax: 296 325 153
www.metroprojekt.cz