...Jiřím Čelišem, ředitelem výstavby projektu společnosti Metrostav, divize 1.

Koordinace jako každodenní součást stavby
Realizace Smíchov City představuje z pohledu stavební firmy mimořádně komplexní úkol. Nejde pouze o výstavbu jednotlivých objektů, ale především o jejich vzájemnou koordinaci v území, kde současně působí několik investorských týmů a generálních dodavatelů.„První věc, která je nejnáročnější a oproti jiným projektům skutečně výjimečná, je koordinace. Na stejném území působí několik investorských týmů a generálních dodavatelů a aktuálně zde koordinujeme dvanáct jednotlivých staveb, kde například infrastruktura se skládá z dalších 120 objektů. Každý má své staveniště a svůj prostor, ale zároveň máme společné areálové komunikace, parkoviště a přístupy,“ říká Jiří Čeliš.Právě logistika a organizace pohybu materiálu, pracovníků a techniky patří mezi každodenní výzvy. Staveniště má omezený počet zásobovacích tras a ty se navíc v průběhu výstavby mění podle postupu jednotlivých etap.Koordinace proto probíhá nejen na pravidelných společných jednáních, ale také prostřednictvím sdíleného systému, v němž jsou plánovány jednotlivé návozy a případné blokace komunikací.„Pokud někdo potřebuje určitý prostor například na tři hodiny pro vyložení materiálu, ostatní to vidí a musí tomu přizpůsobit vlastní zásobování. Díky tomu se nám zatím daří zvládat provoz bez toho, aby vznikaly kolony nákladních vozidel přímo na stavbě i mimo na příjezdových komunikacích,“ vysvětluje.Důležitá je přitom nejen organizace uvnitř samotného staveniště, ale také schopnost hledat kompromisy mezi jednotlivými účastníky projektu.„Každý chce svůj objekt dokončit v daném čase, ale není možné postupovat za každou cenu a na úkor ostatních. Potřebujeme hledat řešení, která umožní stavět všem. Zatím se nám daří nastavovat spolupráci tak, aby jednotlivé projekty mohly pokračovat podle svých harmonogramů,“ doplňuje Jiří Čeliš.

Technická náročnost od základů po fasádu
Vedle koordinace představuje další významnou výzvu samotné technické řešení jednotlivých objektů. Náročnost monolitických konstrukcí není dána pouze objemem použitého betonu a výztuže, ale také složitostí konstrukčního systému a rozdílným členěním jednotlivých budov.Specifickou součástí projektu je rovněž energetický koncept založený mimo jiné na využití geotermálních vrtů. Ty jsou součástí několika objektů a jejich realizace musela být koordinována s dalšími pracemi ve fázi zakládání.„U geotermálních vrtů je důležité správně nastavit postup už na začátku. Musíte koordinovat práce tak, aby byly v souladu se zakládáním objektů. Nelze jednoduše dokončit jednu technologii a teprve potom začít s druhou. Je potřeba vytvořit společný plán postupu,“ říká Jiří Čeliš.Významnou roli hraje také obálka jednotlivých budov. Vedle hliníkových a skleněných prvků jsou součástí projektu provětrávané kamenné fasády. Právě zde se podle Jiřího Čeliše uplatňují také zkušenosti získané ze zahraničních realizací. „Kamenná fasáda není úplně standardním prvkem na kaž­dém projektu. U jednoho z objektů pracujeme se systémem, který představoval určitou novinku i pro některé domácí realizační firmy. Bylo potřeba ověřit reference, technické řešení a najít způsob, jak tuto technologii správně aplikovat v konkrétních podmínkách stavby,“ vysvětluje.Koordinace se promítá i do samotné realizace fasád. Dodavatelé jednotlivých částí obálky budovy – oken, kamenné fasády, kontaktního zateplovacího systému či dalších prvků – proto museli od začátku spolupracovat na společném harmonogramu a návaznosti jednotlivých profesí.

BREEAM Outstanding jako součást realizace
Administrativní objekty realizované Metrostavem mají dosáhnout nejvyšší úrovně certifikace ­BREEAM Outstanding. Požadavek investora – Sekyra Group se proto podle Jiřího Čeliše promítá do celého procesu od projektové přípravy až po následné uvedení technologií do provozu. „Není to jen o vyplňování tabulek. Pokud chcete dosáhnout úrovně ­BREEAM Outstanding, musí být celý proces nastavený už od projekce. Během realizace shromažďujeme informace o materiálech, dopravě a dalších parametrech. Důležitá je také správná regulace technických systémů a jejich následná optimalizace z pohledu skutečné spotřeby,“ zdůrazňuje.Proces podle něj nekončí samotným dokončením stavby. Součástí je také ověření, zda technické systémy skutečně fungují v souladu s předpokládanými parametry během provozu budovy.Vedle BREEAM se na projektu promítají také principy ESG přímo do procesu realizace stavby. Podle Jiřího Čeliše šlo v rámci Metrostavu o první projekt, na němž bylo nutné tento systém konkrétně nastavit pro potřeby samotné realizace.

Jedna čtvrť, jeden veřejný prostor
Smíchov City však není pouze souborem samostatných budov. Ambicí projektu je vytvořit novou městskou čtvrť, která bude prostřednictvím nové infrastruktury a veřejného prostoru navazovat na okolní Smíchov.To klade vysoké nároky také na materiálovou a architektonickou koordinaci jednotlivých částí projektu. Metrostav zde spolupracuje s dalšími realizačními firmami, investorem i architektem celého území.Konkrétním příkladem je příprava budoucího bulváru. Výběr materiálu pro jeho kamennou dlažbu zahrnoval vzorkování a posuzování různých řešení a probíhal přibližně rok.„Nešlo pouze o to vybrat kámen pro jednu část projektu. Potřebovali jsme sladit řešení tak, aby jednotlivé části veřejného prostoru vytvořily jeden celek. Nakonec jsme se shodli na českém kameni z Mrákotína, který bude použit na přibližně 12 tisících metrech čtverečních,“ uvádí Jiří Čeliš.Koordinace se přitom netýká pouze materiálu. Metrostav a další realizační společnosti sjednocují také dodavatelský řetězec a způsob samotné realizace. „Podařilo se nám sjednotit nejen materiál, ale také dodavatele a realizační firmu, která bude jednotlivé části navazující dlažby pokládat. Výsledkem by měl být veřejný prostor, kde nebude patrné, kde končí jedna smluvní část a začíná druhá,“ doplňuje.Stejným způsobem jsou koordinovány také další prvky budoucího veřejného prostoru jako jsou např. veřejné osvětlení, mobiliář a sadové úpravy.

Od monolitu ke kolaudacím
S postupným dokončováním monolitických konstrukcí se nyní těžiště prací přesouvá směrem k infrastruktuře, dokončovacím pracím a přípravě jednotlivých částí projektu na kolaudaci.Právě tato fáze bude z hlediska řízení projektu opět vyžadovat mimořádnou míru koordinace. V rámci realizace bude podle ředitele výstavby, Jiřího Čeliše nutné řešit celkem přibližně 22 kolaudačních procesů.„Kolaudace není pouze otázkou samotné budovy. Aby bylo možné objekt dokončit, musí být připravené také navazující části infrastruktury. Nestačí mít hotovou přípojku – ta navazuje na řad, který může pokračovat dalšími částmi území. Ve správný okamžik proto musí být dokončeny a zkolaudovány také komunikace, chodníky a další potřebná infrastruktura,“ vysvětluje.Důležitá bude rovněž příprava objektů ve fázi developer finish tak, aby na ně mohly bez problémů navázat další realizační týmy zajišťující finální fit-out jednotlivých prostor.„Developer finish už připravujeme s vědomím, že na naši práci bude navazovat další fáze. Je proto potřeba sladit náš rozsah s budoucím řešením interiérů tak, aby mohlo následné dokončení proběhnout bez komplikací,“ říká Jiří Čeliš.

Výsledek, za kterým zůstane i neviditelná práce
Za realizaci jednotlivých projektů má Jiří Čeliš k dispozici přibližně dvaadvacetičlenný tým složený z hlavních a úsekových stavbyvedoucích, přípravářů, ekonomického zajištění a dalších specialistů. Jeho úkolem je nejen řízení vlastních staveb, ale také koordinace jejich vzájemných vazeb a návazností na ostatní účastníky projektu.Až bude Smíchov City dokončeno, budou nejviditelnějším výsledkem nové budovy, infrastruktura, bulvár a veřejný prostor. Velká část práce, která jejich vzniku předchází, však zůstane skrytá.„Samotné stavby budou vizitkou práce, která zde zůstane. To, co ale nebude vidět, jsou všechny náročné technické procesy, koordinace a řešení, které byly nutné k tomu, aby mohly jednotlivé objekty a celý prostor vůbec vzniknout,“ uzavírá Jiří Čeliš.Právě v této kombinaci měřítka, technické náročnosti, práce s materiály a schopnosti koordinovat desítky vzájemně propojených procesů spočívá výjimečnost pražského projektu Smíchov City. Nevzniká zde pouze několik nových budov, ale postupně se skládá nová část hlavního města – se všemi viditelnými i skrytými vrstvami, které jsou pro její fungování nezbytné.

SMÍCHOV CITY SOUTH
Název stavby: Smíchov City South – OLOW1, OLOW2, OLHR včetně infrastruktury
Lokalita: Praha 5 – Smíchov, území bývalého nákladového nádraží
Zahájení výstavby: 2024
Aktuální termín dokončení: 2027 / 2028
Objednatel / investor: Sekyra Group, a.s.
Architektonické řešení: Baumschlager Eberle Architekten GmbH, Pavel Hnilička Architects + Planners, s. r. o., MS plan s.r.o.
Architekt objektů OLOW1 a OLOW2: Tham & Videgård Arkitekter
Architekt objektu OLHR: Henke Schreieck Architekten ZT GmbH
Hlavní architekt urbanistického konceptu: Pavel Hnilička Architects + Planners
Projektová příprava / zpracování projektové dokumentace:CASUA, AED project, a.s.
Generální zhotovitel: Metrostav a.s., divize 1

Děkujeme za rozhovor a vlídné přijetí přímo na stavbě Smíchov City.
Jan Veselý