...jsme zde možnost hovořit s manažerem projektu ze společnosti IMOS Brno a.s., panem Ing. Stanislavem Peclem. V úvodu našeho setkání jsme se jej zeptali, zdali nám může v krátkosti popsat místo a účel stavby. Ten k tomu říká:
„Stavba Biopharma HUB MUNI se nachází v areálu kampusu Masarykovy Univerzity v Brně Bohunicích. Bude využívána jako výukové prostory pro Farmaceutickou fakultu MU a Preklinické centrum a Centrum molekulární medicíny a Přírodovědné fakulty. Je zde také vybudováno serverové zázemí Ústavu výpočetní techniky. Obsahem stavby je samozřejmě i další technické a technologické zázemí pro chod a údržbu těchto výukových a výzkumných prostor.“
Kdy stavba začala?
Stavba odstartovala 2. 10. 2023 slavnostním poklepáním na základní kámen. Dokončení stavby jako takové se váže k datu 29. 5. 2026. Nyní probíhá stěhování ze strany investora. Následovala kolaudace, kterou zařizoval investor. Ta úspěšně proběhla v červnu tohoto roku.
Kdo je investorem akce a kdo je autorem architektonického návrhu stavby?
Investorem akce je Masarykova univerzita. Generálním projektantem a autorem návrhu stavby je architektonický ateliér Pelčák a partner architekti. Hlavním inženýrem projektu je Ing. arch. Jiří Babánek z firmy AID Team. Tato firma zajišťovala projekt technologické části a dokázala se operativně vypořádat s řadou dílčích, někdy velmi složitých problémů.
Kdo stavbu realizuje?
Stavbu realizuje sdružení čtyř firem. IMOS Brno, a.s., Metrostav DIZ a.s., PS Brno a.s., a firma IDPS s.r.o., přičemž společnost IMOS Brno, a.s. je vedoucím účastníkem sdružení.
Jak je stavba členěna a jaký je její konstrukční systém?
Stavba je rozčleněna na dvě části – pavilon G 61 a G 62. V pavilonu G 62 je umístěna Farmaceutická fakulta a v pavilonu G 62 je Preklinické centrum a centrum molekulární medicíny. Nosný systém stavby tvoří železobetonový monolitický skelet. Hrubá stavba objektu byla dokončena loni v dubnu. Suterén objektu tvoří tzv. „Bílá vana“ a jeho obsahem jsou tři patra garáží a technického zázemí. Objekt dále pokračuje šesti nadzemními podlažími, kde jsou umístěna výuková centra, laboratoře, auly, zázemí pro pedagogy atd.
Co tvoří obvodový plášť budov?
Obvodový plášť budovy tvoří provětrávaná hliníková fasáda, přičemž přízemí objektu je provedeno z travertinového obkladu. Střecha je plochá, zateplená, opatřená hydroizolační fólií. Na ní je umístěna skladba zelené střechy. Část zastřešení nad atriem tvoří prosklená střecha, což vnáší přirozené světlo do interiéru budovy.
Jak budou objekty vytápěny?
Vytápění budov zajišťuje kombinace geotermálních vrchů a vzduchotechniky. Systém v zimě budovy vytápí a v létě je chladí pomocí vnitřních chladících jednotek umístěných v jednotlivých místnostech. Pro získávaní energie je zde provedeno celkem 53 hlubinných vrtů, z nichž každý má délku 199 m. Pro dosažení maximálních energetických úspor a částečné energetické nezávislosti jsou na střeše umístěny fotovoltaické panely.
V čem dle vašeho názoru spočívají největší zajímavosti stavby?
Bezesporu velkou zajímavostí stavby je již její samotný velký rozsah a technologická složitost instalovaných zařízení. Velké nároky pak byly kladeny na koordinaci projektu a jeho samotnou realizaci, kdy se projekt začal kreslit prakticky v den zahájení prací. Logicky tak vznikaly kolize, které se musely operativně řešit. Mohu zmínit kupříkladu dopady realizace technologií do monolitických konstrukcí, které musely být geodeticky přesně zaměřeny nebo stěhování pět tun vážících autoklávů do interiérů objektů. To obnášelo náročnou manipulaci zejména ve druhém patře, kde musela být pečlivě udělána příprava tak, aby následně po přestěhování autoklávu speciální firmou šlo vše snadno a bezproblémově dopojit. Pro tuto akci jsme měli předem připravenou trasu i otvor ve fasádě. Ten byl následně v daném místě uzavřen v průběhu realizace fasády.
Byly na stavbě použity i některé pokrokové technologie?
Za všechny bych rád zmínil zejména unikátní technologii zvířetníku pro chování laboratorních myší. Ty jsou pro úspěch výzkumu nepostradatelné a musí být pro ně vytvořeno speciální prostředí. Myši jsou speciálně vypěstovány z embryí a jsou vychovány přímo v místě. Laboratorní myši jsou vysoce citlivými tvory a jejich chování i reakce ovlivňuje celá řada vnitřních i vnějších faktorů. To vyžaduje vytvoření speciálních podmínek chovu, který je extrémně náročný na čistotu i tepelnou a světelnou stabilitu prostředí.
Jaké byly náklady výstavby?
Náklady námi realizované stavební části byly ve výši 3,2 mld. Kč bez DPH. Celkové náklady stavby pak činí 4,3 mld. Kč.
Kdy bude stavba uvedena do provozu?
Stavba bude uvedena do provozu v průběhu září 2026, kdy farmaceutická fakulta zahájí výuku v rámci nového školního roku. Již nyní zde probíhá stěhování a řada přípravných prací.
Kam posouvá realizace takto rozsáhlé a náročné stavby vaši společnosti IMOS Brno?
„Touto realizací IMOS prokázal, že patří mezi největší stavební společnosti v ČR, které dokáží úspěšně zvládnout takto náročné a rozsáhlé stavební projekty. Zároveň nemohu nezmínit, že v rámci sdružení byl poskládán tým odborníků takovým způsobem, že jsme spolu dokázali úzce spolupracovat, ačkoliv se jednalo o kolegy z různých firem a také různých profesí. Za tuto nadstandardní spolupráci bych jim chtěl všem touto cestou poděkovat. Vynikající práci při přípravě této rozsáhlé zakázky odvedl také investor, kdy dokázal v poměrně krátkém čase sestavit zadání, připravit zadávací projektovou dokumentaci a zajistit financování. Jedná se o jeden z největších projektů MUNI v její historii. Za to patří investorovi velký dík a mě již nezbývá jen dodat, že jsme rádi, že jsme mohli být takříkajíc U toho,“ dodává v závěru s úsměvem Ing. Stanislav Pecl.
Děkujeme za rozhovor a srdečné přijetí
Ivo Románek
